Kde sehnat Admirál na silnější podnoži

"Aroma dobře vyzrálé Strýmky" si dobře pamatuju, než sousedka strom pokácela, sklízel jsem jich v 520 mnm někdy koncem října pravidelně metrák z každoročně obsypaného polokmnenu a na jaře ho přesunoval ve stejném množství na kompost. Chuť a aroma byla spíše podobné brukvovité zelenině než ovoci a dokonce srnky je mezi předloženými vánočními jablíčky obloukem obešly...

Jak ale známo, tisíc lidí, tisíc chutí, takže je možné, pane Fidlo, že Vám opravdu chutná (není-li to jen škádlení diskutujících). Přesto existuje nějaká většinová chuťová preference a jsem si jist, že pokud položím vedle sebe Admirál, Jonagold a Strýmku, po ochutnání výše uvedených si z deseti lidí nevybere Strýmku ani jeden.

No to je ale ono. Z 520 m.n.m aroma dobře vyzrálé Strýmky nikdy nezažijete, ještě tak možná v lonském teplém roce.Dnes jsem očesal 2 pytle luxusních Strýmek z vršků stromů z jednoho starého sadu, který jsem takříkajíc adoptoval. Na mladším dřevě jsou plody krásně vybarvené (přestože se nejedná o její červenou mutaci), o průměrné velikosti lehce přes 100g. Je to radost sbírat takovéto plody, bez monilie, bez strupovistoti i bez obalečů. Aby nedošlo k nedorozumění, nemám je ani na mošt, ani na pálenku, ani pro ovce.V pozdním jaru se po nich jen zapráší!

           Ing. Fidla

V pozdním jaru se po nich jen zapráší!

No tak určitě...   To už přece bude všechno jedlé ovoce snězené!

Kdo nemá dobrý sklep a v dubnu má všechna jablka zvadlá nebo moučná, tomu mohou připadnout nakrájené kousky Strýmky na talíři jako zajímavé, konzumovatelné a ve srovnání s přezrálými stolními odrůdami dokonce lepší. 
   Každopádně musím Strýmce uznat, že neví co jsou to škůdci, choroby,  rakovina a dokonce ani nepotřebuje nějak pravidelně řezat.

asi je tak hnusná, že ani škodci nemajú na ňu chuť a dajú prednosť inému ovociu v záhrade :D

Myslím, pane Petře, že jste trochu parafrázoval legendární větu pana Kaněry , ale tehdy šlo o Produktu a Denár. Nicméně mě chutěvě nezaujala Strýmka ani Československo.

Jo, to je to, co jsem hledal! Ale jak je to možný - udělal jsem u nich objednávku mnoha stromků, ale Admirál byl jen na M26... a teď už ani objednat nejde, ale zase mají A2. Hm, no nic, díky za info, stejně tam plánuji jet, takže vyřešeno.

Rouby Admirála mám zamluvené na jaro 2017. Naroubuji si je sama na semenáče jaderničky, které má zasazené můj tatínek. U nás v zatravněném suchém sadu, kde podložím je buď jíl nebo zvětralá skála, se jabloně ani jinak pěstovat nedají. Rakovina je též velkým problémem např. na Rubinole. Zdraví Jiřina

Zajímavé - přesně tohle jsem před týdnem řešil - sehnal jsem jabloň Admirál jen na podnoži M26 a vzhledem k tomu, že chci aby mi z něj vyrostl vysoký strom (a také kvůli kamenitější půdě, svahu a to že bude v zatravněném extenzivním sadu) jsem se rozhodl provést experiment:

- zasadil jsem hlouběji roubem pod zem

- vedle ještě zasadím 2 jaderničky (objednal jsem ze starých odrůd špičáky na semenáči, protože nemám vlastní semenáčové podnože) na které na jaře naštěpím rouby, které v zimě vezmu ze spodních větví zpravokořeňovaného Admirála. (dva proto, že se teprve učím roubovat, tak ať je vyšší pravděpodobnost úspěchu - pozn. kdybych byl v roubování expert, tak nepřemýšlím a pustil bych se jen do štěpování).

- nechám všechny stromy několik let růst a nakonec ponechám nejbujnější (nejžitovaschopnější) strom (s tím, že musím zohlednit, že zpravokořeňovaná varianta bude oproti semenáčům asi o trochu pozadu, než vyžene své bujné kořeny)

Chci se přesto zeptat:

- pokud bereme v potaz opravdu jen bujnou triploidní odrůdu Admirál, jsou obě varianty rovnocenné? Nebo bude zpravokořeněná odrůda handicapovaná absencí kůlovitého kořene?

- v jiném vláknu jsem právě dočetl, že by se na kmenu pod zemí měla udělat kroužek bez kůry. Mám ještě jabloň vykopat a kroužek udělat, nebo mi i tak kmen vyžene nové kořeny?

- pan Hlavatý zde zmiňuje, že triploidy jsou obecně bujnější, pan Vysloužil v jiném fóru zase zmiňuje že triploidy tolik nezdrobňují ovoce při extenzivním způsobu pěstování - zajímalo by mě čím to je způsobeno? Případně nemáte někdo nějaký odkaz na nějakou vědeckou práci? Docela by mě to zajímalo a na googlu nic nemohu najít...

Pre: Pavel Rábek. Jablone sú "normálne" diploidné, teda majú 2 sady chromozómov, spolu 34 (2n=34). Triploidné jablone majú 3 sady chromozómov, spolu 51 (3n=51). Sú aj tetraploidné jablone. Triploidy majú všeobecne dispozíciu k silnejšiemu rastu, často majú aj väčšie listy a plody nebývajú malé. Neplatí to však bez výnimky. Ak si chcete prečítať o tom viac, na foto 2 a 3 máte odkazy na práce ktoré sa tejto problematiky dotýkajú. IH