Jak zvýšit sladkost angreštu?



PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6460) - 9.135 (?)
24.6.2018 10:53

Protože autorem toho kacířského názoru o sladkosti jsem já, zareaguju. Není nad dobře vnesený vědecký zmatek. Zní to odborně a stejně vědí všichni houby. Já už v prvním postu upozorňuju, že to nemám vědecky podložené, že mi to jen tak připadne. A nešlo o vliv teploty. Šlo o to, že drobné ovoce a třešně jsou u nás i jinde v okolí prostě letos kyselejší, než bývávají. Možná se mi mění huba, i to je možné. Ale když z manželkou ochutnáváme lecos, zdá se = připadne nám, že to není oproti jindy tak sladké. Ač by vzhledem k příznivým podmínkám mělo být. Snad jsem v tom výlevu eliminoval možné námitky ohledně vědeckého posouzení. O ananas mi opravdu nešlo.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3   
         
Ivan Hlavatý - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (4384) - 234.66 (?), 24.6.2018 10:24
18.183: Tak ako Ste to formulovali (teda nepriama úmera medzi teplotami a sladkosťou ovocia) to určite neplatí. Príkladom môžu byť (sub)tropické druhy ovocia ako banány, mango, ananás či figy, ktoré z nedostatku sladkosti podozrievať asi nebudeme (a určite ani z nedostatku expozície slnečnému žiareniu). Pojmy "sladkosť" a "obsah cukrov v ovocí" nie sú synonymá, prvé je subjektívny dojem, druhé merateľná hodnota. Navyše sacharidov je v ovocí niekoľko druhov, a tiež je dôležitý aj pomer medzi nimi a kyselinami. Taký Topaz chutí kyslasto, ale absolútny obsah cukru môže mať v skutočnosti vyšší než sladko pôsobiaca Júlia - len je maskovaný vyšším obsahom kyselín. Vnem sladkosti určuje predovšetkým samotný druh ovocia a v rámci neho jednotlivé odrody. Ostatné faktory (kvalita pôdy, expozícia slnku resp. suma slnečných dní, absolútne teplotné maximá/minimá, vlhkosť pôdy/vzduchu, vek a celková kondícia rastliny atď.) hrajú síce dôležitú, ale v porovnaní s genetickým nastavením druhu/sorty len vedľajšiu úlohu. Citrón nikdy nebude sladší než broskyňa, takisto Zvonkové nebude sladšie než Matkino. Iste, v rámci jedného ovocného druhu/sorty/konkrétnej jednej rastliny budú "sladšie" a menej sladké sezóny. Nie je to dané ale (iba) teplotami či nimi determinovanou dĺžkou vegetácie. Tento rok napr. skoré marhule dozreli o 2-3 týždne skôr, ale že by boli málo sladké, tak to ani náhodou nie. Tiež by sa dalo polemizovať o tom, čo je to "vysoká teplota". Ja som si zatiaľ také nevšimol (moja hranica je nad 33°C). Takže problematika "sladkosť ovocia versus teploty" nie je takto lineárne simplexná. IH
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6460) - 9.135 (?), 24.6.2018 10:53

Protože autorem toho kacířského názoru o sladkosti jsem já, zareaguju. Není nad dobře vnesený vědecký zmatek. Zní to odborně a stejně vědí všichni houby. Já už v prvním postu upozorňuju, že to nemám vědecky podložené, že mi to jen tak připadne. A nešlo o vliv teploty. Šlo o to, že drobné ovoce a třešně jsou u nás i jinde v okolí prostě letos kyselejší, než bývávají. Možná se mi mění huba, i to je možné. Ale když z manželkou ochutnáváme lecos, zdá se = připadne nám, že to není oproti jindy tak sladké. Ač by vzhledem k příznivým podmínkám mělo být. Snad jsem v tom výlevu eliminoval možné námitky ohledně vědeckého posouzení. O ananas mi opravdu nešlo.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 24.6.2018 11:15

Určité rozdíly letos jsou. Třešně mi připadají stejně sladké jako jindy. Navíc jsou větší a je jich víc. U višní je to trochu jinak. Jindy sladký Favorit je letos víc dokysela, Erdi je stejně sladká jako jindy, Fanal a Morela nevím, ty teprve budou. Rybízy jsou stejné jako jindy, angrešt mi skutečně připadá trochu kyselejší.
   Osobně si myslím, že každé ovoce má období, kdy tvoří maximum cukrů. A počasí v této periodě hraje rozhodující roli. A nemusí jít nutně jen o teplo, i když většinou ano (ale taky vláha, sluneční svit, aj.) Vinaři říkají, že každý slunný zářijový den sype zlato. Naopak rybíz je stejně sladký na horách i v nížinách. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
Daník - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (789) - 100.59 (?), 24.6.2018 12:57

Porovnám-li zahrady v 220mnm a v 525mnm, pak na podhorské je za přznivého slunečného počasí výrazný rozdíl např. u révy - Chrupky. V letech, kdy pod horama dobře vyzraje je chuť velmi kořenistá, sladká, bobule menší, na slunci s tmavším líčkem. V nížině větší a převažuje sladká. U černého rybízu ze stejných řízků jsem však loni také zaznamenal rozdíl ve sladkosti ve prospěch hor.

Naopak u jablek pozdně zimní odrůdy jednoznačně chutnější v nížině, podzimní na horách.

Kromě intenzity slunce a chladných rán mohou hrát ale roli i jiné faktory (absence zálivky pod horami, půda), jejichž vliv nejsem sto posoudit...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
1,  2,  3   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika