Letošní boj se strupovitostí

Já jsem s tím postupným klácením začal před více než 10 lety. Některé jsem přerouboval. Poslední byl loni Šampionn. Z nostalgie jsem ponechal po jednom stromku Rubína a Jonagoredu. Ale už jsem se rozloučil i s několika stromky rezistentních odrůd, které mi nevyhovovali.

A které to byly?

Jestli myslíte ty rezistenty, tak už před časem to byla Melodie a loni Rosana a Rajka.

Melodiu by som nezatracoval, svojou kyseľkavou chuťou robí protipól k väčšine sladko chutiacich rezistentov. Má obrovské a lákavo sfarbené plody. Bohužial v teplých nížinách sú jablká chutné, podobne ako u Rajky, cca do Vianoc. Tiež som obidve odrody v polovine výšky palmety prevrúbľoval, tak aby mi pár jabĺk vždy ostalo. Do Vianoc ich zjeme. Rosanu a karmínu som ani neskúšal, myslím, že sa dajú kúpiť chutnejšie rezistenty. Paľo

Karmína má mastnou slupku, ale stejně vadne. Prakticky je už po ní. Chuťově mě moc neoslovila. Ale je velmi plodná, takže na mošt a do štrůdlu se hodí. Likvidovat ji nebudu. Nejlepší byla na vánoce.

Jo, zapomněl jsem na Zuzanu, ta už je také pryč, o důvodech jsem psal loni.

Na co jsme zapomněli při boji se strupovistí. Mám malý sad 40x40 m a v něm 130 ks jabloňových vřeten. Postřík proti strupovitostí provádím 2 x o to Syllitem a Dithanem. Mědnaté postříky nepoužívám k vůli zamoření půdy mědí i když jsem si vědom, že proti bakteriím se dá účinně bojovat pouze mědnatými postříky. V posledních létech jsem začal šetřít postřikama a začal bojovat jinými prosředky. Po vzoru velkoplošných sadařů v Polsku jsem začal používat hnojivo Močovinu pro ničení napadených listů strupovitistí na podzim a opakují postup na jaře.  Začátkem listopadu provádím postřík celého sadu včetně půdy 5% roztokem Močoviny. Ta brzo rozkládá veškeré listy včetně spor na povrchu půdy. Na jaře v únoru po prohlídce výsadby provádím druhý důkladný postřík veškeré půdy v sadu zejména nerozložených listů. Nemusím připomínat, že zároveň provádím hnojení dusíkem. Před rašením se zabývám pouze jednotlivými stromy a pak ještě po provedené násadě plůdků.  Tím končím s postřiky proti strupovitostí. Močovina výrazně pomáhá omezovat strupovitost.  Jablka mám pro svojjí spostřebu a nějaký ten flíček mi nevadí.       Vladislav

Dobrý den pane Vladislave.Dočítám se v různé odborné literatůře, časopisech,a diskuzích o podzimním postřiku močovinou listí ještě visícím na stromě.Ještě jsem to nezkoušel, ani nevím jak na to prakticky.Používá se k tomu močoviny komerčně prodávané, nebo močůvky ze septiku, či jímané hnojůvky?Jak to ředíte.Pravděpodobně bude třeba močůvku přefiltrovat, zbavit hrubších kousků, a následně použít nějaký postřikovač.Taky nevím jak to udělat, aby po postřiku větví stromu nebylo více močoviny na mně než na stromě.Děkuji.

rostislavik

Pane Rostislavík, jedná se o močovinu z obchodu, která má kolem 50% dusíku a je nejlevnějším dusíkatým hnojivem u nás i na Slovensku. Ta se přimichává rovněž do berbicidů při ničení plevelů. Musím podotknout, že močovina není Savo, který se používá na totální desinfekci. Kdyby jabloním neškodil chlor, mohlo by se používat. Savo používám při desinfekci česneku před sadbou a to ve spreji.  Hlavním likvidátorem houbových chorob jsou postříky, nejlépe je střídat. Záleží na nás, jetli uvěříme tomu, že všechny cizorodé látky se někde vypaří a neškodí. Jestli popisují použití močoviny, tak ještě jeden příklad :  pro zvětšení poupat u třešni pro příští rok je možno provést postřík močovinou v září 7  kg/ha (1,8 %) a opakovat po 7 dnech. V době opadu lustů je vhodné provést postřík síranem mědnatým, a vdobě dešťů je nutno postřík opakovat 3 x.

Když si promítneme cenu postřiků a množství vyprodukovaných jablek, tak je mi jasné, že popsaná doporučení jsou pouhou teorií.    Vladislav

Ano, pomocí močoviny lze snížit napadení houb. chorobami, především ve větších sadech. Ale zdaleka to nestačí.

Problémem jsou neošetřované, či dokonce zanedbané zahrady v okolí. Spory hub se šíří na velké vzdálenosti. Místo postřikem listí močovinou, lze to listí včas a důkladně již na podzim ze zahrady uklidit do kompostu. Ale většina lidí hrabe zahrady až z jara v dubnu, než začíná růst tráva. A to jsou veliké zdroje infekce. Navíc se silně rozšířilo spásání trávy v zahradách ovcemi, protože sekání trávy a sušení sena se stalo nepotřebným a zbytečně pracným. A tak se nezřídka zahrady ani nehrabou a listí ze stromů se nechá vyhnít. Ovcím to nevadí.

já mám takových zahrad v sousedství a okolí hned několik.