Díra nevykopaná dopředu

Nezačínejte s tím zase. Ostříhání hned po řezu je chyba, výrazně to zpomaluje zakořenění. (i když se to prý dřív doporučovalo, ale ukázalo se že to je chyba)

Ostříhání po řezu?

Pardon, zasazení.

Nijak nezávidím tazatelce to množství navzájem si odporujících rad. Stromek je zasazený - teď kypřit a zalévat. Taky připravit do malého postřikovače postřik proti mšicím a postříkat - raději i preventivně, než zmeškat, jinak dost zničí čerstvé letorosty. Nežádoucí konkurenční výhony lze ještě neztvrdlé snadno vylomit, případnou nesymetrii korunky lze různými přípravky na ohýbání dost napravit.

K řezu po výsadbě: Nevím, proč by se neměl (v době vegetačního klidu) dělat. Diskutér "zahradní kacíř" by asi měl seriozním způsobem svoje stanovisko vysvětlit, případně uvést prameny, ze kterých čerpá a pro jaké druhy a tvary je "nestříhání" vhodné. Možná, že u výsadby z kontejneru a pro svislá vřetena...?  Je třeba si uvědomit, že začátečník může podle zdejších rad udělat i závažné chyby - např. právě zanedbání výchovného řezu, které se pak již těžko napravují. Na druhé straně lze uplatnit i netradiční postupy, ovšem s plným vědomím jejich důsledků nebo i rizik. Ale to vše je třeba probrat seriozně a to poslední, co je k tomu "třeba" je vzájemné napadání.

A ještě k výsadbě: Co když má špičák s předčasným obrostem už pár desítek květů, lze mu pár plodů už v prním roce nechat?

Už jsem to tu vysvětloval dřív - funguje to tak, že listy podporujou růst kořenů a naopak. Kořeny dodávají vodu a živiny z půdy, listy z toho fotosyntézou vytvoří cukry které vyživují celou rostlinu. K tomu do toho zasahujou rostlinné hormony, které vyrovnávají nadzemní část a kořeny.

Neořezaný stromek:

1. snadno vytvoří dost listů, které dokážou vytvořit hodně cukrů.

2. Má přebytek hormonů podporujících růst kořenů a málo hormonů podporůjících růst zeleně.

Výsledek = stromek dá většinu síly do kořenů a brzy zakoření.

Ořezaný stromek:

1. Vytvoření listů mu trvá delší dobu.

2. Poměr hormonů je +- vyrovnaný.

Výsledek  = stromek má málo síly (fotosyntéza probíhá pomaleji) a navíc jí rozdělí mezi růst listů a kořenů, takže zakoření pomalu.

jsem laik, tak mě prosím berte s rezervou... nicméně mi to nedá:

-je skutečně reálné očekávat, že prostokořenný stromek který přišel při vyrývání o velkou část kořenů "snadno vytvoří dost listů"? Které stihne zásobovat vodou i za vyšších jarních teplot? Navíc mi přijde že píšete o "snadném vytvoření listů" v případě kdy  "stromek dá většinu síly do kořenů" a současně při rozdělení této "síly" bude mít listů méně... asi tomu nějak nerozumím

Otevřou se pupeny (ze zásob) a už má dost listů. Ořezaný musí udělat delší větvičky. (snad nechcete popřít, že nějakou dobu bude trvat, než ořezaný stromek dokáže ořezané části nahradit)

Pro kacíře... bych řekl, že to jsou jen vaše teorie.

Možná, jste si je vytvořil na základě toho, že jste trochu popletl poučky o řezu pro podzimní výsadbu a pro jarní. Když se sadí na podzim tak se většinou nedoporučuje stříhat hned při výsadbě, ale až na jaře. A když se sadí na jaře tak je třeba taky stříhat na jaře, tedy po nebo při výsadbě.

To není žádná MOJE teorie.

Tady taky máte řezat až po zakořenění.