Jak zkvalitnit půdu pod stromy



host - 168.81 (?)
30.10.2017 20:10

No, rozpustnost (přijatelnost) toho fosforu. To je zatrolená věc. Kosti a zuby obsahují fosforečnan vápenatý (apatit). Ten je pořád nerozpustný. Nedávno jsem četl, že v Německu (tam si potrpěli na pořádek) našli zuby homida staré milióny let. Tak to má být. Apatit je nerozpustný. Na druhou stranu. Viděl jsem řadu lidí starých cca 40 roků s mezírkou mezi zuby v puse. Čím to, že jednomu se nerozpustí apatit za milióny let a druhému se rozpustí ani né za 30? Proto doporučuji porušovat zákony (přírodní) jen se znalostí a s citem.
Likvidoval, použil bych, H3PO4 stejně. Akorát bych dbal na míchání takového množství „vápna“, aby vznikaly hydro a dihydrofosforečnany. Ne fosforečnany (apatit). O reakčních podmínkách nepíšete nic. To jsou poměry reagentů, teplota, tlak, rosný bod (nejsem to už v jiném oboru?).  blushJG

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
         
host - 105.34 (?), 29.10.2017 18:23

Podobná diskuse zde již kdysi byla. Dříve i nyní se psalo o tom, že reakcí superfosfátu s vápnem vznikají nerozpustné "fosforečnany".  Moje zkušenost je jiná. Měl jsem k dispozici kys. fosforečnou a chtěl jsem jí nějak využít. Míchal jsem jí s vápnem a vyráběl fosforečnan vápenatý. Ten jsem na podzim jednak zaryl do půdy, jednak částečně rozhodil na povrch. Na jaře jsem našel jen pár větších kousků a další podzim již nic. Předpokládám, že došlo k postupnému vyluhování/rozkladu a vstřebání do půdy. Takže hnojit superfosfátem a vápnem ve stejném termínu není asi správné, ale pokud to někdo udělá, nic hrozného se nestane.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 168.81 (?), 30.10.2017 20:10

No, rozpustnost (přijatelnost) toho fosforu. To je zatrolená věc. Kosti a zuby obsahují fosforečnan vápenatý (apatit). Ten je pořád nerozpustný. Nedávno jsem četl, že v Německu (tam si potrpěli na pořádek) našli zuby homida staré milióny let. Tak to má být. Apatit je nerozpustný. Na druhou stranu. Viděl jsem řadu lidí starých cca 40 roků s mezírkou mezi zuby v puse. Čím to, že jednomu se nerozpustí apatit za milióny let a druhému se rozpustí ani né za 30? Proto doporučuji porušovat zákony (přírodní) jen se znalostí a s citem.
Likvidoval, použil bych, H3PO4 stejně. Akorát bych dbal na míchání takového množství „vápna“, aby vznikaly hydro a dihydrofosforečnany. Ne fosforečnany (apatit). O reakčních podmínkách nepíšete nic. To jsou poměry reagentů, teplota, tlak, rosný bod (nejsem to už v jiném oboru?).  blushJG

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 67.66 (?), 30.10.2017 22:33

On ve své podstatně je i vápenec jako kámen nerozpustný  (třeba Alpy zatím nikam neodplavaly). Ale jak ho umelete na prášek, je z něj hnojivo. Totéž platí i o tom apatitu.Půda si nakonec poradí se vším.  Akorát to déle trvá a to my, když hnojíme, moc nechceme.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 186.19 (?), 30.10.2017 23:04

ale pozor, vapenec sa vyborne rozpusta v kyslom prostredi.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 186.19 (?), 30.10.2017 23:08

zachovanie nejakych skamenelin, ktore prekracuju nejaky cas, je v podstate nahodny jav. V beznych podmienkach sa nezachova nic starsie ako par tisic rokov. Aby sa zachovali musi prist nahoda, v podobe prostredia ktore konzervuje, pripadne sa zachova len otlacok, alebo nepriama stopa.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 182.62 (?), 26.11.2017 20:51

Také bych odporučil kompost a síran draselný.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (3239) - 173.17 (?), 6.6.2018 18:27

Moc mně nebaví starat se o stromy na zahradě. Nesnáším jejich stříhání, postřiky a také sklízení ovoce. Proto jsem je také nikdy nehnojil. Stromy mám vysazené v trávníku, kolem kmenu kruh bez trávy cca o průměru 1m ale s nějakým plevelem. Protože letos to vypadá, že se mně stromy odvděčí za mou nedokonalou péči velkou úrodou. A tak bych jim to chtěl vrátit nějakým tím hnojením. Někde jsem četl o tom, že se hnojí do děr na okapové linii stromů. Díry se dělají nějakou trubkou nebo špičatým železem. Do této díry se lijí tekutá hnojiva. Máte někdo zkušenosti s tímto typem hnojení ev. neznáte knihu ve které se o tom rozsáhle píše? Autora a název jsem zapomněl.
           Vladimír

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 33.3 (?), 7.6.2018 22:01

Divim se ze zadny odbornik na stromy Vam nedal zadnou odpoved   mam to same jak vy     kolem stromku prumer 70 az90 cm mam vypleny pokud mate peknou nasadbu  plodu a pekne prirustky   letorostu staci  prihnojit do vypleteho prumeru   lehce prihnojit celerit nebo  MPK a zapravit do pudy pohud nemate zadne prirustky je potreba prihnojit ledkem to co popisuji jedna se o stromky stare 6 az 8 roku       to co popisujete mate asi starsi stromy

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 7.6.2018 22:23

Popsal jste to docela přesně. Napíchat díry špičatým železem po obvodu koruny a nalít do nich tekuté hnojivo. Já používám ředěné zkvašené slepičince obohacené roztokem fosforečnanu draselného (myslím, že se i prodává pod názvem PKsol).

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 141.91 (?), 8.6.2018 11:07
Popisu také možnou péči o kvalitu "země" pod stromy. Řekl bych že základem úspěchů, výnosů, je podíl organické části v půdě (humusu, huminovych kyselin a fulviokyselin), protože na ne se pak nejlépe váže případné minerální hnojivo. Já osobně, protože mám v péči jak velmi staré tak i mladé stromky, jsem začal nejdříve s nakyprenim tj. odtravnění příslušné plochy protože mi to zajistilo nejvyšší navýšení úrody oproti původnímu stavu. Půda je celá plošně obdelana a dá se aplikovat cokoliv. Také mě nebaví udržovat plošně celou zrytou plochu odplevelenou a tak používám různé vyseti plodin na zelené hnojení či travin, které následně zaryvam. Výhoda: organická hmota vznikla přímo v místě, různě hluboké prokoreneni nakypruje půdu i v hlubších vrstvách, kam se jinak nedostanete, a často schopnost těchto plodin přijímat nedostupnosti formu např. fosforečnanů a tím ji předávat do koloběhu živin. Dá se různě nacasovavat třeba když je sucho neset nic nebo nechat jetelotravni smesku třeba tři roky, sekat, udržovat pochuzi a pak zase po třech letech zaryt a tak dokola. Může to být i docela extenzivní péče avšak s dobrými výsledky. U mě efektivní, objektivní zlepšení původního stavu, praktikuji tak 12 let. __ K. z B.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika