Jak zkvalitnit půdu pod stromy



host - 186.19 (?)
30.10.2017 23:04

ale pozor, vapenec sa vyborne rozpusta v kyslom prostredi.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
         
host - 105.34 (?), 29.10.2017 18:23

Podobná diskuse zde již kdysi byla. Dříve i nyní se psalo o tom, že reakcí superfosfátu s vápnem vznikají nerozpustné "fosforečnany".  Moje zkušenost je jiná. Měl jsem k dispozici kys. fosforečnou a chtěl jsem jí nějak využít. Míchal jsem jí s vápnem a vyráběl fosforečnan vápenatý. Ten jsem na podzim jednak zaryl do půdy, jednak částečně rozhodil na povrch. Na jaře jsem našel jen pár větších kousků a další podzim již nic. Předpokládám, že došlo k postupnému vyluhování/rozkladu a vstřebání do půdy. Takže hnojit superfosfátem a vápnem ve stejném termínu není asi správné, ale pokud to někdo udělá, nic hrozného se nestane.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 168.81 (?), 30.10.2017 20:10

No, rozpustnost (přijatelnost) toho fosforu. To je zatrolená věc. Kosti a zuby obsahují fosforečnan vápenatý (apatit). Ten je pořád nerozpustný. Nedávno jsem četl, že v Německu (tam si potrpěli na pořádek) našli zuby homida staré milióny let. Tak to má být. Apatit je nerozpustný. Na druhou stranu. Viděl jsem řadu lidí starých cca 40 roků s mezírkou mezi zuby v puse. Čím to, že jednomu se nerozpustí apatit za milióny let a druhému se rozpustí ani né za 30? Proto doporučuji porušovat zákony (přírodní) jen se znalostí a s citem.
Likvidoval, použil bych, H3PO4 stejně. Akorát bych dbal na míchání takového množství „vápna“, aby vznikaly hydro a dihydrofosforečnany. Ne fosforečnany (apatit). O reakčních podmínkách nepíšete nic. To jsou poměry reagentů, teplota, tlak, rosný bod (nejsem to už v jiném oboru?).  blushJG

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 67.66 (?), 30.10.2017 22:33

On ve své podstatně je i vápenec jako kámen nerozpustný  (třeba Alpy zatím nikam neodplavaly). Ale jak ho umelete na prášek, je z něj hnojivo. Totéž platí i o tom apatitu.Půda si nakonec poradí se vším.  Akorát to déle trvá a to my, když hnojíme, moc nechceme.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 186.19 (?), 30.10.2017 23:04

ale pozor, vapenec sa vyborne rozpusta v kyslom prostredi.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 186.19 (?), 30.10.2017 23:08

zachovanie nejakych skamenelin, ktore prekracuju nejaky cas, je v podstate nahodny jav. V beznych podmienkach sa nezachova nic starsie ako par tisic rokov. Aby sa zachovali musi prist nahoda, v podobe prostredia ktore konzervuje, pripadne sa zachova len otlacok, alebo nepriama stopa.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 182.62 (?), 26.11.2017 20:51

Také bych odporučil kompost a síran draselný.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (3225) - 173.17 (?), 6.6.2018 18:27

Moc mně nebaví starat se o stromy na zahradě. Nesnáším jejich stříhání, postřiky a také sklízení ovoce. Proto jsem je také nikdy nehnojil. Stromy mám vysazené v trávníku, kolem kmenu kruh bez trávy cca o průměru 1m ale s nějakým plevelem. Protože letos to vypadá, že se mně stromy odvděčí za mou nedokonalou péči velkou úrodou. A tak bych jim to chtěl vrátit nějakým tím hnojením. Někde jsem četl o tom, že se hnojí do děr na okapové linii stromů. Díry se dělají nějakou trubkou nebo špičatým železem. Do této díry se lijí tekutá hnojiva. Máte někdo zkušenosti s tímto typem hnojení ev. neznáte knihu ve které se o tom rozsáhle píše? Autora a název jsem zapomněl.
           Vladimír

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 33.3 (?), 7.6.2018 22:01

Divim se ze zadny odbornik na stromy Vam nedal zadnou odpoved   mam to same jak vy     kolem stromku prumer 70 az90 cm mam vypleny pokud mate peknou nasadbu  plodu a pekne prirustky   letorostu staci  prihnojit do vypleteho prumeru   lehce prihnojit celerit nebo  MPK a zapravit do pudy pohud nemate zadne prirustky je potreba prihnojit ledkem to co popisuji jedna se o stromky stare 6 az 8 roku       to co popisujete mate asi starsi stromy

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 7.6.2018 22:23

Popsal jste to docela přesně. Napíchat díry špičatým železem po obvodu koruny a nalít do nich tekuté hnojivo. Já používám ředěné zkvašené slepičince obohacené roztokem fosforečnanu draselného (myslím, že se i prodává pod názvem PKsol).

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 141.91 (?), 8.6.2018 11:07
Popisu také možnou péči o kvalitu "země" pod stromy. Řekl bych že základem úspěchů, výnosů, je podíl organické části v půdě (humusu, huminovych kyselin a fulviokyselin), protože na ne se pak nejlépe váže případné minerální hnojivo. Já osobně, protože mám v péči jak velmi staré tak i mladé stromky, jsem začal nejdříve s nakyprenim tj. odtravnění příslušné plochy protože mi to zajistilo nejvyšší navýšení úrody oproti původnímu stavu. Půda je celá plošně obdelana a dá se aplikovat cokoliv. Také mě nebaví udržovat plošně celou zrytou plochu odplevelenou a tak používám různé vyseti plodin na zelené hnojení či travin, které následně zaryvam. Výhoda: organická hmota vznikla přímo v místě, různě hluboké prokoreneni nakypruje půdu i v hlubších vrstvách, kam se jinak nedostanete, a často schopnost těchto plodin přijímat nedostupnosti formu např. fosforečnanů a tím ji předávat do koloběhu živin. Dá se různě nacasovavat třeba když je sucho neset nic nebo nechat jetelotravni smesku třeba tři roky, sekat, udržovat pochuzi a pak zase po třech letech zaryt a tak dokola. Může to být i docela extenzivní péče avšak s dobrými výsledky. U mě efektivní, objektivní zlepšení původního stavu, praktikuji tak 12 let. __ K. z B.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika