Při poskytování těchto stránek nám pomáhají soubory cookie. Používáním stránek s tím vyjadřujete souhlas.
Další informace.
 Zahradní grily Weber - plynové, elektrické a lávové grily 

Zeminy a substráty > Biouhlie - nebezpečné látky

Biouhlie - nebezpečné látky


Standa_HK_ (1404) - xxx.xxx.248.182 (?)
29.5.2020 8:18

Neříkám, že biouhel je špatná věc na mé zahradě, ale neglorifikuji jej a nemám přehnaná očekávání. Vím, že mi na záhonku po 5 letech z něj nezůstane nic viditelného (tudíž se spotřebuje), že opálené konce kůlů na rajčata uhnijí rychleji než opálené konca kůlů u ovocných stromků. Takže pokud se s půdou hýbe, je zavlažovaná, obdělávaná a hnojená, tak dřevěné uhlí stejně jako rašelina či štěpka podléhá procesu koloběhu živin. Je to podobné jako u mramorové drti a přisuzovat tomu věčné trvání jako u křemenného křišťálu je prostě reklamní nadsázka. Tedy v suchých ukrajinských stepích na místech kde neprobíhá obdělávání půdy se mohou najít více či méně zachovalé stopy po dříve pravidelných cyklicky se opakujících požárech, kdy části vegetace ochráněné nepřístupem vzduchu po dobu požáru pouze zuhelnatěly a neshořely.

A právě TerraPretta je ten fake, který obhajuje žďáření pralesů a jejich přeměnu na step. Jenže v pralese biomasa akumuluje přes den tolik tepla, že je tam o 6-8°C chladněji než na žďářením vytvořeném poli a v noci vytvořené sacharidy prodýchá tak, že je tam o 6-8° tepleji. Průměrná teplota je tak stejná či jen o 0,1-0,5°C nižší než na poli, ale rostliny v době kdy teplota vybočí z metabolického optima zastaví růst. Tedy cca 1/4 - 1/3 dne polní plodiny oproti pralesu nefixují uhlík a neprodukují kyslík. Je sice pravdou, že pro stabilizaci obsahu kyslíku jsou nejdůležitější oceány... nebudeme odbočovat.

Takže shrnu, používejte dřevěné uhlí i popel a kompost v harmonickém poměru a neglorifikujte ani jednu složku. Je potřeba umět nakládat s rostlinými zbytky (primární produkcí) ve všech jeho formách od úhoru a zeleného hnojení, přes štěpku, digestát a komposty až po biouhel a popel. V zemích, kde se sláma kvůli absenci zimních srážek nerozloží se běžně na polích spaluje a zaorává se pak už mineralizovaná jako popel. Ale proto já přeci nemusím upustit od pěstování svazenky a jejího zaorání jako zeleného hnojení, když mi to podmínky umožňují.

SfK.

Ukázat polohu příspěvku v diskuzi >
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   << Předchozí příspěvky | 1, 2, 3, 4   
            

Biouhlie - nebezpečné látky


krtek (61) - xxx.xxx.168.60 (?), 23.5.2020 18:36
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ok, vy si tomu říkejte reklamní žvásty, aniž byste si to prakticky ověřil. Já tomu budu říkat vlastní zkušenost - stromky mají výsadbovou jámu vylepšenou právě směsí kompostu a dřevěného uhlí napuštěného NPK hnojivem, a když to porovnám se stromky, které jsem zasadil do zdejší chudé půdy, nedá se to vůbec srovnávat. Nebe a dudy. A vláha se v takto vylepšené zemině udrží velmi dlouho, zatímco okolní hlinitopísčitá zemina je suchá na troud. Můžete si teoretizovat, já to mám ověřeno, takže mi jsou vaše teorie zcela fuk.

O tom snížení emisí CO2 - asi jste nepochopil, že těch další 60 % uhlíku, který se při tlení váže se vzdušným kyslíkem a změní na CO2, při vyrobení a zarytí dřevěného uhlí zůstane v půdě teoreticky navždy a s ničím se neváže. Díky tomu jsou emise CO2 (oproti emisím vzniklých rozkladem organické hmoty) pouze třetinové. O to jde.

A o tom využití dřevěného uhlí v zemědělství se vážně uvažuje. Je to mnohem dostupnější a snadno vyrobitelné ve velkém v našich podmínkách než dovoz nějaké sopečné vyvřeliny. Ekologičtější. A podstatný přínos je právě ono snížení CO2 a vázání většiny uhlíku v zemi.

Připojit reakci   
               

Biouhlie - nebezpečné látky


Standa_HK_ (1404) - xxx.xxx.248.182 (?), 28.5.2020 16:43
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Když máte směs uhlí a kompostu, jak můžete tvrdit, že kompost je nula a za vše může dřevěné uhlí a navíc se při tom vůbec nespotřebuje. Ono se spotřebuje za těch 5 let, protože jste jej nasáknul NPK, bez toho by v ornici vydrželo cca 12 let. Navždy vydrží jen v trvale suchém (pod 10% RVV) prostředí a nejlépe ještě bez působení UV záření a vzduchu.

Jinak já reklamu na biouhel považuji za součást dezinformační kampaně na obhajibu kácení deštných pralesů, s kterým zásadně nesouhlasím. často totiž v bilancích zaměňuje pojmy kubatur primární produkce biomasy za kvadratury primární produkce biomasy. To je jako když dáte rovnítko mezi Strom o výšce_12_metrů_a_okapní_ploše_30_metrů_čtverečních a trávník o ploše_30_metrů_čtverečních. Rozdíl je cca 560% ale někteří dají rovnítko.

SfK:

Připojit reakci
                  

Biouhlie - nebezpečné látky


Pierre (118) - xxx.xxx.29.98 (?), 28.5.2020 18:16
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

S rubaním daždových pralesov ani ja neúhlasím. Ale ked na zahrade mam kopec opadu, ktorý nie vždy postiepkujem a skompostujem, sa mi myšlienka výroby drevouhlia páči, no stále nie som uplne presvečený o bezpečnosti.

Precital som nejaké študie, diplomové práce atdˇ na túto tému.
Každá dokazateľne tvrdí, že biouhlie zlepšuje vlastnosti kontaminovanýc pôd tažkými kovmi (okrem medi, tu biouhlie neznižuje)
V jednej práci je zaujimavé, že na konci autor prehlasuje, že nie su študie, ktoré sú zamerané na potenciálne negatívne vplyvy na pôdu.

Pozrel som zopár zahraničných stúdii,  rozoberajú pyrolýzu ako vznik toho biouhlia. Vsade píšu, že aromatické uhlovodíky vznikajú, aj pri teplote 200 aj pri teplote 800 st. Ale kolko z toho ostane v tom uhlí, a kolko sa uvolní do ovzdušia to neviem.

Připojit reakci
                     

Biouhlie - nebezpečné látky


Standa_HK_ (1404) - xxx.xxx.248.182 (?), 29.5.2020 9:07
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pierre

Možná mé příspěvky vyzněly negativně, ale poukazoval jsem na souvislosti širší než jen vznik vedlejších složek pyrolýzy biomasy jako jsou dehtové složky a aromatické uhlovodíky. Jisté je, že většina těchto látek se dá likvidovat biodegradací, což je prakticky smíchání "kontaminovaného" substrátu se substrátem obsahujícím lignohumáty a jiné sorpční/chelatační činidla. Takto demobilizované škodlivé látky jsou pak v substrátu rozloženy biologickými pochody na neškodné "stavební" prvky.

Tady pokud budete biomasu nevhodnou ke štěpkování z mechanických důvodů (tvar, trnitost nebo ostnatost) či zdravotních (houbové choroby, chemické příměsi tepelně degradovatelné,...) uvádět do koloběhu pyrolýzou, pak určitě přínosy tohoto jsou mnoho násobě větší než rizika. Jde mi spíše o to, aby lidé nepěstovali rychlerostoucí dřeviny (často nepůvodní jako japonské topoly) jen pro to, aby jako finální produkt místo palivových peletek prodávali biouhel s bombastickou reklamou. Mnohý hodně váhá nad přehnanou cenou a pokud by věděl pravdu o rozložení v průběhu 5-12 let (či hrubé části až 20 let) by nedal tolik, jako když nabude dojmu, že je to investice "na celý život". Tedy stejně jako nosič závadných látek, tak i ty látky z kterých máte, Pierre, strach se rozloží spolu s tím uhlím (těkavé rychleji).

SfK.

Připojit reakci
                  

Biouhlie - nebezpečné látky


Mike Dundee (184) - xxx.xxx.211.78 (?), 28.5.2020 23:40
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Stando, zajímalo by mě, z čeho čerpáte ty nesmysly že biouhel obhajuje kácení deštných pralesů. A taky by mě zajímalo, proč jste vůči němu tak předpojatý. A za třetí jestli s ním máte nějakou vlastní zkušenost, nebo jen jako obvykle teoretizujete.

Já mám s dřevěným uhlím velmi dobrou praktickou zkušenost.

Odkud čerpáte informaci, že vydrží v zemi jen 12 let? Vždyť archeologové podle uhlíků nachází stará ohniště. Černozem v ukrajinských stepích údajně obsahuje stopy zuhelnatělé vegetace po častých požárech stepí (nebo nás jen krmí nepravdivými informacemi...?) A slyšel jste pojem terra pretta, nebo je to podle vás opět jen fake a všichni se opět spiknuli za účelem pokácet ten poslední strom v pralese?

P.S. Nejsem odborník na žďáření :-) ale není jeho výstupem hlavně popel, pokud tedy doutnající zbytky neuhasí nějaký déšť? Alespoň u nás zahradě to takto funguje - pokud večer dohořívající oheň nepočůrám ;-), tak se převážná část změní v popel...

Připojit reakci
                     

Biouhlie - nebezpečné látky


Standa_HK_ (1404) - xxx.xxx.248.182 (?), 29.5.2020 8:18
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Neříkám, že biouhel je špatná věc na mé zahradě, ale neglorifikuji jej a nemám přehnaná očekávání. Vím, že mi na záhonku po 5 letech z něj nezůstane nic viditelného (tudíž se spotřebuje), že opálené konce kůlů na rajčata uhnijí rychleji než opálené konca kůlů u ovocných stromků. Takže pokud se s půdou hýbe, je zavlažovaná, obdělávaná a hnojená, tak dřevěné uhlí stejně jako rašelina či štěpka podléhá procesu koloběhu živin. Je to podobné jako u mramorové drti a přisuzovat tomu věčné trvání jako u křemenného křišťálu je prostě reklamní nadsázka. Tedy v suchých ukrajinských stepích na místech kde neprobíhá obdělávání půdy se mohou najít více či méně zachovalé stopy po dříve pravidelných cyklicky se opakujících požárech, kdy části vegetace ochráněné nepřístupem vzduchu po dobu požáru pouze zuhelnatěly a neshořely.

A právě TerraPretta je ten fake, který obhajuje žďáření pralesů a jejich přeměnu na step. Jenže v pralese biomasa akumuluje přes den tolik tepla, že je tam o 6-8°C chladněji než na žďářením vytvořeném poli a v noci vytvořené sacharidy prodýchá tak, že je tam o 6-8° tepleji. Průměrná teplota je tak stejná či jen o 0,1-0,5°C nižší než na poli, ale rostliny v době kdy teplota vybočí z metabolického optima zastaví růst. Tedy cca 1/4 - 1/3 dne polní plodiny oproti pralesu nefixují uhlík a neprodukují kyslík. Je sice pravdou, že pro stabilizaci obsahu kyslíku jsou nejdůležitější oceány... nebudeme odbočovat.

Takže shrnu, používejte dřevěné uhlí i popel a kompost v harmonickém poměru a neglorifikujte ani jednu složku. Je potřeba umět nakládat s rostlinými zbytky (primární produkcí) ve všech jeho formách od úhoru a zeleného hnojení, přes štěpku, digestát a komposty až po biouhel a popel. V zemích, kde se sláma kvůli absenci zimních srážek nerozloží se běžně na polích spaluje a zaorává se pak už mineralizovaná jako popel. Ale proto já přeci nemusím upustit od pěstování svazenky a jejího zaorání jako zeleného hnojení, když mi to podmínky umožňují.

SfK.

Připojit reakci
                        

Biouhlie - nebezpečné látky


Mike Dundee (184) - xxx.xxx.211.78 (?), 29.5.2020 10:59
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ano, ale o tom ta terra pretta je - indiáni cílevědomě mísili dřevěné uhlí, úlomky keramiky, fekálie, organické zbytky s místní půdou, nevršili jen hroudy dřevěného uhlí. Dřevěné uhlí se za staletí rozpadlo na malé částečky, ale ty jsou v půdě stále rozborem postřehnutelné. Na těchto starých půdách dává pěstování vyšší výnosy než na okolních a to z důvodu že váže živiny, které se jinak v amazonii rychle vyplavují. Dnešní vypalování pralesů (žďáření) nemá nic společného s tím, jak indiáni půdu po dlouhou dobu zúrodňovali. Popel má jiné vlastnosti než uhlíky. Proto se taky živiny za pár let vyplaví a půda se stane neúrodnou s nutností zabrat další kus pralesa...

Na téma terra pretty existuje spousta odborných studií, kde se vědecké kruhy zabývají různými aspekty od vlivu teploty v procesu pyrolýzy na stabilitu uhlu, rozbory té černé hlíny,  sledování schopností absorpce živin... Mám k tomu několik odborných knih v digitální podobě (a angličtině), které mohu v případě zájmu zaslat. Jíl také akumuluje živiny, takže nějaká úrodná varianta jílovité půdy se samozřejmě může rovnat terra pretózní půdě, ale ne všichni máme na zahradě k dispozici černozem z Polabí.

Já také samozřejmě nedával uhlí samotné, použil jsem jej s kompostem, dal i více do hloubky, mimoto mulčuji organickým materiálem, používám zelené hnojení... Ale z pozorování mi přijde, že v terra pretových záhoncích rostliny prospívají lépe. Mimoto - při terénních úpravách jsem se opět prokopal a bývalému ohništi, které jsem zavezl před 10 lety. Uhlíky tam pořád byly.

Připojit reakci
                           

Biouhlie - nebezpečné látky


Standa_HK_ (1404) - xxx.xxx.248.182 (?), 29.5.2020 12:43
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Na téma TerraPretty existuje více pseudovědeckých studií než vědeckých. Každá půda nějakým způsobem pracuje a extrapolace závěrů je tím méně přesná, čím delší je časový úsek mezi reálně měřenými daty a extrapolovaným výsledkem. Nedělejte z něčeho perpetum_mobile když tím není. Buď se to spotřebovává v koloběhu a obnovuje v koloběhu nebo to nefunguje. Takže z TP si vemte princip usilovné zúrodňovací práce, ale neříkejte že se jako PM ta TP udržela dodnes. To by příslušné kmeny indiánů vymřely před příchodem kolonizátorů na obezitu.

Připojit reakci
                           

Biouhlie - nebezpečné látky


Mike Dundee (184) - xxx.xxx.211.78 (?), 29.5.2020 13:21
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Můžete mi tedy poslat odkaz na nějakou seriózní vědeckou studii, že terra pretta je jen mýtus a vše kolem jsou jen báchorky? 

TP díky adsorpční schopnosti zachytí množství živin (ikdyž určitě ne 100%), které by se jinak vyplavily, nevím co v tom hledáte za perpetum mobile. Časem se uhlí úplně rozpadá a schopnost adsorpce a funkčnost TP se ztrácí, to je jasné, ale určitě ne za vámi azivovaných 5 let.

Zkuste si vygooglit: "Pod základy zámku v Břeclavi v hloubce čtyř metrů našli archeologové pozůstatky dřevěné stavby, jejíž stěny jsou zuhelnatělé". Pozn. tato stavba pochází přibližně z 11. století. Indiánská společenstva stojící za TP prosperovala až do zavlečení nakažlivých chorob evropany na začátku 16. století

Připojit reakci
                           

Biouhlie - nebezpečné látky


Standa_HK_ (1404) - xxx.xxx.248.182 (?), 29.5.2020 22:37
Předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Berete to příliš polárně (černobíle). Zkuste chápat těch 5-12 let jako poločas rozpadu, tedy aby jste udržel stejnou hladinu obsahu biouhlu v zemině/ornici, tak musíte za poločas doplnit další polovinu primárního obsahu sledované složky substrátu Tedy pokud každé 3 roky doplníte 1/4 nebo každý 6tý rok 1/2 je úplně jedno. Prostě nemůžete počítat s tím, že je biouhel věčný. Je to stejné jako by jste mi na potřebu vápnění argumentovali tím, že sochy od Michalangela jsou staré a přesto se nerozpadly "a proto stačí vápnit jen při převodu půdy z úhoru na ornou".

SfK.

Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky) >> | 1, 2, 3, 4   
Kulinářské fórum - recepty na vaření, uzení, zavařování, vína, destiláty
Nakládání a vakuování masa na uzení12.7.2020
Nakládání a vakuování masa na uzení11.7.2020
Nakládání a vakuování masa na uzení9.7.2020
Uzení domácích klobás30.6.2020
Strojek na uzavírání konzerv22.6.2020
Uzení domácích klobás16.6.2020
Další příspěvky > 
Úvodní stránka | Informace o serveru | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 1999 - 2020
Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů