Klíčení jablka ze semene



   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3   
               
host - 23.90 (?) 
2.5.2019 8:00

Ve školkách se pěstují podnože a na ty se vždy roubuje/očkuje TOTOŽNÝ genetický materiál dané odrůdy. Takový, který se šíří z jediného zdroje (i když získáváný ze stromů, které jím byly dříve naroubovány).
Tyto odrůdy se získávájí u šlechtitelů, kteří se tím zabývají - vzájemné křížení/opylení vybraných odrůd a pak selektování vzniklých semenáčů, které mají takovou kvalitu, která se v produkci má šanci upltnit. Ale to je běh na velmi dlouhou trať, protože musíte čekat, až semenáče vyrostou a sledovat jejich chování a plození.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
               
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 2.5.2019 8:53

...ale dvom belochom sa vzdy narodi len beloch.

Nemusí tomu tak být. Dominance, recesivita, permisivita genů mohou natropit slušný zmatek. Samozřejmě v minulosti se nějaký černoch v rodokmeni vyskytl.

myslel som, ze skolka vyseje semena uslachtilych odrod, a ked budu mat dostatocnu velkost a kvalitu, navrubluje ich na podniky.

Nikoli. Školka nakoupí rouby (očka) ušlechtilých odrůd a naštěpuje je na podnože (obvykle taky koupené, výjimečně vzešlé ze zemen podnožových odrůd). Tyto štěpovance pak prodává.

predpokladam, ze skolky nemaju "startovaci" material odrody z presne rovnakeho stromu a teda usudzujem, ze odroda X moze byt z kazdej skolky znacne odlisna

Opět předpokládáte špatně. Všechny školky pracují s materiálem původně z jediného matečného stromu. Množení vyšlechtěné odrůdy se děje vždy vegetativně

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 238.27 (?), 9.10.2019 22:40

Sorry, ale dvema belochum se ne vzdy narodi bile dite, i kdyz pravdepodobnost je dost miziva, ale je. A cernochum se taky muze narodit bile dite, ktere nemusi byt albin. Doporucuji zaklady genetiky (stačí heslo z webu), je to uzasna oblast vedy plna prekvapeni (viz Mendel).

Podnoze se vybiraji tak, aby byly zivotaschopne a plne sily. Rouby jsou vetsinou (ne vzdy) nejak choulostive, ale vynikajici hybridy.

Genetika vas nadchne!

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
Marek-TT - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (682) - 235.1 (?), 1.5.2019 21:14

Semená sa vysievajú na jeseň, cez zimu prejdú prirodzene mrazom a na jar vyklíčia. Stačí im pôdna vlhkosť. Ak nechcete vysievať priamo do pôdy, vysejte semená do misiek so substrátom. Záhradný substrát zmiešajte s pieskom 1:1, vysejte semená 1 cm hlboko a zalejte tak, aby sa k nim vlaha dostala. Zalievajte podľa potreby, aby substrát úplne nepreschol. Ak chcete silou mocou vysadiť semenáč, skúste si odložiť a vysiať semená rôznych odrôd. Niektoré môžu byť viac a niektoré zase menej odolné voči chorobám. Ja mám napr. semenáč, ktorý už teraz trpí silnou múčnatkou a hneď vedľa sú také, ktoré sú čisté. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 250.237 (?), 1.5.2019 22:10

Zkuste dát do perlitu/substrátu úplně čerstvá vlhká semena přímo z jablka.

Koupila jsem si na konci zimy 4 jablka odrůdy Pink Lady a při konzumaci postupně přidávala semínka do květináče. Mám teď asi 25 přepikýrovaných semenáčků.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
Hospůdka na mýtince - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (105) - 38.61 (?), 1.5.2019 22:14

Dělám to již několik let, jen tak pro zábavu a pro tu myšlenku, že se možná urodí krajová odrůda. Již od dětství jsem takový malý Mičurin.

Jabloně (jako i ostatní jádroviny a peckoviny) musí projít stratifikací, aby vyklíčily. Stratifikaci lze provést mnoha způsoby, osobně preferuji zanechat semena v plastové misce zasypané substrátem lehce navlhčeným přes zimu pod střechou a na jaře vysít.

Stejnou službu provede i vysetí semen do záhonu již na podzim. Další možností je vysypat jablka, která jsou nestandartní, již na podzim do kompostu a nechat je do jara. Zpravidla některá, pokud je nesežerou hlodavci, nebo nejsou příliš hluboko, vyraší.

Pak zbývá po přesazení jen počkat 3 - 5 let, jaké plody budou semenáčky mít,  případně je lze přeroubovat.

Tchán, blahé paměti, to dělal podobným způsobem. Šetřil na podnožích. Na semenáčky narouboval ušlechtilé odrůdy a pak mi je proti mé vůli přesadil na mou zahradu.  Cca 10 let je stříhal na zákrsky a za celou dobu jsme měli cca 20 plodů. Před 5-ti lety jsem je nechal narůst výše, a nyní dávají 50 kg ročně. Bohužel stíní celou zahradu.

Chci tím říci, že z hlediska genetiky nelze nikdy předpovědět výsledek a je to i při použití Mendelových zákonů vždy jen pokus a omyl. Vždyť i v lidské populaci můžete mít 10 dětí a každé bude jiné. Přesto si myslím, že podobné pokusy mají smysl a všemožně je budu podporovat a i sám realizovat.

Jsem totiž toho přesvědčení, že pokud budeme všichni pěstovat jen např. Rubín, Šampion, Red Delicious a podobné, vždy se najde nějaký škůdce, který je bude decimovat. V pestrosti je krása a v rozmanistosti budoucnost.

Samozřejmě to neplatí pro zahrádky 400 m2, kde chápu potřebu vypěstovat ovoce pro běžnou potřebu rodiny. Bohužel jsem se již několikrát setkal s tím, že krásně opečovávané ovocné stromky byly v těsné blízkosti trávníku ošetřovaném herbicidy.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
Jiří II - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (598) - 120.64 (?), 2.5.2019 19:35

Chtělo by to mít intuici a cit pro odhad vlastností semenáčků, získané zkušenostmi, jaké měli lidoví šlechtitelé, kteří klidně vytrhali tisíc semenáčků a ponechali růst pouze jeden nebo dva, ze kterých mohli představit veřejnosti novou zajímavou odrůdu.

Jistý mám zatím poznatek, že jestliže začne semenáček jabloně tvořit krátké neplodné trny a má malé listy, bude určitě lepší takový vyřadit, nebo jej použít jako podnož pro některou osvědčenou odrůdu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
vrana - (17) - 13.164 (?), 17.10.2019 18:00

semena většiny stromů a keřů mírného pásma nemohou vzklíčit proto, že uvnitř semene není klíček.Je tam jen opylená bunka /a vy nevíte čím opylená a jaké vlastnnosti to mělo/. opylená bunka udělá klíček jen tehdy když bude v zimě venku, ještě přihazuji sníh.pak na jaře už je v ní klíček a může růst. některé rostliny ale potřebují dvě zimy /=dřín/ a jiné tři zimy/=žen šen/.
Kiwi ze supermarketu vyrostlo v subtropickém pásmu, také rostliny z tropického pásma klíčí hned, nepotřebují zimu. Bydlím v českém těšíně a jezdím do frýdku.Frýdek je konečná vlaku na trati frýdek-český těšín.Když nastoupím do vlaku směr těšín a vlak ještě nevyjel, běží v rámečku informace.Mezi nimi tam běží čísla: 49,50,55. Je to přesná geografická šířka tohoto místa=konečné=od rovníku k nám je to asi 50 stupŇů.Zajímavé že Praha je také okolo 50 stupnů.Podle těchto čísel přibližně zjištuji jaká zima mi asi bude, když už nemám GPS.A také jaká zima bude semenům.Jinak vyšlo mnoho knih, já používám :Spravočnik po prorascivaniju pokojascichsja semjan od M.G. nikolajeva, M.V.Razumova, V.N.Gladkova    nb 31206 leningrad, izdatelstvo nauka 1985

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 51.173 (?), 19.10.2019 14:38

Semena hodně rostlin mírného pásma mají pojistku proti tomu, aby nevyklíčily ještě v tomto roce, protože mimo extrémně mrazuvzdorné severské rostliny by mráz a sníh a potom pod sněhem plíseň a nedostatek světla čerstvé semenáčky zničilo. 

Semena buďto  obsahují  chemikále zvané  inhibitory klíčení. Ty se ve vlhku  v pozdním  létě a časném podzimu postupně ze semen vyplavují  a mizí a až  v  semenech  nejsou,  měla by správně být tak  nízká  teplota, že semena s vyklíčením  čekají  až  na jaro  na oteplení. To  jsou  například semena jabloně, které potřebují vlhké prostředí  s nižší  teplotou  asi  na tři měsíce a teprve potom  jsou  připraveny ke klíčení.

Nebo  semena potřebují  pro nastartování klíčení pouze projít nízkou teplotou a hned potom  při oteplení (na jaře)  mohou  klíčit.

Pokud rostlina, i mírného pásma produkuje semeno  tak  brzo, že do zimy ještě stihne vyklíčit a vytvořit mrazu odolnou  rostlinku,  semena žádný takový  mechanismus nepotřebují. Ale semena, zvláště jednoletých plevelů, mohou  přeléhat, klíčit až  v dalších  letech.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 51.173 (?), 19.10.2019 15:04

Co se týká použití semenáčků jako podnoží, vidím v tom smysl hlavně na pro jabloně velmi málo vhodných  plochách. Třeba na extenzívních loukách a pastvinách  s chudou půdou a malou hloubkou půdy někde v horách nebo okrajů silnic s podobnými podmínkami atd,  kde je vhodné mít vysokokmeny. Kde by se ani hodně vzrůstné a odolné podnože neuplatnily. A ty semenáče jako podnože vysít rovnou na místě, nepřesazovat je tam, což dále zvyšuje odolnost a životaschopnost vyrostlého  stromu. Jinde moc smysl nevidím, už proto, že podnože jsou dnes vybírány i podle kladného ovlivňování plodnosti naštěpované  jabloně a zvětšení velikosti plodů. Takže na komerční podnoži bude jabloň obvykle i lépe a dříve plodit než na semenáči.

Co se týká zdroje semenáčků na podnože, podle mně by měly být staré odrůdy geneticky stabilnější,  tudíž by měly poskytovat jednotnější životaschopnější semenáčky než nové odrůdy a taky by měly být odolnější proti  chladu a nemocem. Respektive když není odolná Jadernička nebo Antonovka, podle toho by se měla vybírat jiná jabloň. Buďto stará odrůda nebo nějaká zplanělá jabloň někde u cesty. Zrovna nyní je období, kdy jablka se semeny mohou pod vhodnou jabloní ještě ležet,  stačí jen zastavit a jen posbírat. Případně nějaká stará  odrůda jabloně někde ze starého stromořadí, které se u některé  cesty ještě zachovalo.

Využití semenáčků  coby hledání nové  odrůdy je obrovsky náročné na čas a na rozlohu použité půdy. Statisticky je třeba těch jablońových semenáčků opravdu vyzkoušet  tisíce,  aby se z nich s velkou pravděpodobností vybrala dobrá jabloň,  stejná nebo  lepší než  dnešní stávající odrůd a byl tak  důvod ty jablka používat. Všechny ty semenáčky je třeba nechat roky vyrůst,  nechat je tak 2 - 4 roky plodit a teprve potom vyhodnotit a vybrat. To je 10 - 20 let. Další roky potom trvá  novou odrůdu nechat schválit a prosadit u sadařů  nebo u prodejců stromků. Na tento účel , než dolovat  semínka třeba z kupovaných jablek atd, je mnohem účinnější ty odrůdy přímo sám aktivně vybrat a aktivně křížit. To znamená  květy na vybraném stromu izolovat,  odstranit tyčinky, aby se nemohl samy opýlit a přenést na ně pyl z  vybrané otcovské  odrůdy. A vysazovat až  semena z takhle udělaných jablek.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika