Něco z praxe a něco z literatury. Skutečně v literatuře se vyskytuje tvrzení a podle mne správné, které říká " kořenová soustava se tím rychleji obnoví, čím více listů se vytvoří na opět vysazených stromcích". Z tohoto pohledu tedy by se dalo usuzovat, že řezat ne ale hnedka dále se tvrdí, že o většinu kořenů a hlavně vlásečnic stromek při vyorávaní přijde a probudí li si moc pupenuů a nebude zavlažován, uschne, protože kořenová soustava není schopna krýt potřebu vody ztrácející se listovými průduchy. Taky se často probudí jenom pár pupenů a to na konci dlouhých větví a tam kde to nepotřebujeme, takže řez to má ovlivnit. Další funkcí řezu je již v prvním roce opravit korunu. Ta není až na výjimky nikdy ideální ideální a napravuje kde co např. dlouhý terninál, potlačený terminál, terminál chybí, velmi slabé postaní větve a příliš odkloněné, nerovnoměrně vyvinuté větve, přebyteční větve, výše položené silnější větve, nedostatečný počet větví, silně vyvinutý konkurnční výhon. Zkrátka existuje 9 vyjmenovaných příčin proč se má do toho zasáhnot a jak se má zasáhnout a správný sadař má vědět jak. A aby to nebylo tak jednoduché je potřeba mít na zřeteli u konkrétní variety charakter růstu, stupeň probouzení puků, způsobilost stromu tvořit výhony.
