Jak změkčit tvrdou vodu



host - 151.203 (?)
19.2.2008 21:24

Pokud je zahrada u rodinného doku, zalévejte dešťovkou zachycenou ze střechy. Při 100 m2 plochy střechy vám za rok na ní naprší  50 000 l dešťové - mnohde i víc.  Při kapénkové závlaze k rostlinám, mulčování a rozumném zalévání se zbavíte starostí se zasolováním půdy minerály z podzemní vody. Chce to jen odpovídající záchytné nádrže. S ohledem na omezení zasolování a tím zachování přiměřeného chemického složení půdy  v zahradě, investice do nádrží není vysoká.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
Stránky: 1,  2   
host - 165.59 (?), 19.2.2008 12:42, zobrazeno: 21430x

Dobrý den. Na svém pozemku čerpám ze studny vodu do rezervoáru o objemu 28m3. Pro zálivku je sice voda prohřátá a okysličená, ale obsahuje značné množství vápníku a dalších nepříznivých prvků. Zálivkou si tak neustále zvyšuji pH půdy a vápník začíná blokovat příjem železa, což má za následek vznik chlorózy (žloutenky) u ovocných dřevin (hrušně, broskvoně, meruňky, angrešt, kiwi, vinná réva stolní, maliník, aljašská borůvka aj.) a jahod. Zapravování hnojiv obsahujících železo v přijatelné formě působí jen krátkodobě nebo u stromů už vůbec ne. Ani pravidelný postřik na list nemá očekávaný účinek a stromy pomalu začínají odcházet. Poradí mi někdo jak, čím a v jakém množství vodu upravit, aby se její vlastnosti co nejvíce podobaly dešťové vodě? Podotýkám, že na pozemku nemám přípojku el. proudu (ani v okruhu 300m nikdo přípojku nemá). Vodu čerpám pomocí silného benzinového čerpadla, ze studny do rezervoáru využívám čerpání pomocí větrnné energie. Děkuji předem za pomoc, Vaše rady určitě uvítají všichni zahrádkáři s podobným problémem. 

Adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 76.241 (?), 19.2.2008 16:14

Tu je rada tazka. Pokial viem, tak problemom nie je vysoky obsah vapnika a horcika v tvrdej  vode, ale skor alkalicka reakcia, vysoke pH, ktore vznika v dosledku toho. To su dve rozne veci ako uvidite dole. Vysoky obsah Ca ako problem pre rastliny je ojedinely. Vysoke pH je skor problemom... pravdepodobne problemy su hned dva. Voda, co mate na pozemku a poda, ktoru mate. Urobte testy pH vasej vody aj nejakeho vyluhu z pody.

Vychadzajme z toho, ze pravdepodobne tvrdost a vysoke pH sposobuje uhlicitan vapenaty. CaCO3. Anion uhlicitanu reaguje s vodou, pricom vznika HCO3- a OH-. Ten druhy anion vlastne sposobuje alkalicku reakciu. Alkalicka reakcia, ak je silna, je zlo, pretoze vyzraza z roztoku niektore prvky, napr. zelezo (v podstate pritomne prechodne prvky, co su potrebne ako stopove). S niecim podobnym mate problem aj vy. Fosforecnany sa zrazaju tiez v zasaditom prostredi. Mozete mat podu plnu zivin, ale rastliny ju nemozu spotrebovat, nemaju k nej dosah.

