Neříkám, že biouhel je špatná věc na mé zahradě, ale neglorifikuji jej a nemám přehnaná očekávání. Vím, že mi na záhonku po 5 letech z něj nezůstane nic viditelného (tudíž se spotřebuje), že opálené konce kůlů na rajčata uhnijí rychleji než opálené konca kůlů u ovocných stromků. Takže pokud se s půdou hýbe, je zavlažovaná, obdělávaná a hnojená, tak dřevěné uhlí stejně jako rašelina či štěpka podléhá procesu koloběhu živin. Je to podobné jako u mramorové drti a přisuzovat tomu věčné trvání jako u křemenného křišťálu je prostě reklamní nadsázka. Tedy v suchých ukrajinských stepích na místech kde neprobíhá obdělávání půdy se mohou najít více či méně zachovalé stopy po dříve pravidelných cyklicky se opakujících požárech, kdy části vegetace ochráněné nepřístupem vzduchu po dobu požáru pouze zuhelnatěly a neshořely.

A právě TerraPretta je ten fake, který obhajuje žďáření pralesů a jejich přeměnu na step. Jenže v pralese biomasa akumuluje přes den tolik tepla, že je tam o 6-8°C chladněji než na žďářením vytvořeném poli a v noci vytvořené sacharidy prodýchá tak, že je tam o 6-8° tepleji. Průměrná teplota je tak stejná či jen o 0,1-0,5°C nižší než na poli, ale rostliny v době kdy teplota vybočí z metabolického optima zastaví růst. Tedy cca 1/4 - 1/3 dne polní plodiny oproti pralesu nefixují uhlík a neprodukují kyslík. Je sice pravdou, že pro stabilizaci obsahu kyslíku jsou nejdůležitější oceány... nebudeme odbočovat.

Takže shrnu, používejte dřevěné uhlí i popel a kompost v harmonickém poměru a neglorifikujte ani jednu složku. Je potřeba umět nakládat s rostlinými zbytky (primární produkcí) ve všech jeho formách od úhoru a zeleného hnojení, přes štěpku, digestát a komposty až po biouhel a popel. V zemích, kde se sláma kvůli absenci zimních srážek nerozloží se běžně na polích spaluje a zaorává se pak už mineralizovaná jako popel. Ale proto já přeci nemusím upustit od pěstování svazenky a jejího zaorání jako zeleného hnojení, když mi to podmínky umožňují.

SfK.