Recept by mohol byt v nasledovnom. Pouzivat odstatu vodu, najlepsie dobre prehriatu a odstatu z ktorej je sanca, ze sa uvolnilo cast oxidu uhliciteho. Hnojit hnojivami, ktore znizuju pH. Siran amonny, v kombinacii s mocovinou, ktora by mohla posobit ako pufor, Amonny kation reaguje ako kyselina, ale pozor, vysledkom je, ze sa sam uvolnuje ako amoniak, co moze byt toxicke pri vyssich mnozstvach....radsej malo a casto. Kompostovat, pridat raselinu ci kyslu podu k vasim stromkom. Prirodny kravsky hnoj. Pocul som aj o tom, ze sa niekedy pridava ocot. V zriedenej forme (ph 5-6) nemoze skodit, ale je to neekonomicke. Ku kyslomilnym rastlinam sa niekedy pridava siran zelezity. To by vam mohlo vyriesit aj problemy s nedostatkom zeleza. Kyslenim pody sa cast vapenca rozpusti, co docasne zvysi tvrdost, ale iony sa rychlo vyplavia a CO2 sa uvolni. Fosfor by bolo rozumne dodavat ako fosforecnan amonny, monoamonnu kyslu sol. Mozno aj zriedeny roztok kyseliny fosforecnej by nebol zlym riesenim ale neviem ci ju predavaju....okrem coca coly.  Ono paradoxne moze vraj pomoct aj sadrovec, ci sadra. Ale neviem presne akym sposobom ucinkuje.  Sadrovec zrejme viaze horcik z rozpusteneho uhlicitanu horecnateho. Vynikajuca je vraj praskova sira. Oxidaciu siry vznika kyselina sirova, ale tak pomaly, ze sa nemusite bat. Efekt je potom dlhodoby. Podu si nezasirite. Vo vasej vapenatej pode sa vyzraza ako siran vapenaty ale svoju robotu spravi znizenim pH. Ak je problem voda a nie poda, polievat co najmenej. Nastielat a modlit sa nech naprsi. Ak mate moznost, zachytavat dazdovu vodu (zo strechy).

V ziadnom pripade nerieste tvrdost vody, pridavanim hydroxidu vapenateho alebo uhlicitanu sodneho. To je asi fajn pre pranie ci ine ucely, ale vam by tieto silne zasady len zhorsili situaciu. Ako keby ste hasili poziar benzinom. Opakujem sa, ale Vas problem nie je tvrdost ale zasadita reakcia. Rozne zmakcovace vody vam vobec nevyriesia situaciu, mozno niektore nezasadite len zamoria podu sodikom. Asi by ste nemali pouzivat kombinovane hnojiva, snad na nejake stopove prvky... Tie su robene asi na standardne podmienky a obsahuju asi aj vapenec.

Som chemik a mam len teoreticke znalosti, nemam ziadne prakticke skusenosti. Rychle recepty, ako napriklad amonne hnojiva, su na opatrnu hru. Pomale, ako napr. sira, sa dostavia po urcitom case, treba trpezlivost.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 165.59 (?), 19.2.2008 19:53

Děkuji Vám za zajímavou radu, asi bude řešením používat postupně Vámi uvedenou síru do půdy. Zelenou skalici rozhazuji na půdu každoročně na podzim, ale chloróza se přesto začátkem léta projeví. Půdní rozbor jsem si nechal rovněž laboratorně vyhodnotit na podzim, základní živiny jsou v normě, vápníku je dvojnásobné množství, pH v půdním roztoku je zásadité, musím najít o tom protokol, hodnotu si nepamatuji. Každým třetím rokem je pozemek vyhnojen uleželým kravským hnojem. Dříve jsem každoročně na podzim hnojil superfosátem, teď jsem ho vynechal, prý obsahuje Ca. Dále používám chlorid draselný a na jaře síran amonný v postupných třech dávkách, naposledy začátkem června. Srážkovou vodu rovněž zachytávám do menšího rezervoáru asi 5m3, dešťovku používám zejména jako zálivku ke kanadským borůvkám pěstovaných v kontejnerech v rašelině, v létě mě dešťovka tak tak stačí. Celková rozloha pozemku je 20 arů, bez vody vzhledem k letnímu suchu bych na tom byl velice špatně.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 151.203 (?), 19.2.2008 21:24

Pokud je zahrada u rodinného doku, zalévejte dešťovkou zachycenou ze střechy. Při 100 m2 plochy střechy vám za rok na ní naprší  50 000 l dešťové - mnohde i víc.  Při kapénkové závlaze k rostlinám, mulčování a rozumném zalévání se zbavíte starostí se zasolováním půdy minerály z podzemní vody. Chce to jen odpovídající záchytné nádrže. S ohledem na omezení zasolování a tím zachování přiměřeného chemického složení půdy  v zahradě, investice do nádrží není vysoká.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 77.39 (?), 19.2.2008 21:30

Já nechci radit žádná konkrétní opatření. Potřebné je zjistit, jaké prvky obsahuje voda a jaké půda, pH obojího je samozřejmostí. Nadbytek některých solí, byť ionizovaných, není obvykle  řešitelný přidáváním jiných solí. Přesolená půda se totiž napravuje obtížně.
   Existují přístroje na deionizování vody. Určitě prospěje dešťová voda, kompost a statková hnojiva.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
tomast - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (572) - 228.179 (?), 20.2.2008 9:33

Snažit se v maximální míře používat vodu dešťovou je asi nejelegantnější řešení.

Vůbec bych nezatracoval ani rozbor oné studniční vody: celkovou tvrdost a obsah vápníku umí v každém okrese nejméně 2 laboratoře, cenově se určitě vejdete do 200,- Kč. Za pár šupů Vám též udělaj  neutralizační kapacitu vody - v podstatě látkové množství kyseliny, potřebné k tomu, aby se pH definovaného objemu vody snížilo na definovanou hodnotu.
Poměrně jednoduchým řešením by pak mohl být přídavek kyseliny sírové - vápník vyváže do nerozpustného sádrovce a kolik kyseliny přidávat? na tohle odpoví právě neutralizační kapacita. Pokud se bavíme o úpravě pH v řádově několika tisíci litrech, žádné mikroreakce (s pipetkou) to nebudou. Na druhé straně koncentrovaná sírovka je běžná (a cenově dostupná) chemikálie, dokážu si představit, že Vám láhev na 2 sezóny vystačí...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 165.59 (?), 20.2.2008 11:00

Děkuji všem za odpovědi a předem děkuji i těm, kteří se teprve hodlají k mému problému vyjádřit. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 253.16 (?), 20.2.2008 11:45
Ak je tam il a vysoke pH aj priepustnost vody moze byt zhorsena. Vysledok zasolovanie. Uz sme sa na podobnu temu bavili. Ak sa podari pH znizit, soli pojdu prec s prvymi dazdami. Ak odide cast vapnika, zmensi sa sanca vzniku vapenca. Este raz by som chcel zdoraznit, ze obsah soli asi nie je hlavnym problemom (aspon nie vapnika) ale vysoke pH. Vysoky obsah vapnika malokedy sposobuje problemy, to skor sodika... Co sa tyka kyseliny sirovej (prispevok nizsie) da sa zriedit, aby neskodila. Je pravda, ze s vapnikom by sa zmenila na sadrovec a to by bol nekonecny zdroj vapnika v tej rozumnej a prospesnej miere. Ale treba si pozriet obsahy tazkych kovov, technicke kyseliny ich obsahuju dost,...raz nie su urcene na potrevinarske ucely.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
tomast - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (572) - 228.179 (?), 20.2.2008 12:42

Pokud přidáte k tvrdé vodě (která má vysoké pH) přesně spočtené množství kyseliny sírové, nejenže vám vypadne sádrovec (tj. voda přestane být tvrdá)  ale to pH odpovídajícím způsobem srazíte tam kam potřebujete - viz neutralizační kapacita.

technické sírovce (bývala v drogeriích v plasových lahvích pro použití v akumulátorech) bych se taky vyhnul. Zcela běžně se však distribuuje ve skle ve vyšších čistotách, nejlevnější jako čistá (č.)  nebo pro pro analyzu (p.a.) a  nebál bych se toho, že bude horší než potravinářská.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 121.155 (?), 8.7.2010 16:50

Mně přijde jednodušší pořídit si nějakou úpravnu vody. Jejich ceny docela klesly, už to není tak finančně náročné, ani na provoz. Lukáš

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika