Pančovaný med



VašekB - (38) - 166.20 (?)
12.3.2009 22:16

Všem děkuji za takovou spostu příspěvku. Jsem ze samoty u lesa a včelaření se u nás dědí. No asi to čeká i na mě ale asi budu muset jednou začnot uplně znovu. Tátovi technologie se mi nelíbí a vše spěje k postupné likvidaci. Jediné co bude stále v pořádku je medomed, ten zub času nehlodá a spolehlivě ho pohání vrtačka. Samozřejmě jsme od malinka dělali rámečky, zatavovali mezistěny, vyvářeli vosk,  vytáčeli med na který jsme se moc těšili. No to odvíčkovávání plástů a vyžvýkávání vosku. Tak to mi zůstane asi na stálo, jarní květovej med a vůně navečer okolo úlu. Snat to mnozí znáte. Informace si čerpám pomalu sám, ono pětasedumdesatiletej včelař může ještě dlouho pracovat a jednou uvidím. VašekB.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
                  
ARB - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (215) - 177.66 (?), 12.3.2009 17:26

Ja by som to riešil jednoducho.

1). Med z marketu iba ak je v našej produkcii. V mede dovážanom z Ázie za fackové ceny je viac glukózy ako medu. Cena (veľkoobchodná) zodpovedá kvalite, preto je tohto "medu" v marketoch na tony.

2.) Lepšie riešenie je potom kúpiť med od osvedčeného včelára. A ak je kryštalický tým lepšie. To je prvý znak pravého medu, pretože kryštalizácia je prirodzená vlastnosť pravého včelieho medu. Ten marketový neskryštalizuje ani za 15 rokov pri teplote -15st.

3.) Úplne najlepšie je urobiť ako my doma. V záhrade máme malú včelnicu, ktorá kryje potreby našej malej domácnosti a prebytok sa predá. Viem že mám pravý med a že mi doňho žiadny laborant nepridal nijaké "vylepšováky."

K farbe medu iba toľko že ľahké kvetové medy napr. agátový sú bledé ako lipový čaj. Med z medovice potom hustý a tmavý ako voda z montériek. (no to nie je najlepšie prirovnanie na potravinu). 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
pavel... - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (113) - 19.114 (?), 12.3.2009 18:00

Doporučuji shlédnou tuto stránku z webu odborníků včelařů. Může mnohým pomoci ke zjištění co si vlastně v obchodě koupily.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
Chemický Alí - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1247) - 7.210 (?), 12.3.2009 20:25

Kdepak, jsem euroskeptik, ale jen glosuji normy. Většina z nich je podle mne zbytečná a příliš obsedantní, a netýká se to pouze medu. Regulace mají hlavně politický charakter. Dýchavičná socialistická EU by bez těchto papírových bariér neodolala tlaku kvalitních potravin z USA, či zbytku světa. EU považuji v jeho dnešní podobě za peklo na zemi. Tvůrci EHS by dnes museli v hrobech metat kozelce, pokud by zjistili, jak jejich chvályhodný projekt k nepoznání zparchantěl.

Normy pouze uvádím pro neznalé jedince - obavy ze všeho jsou zbytečné, potože (bohužel) žijeme v překontrolovaném světě. Mnohé z našich obav jsou atavismem a pěkně se materializují v "městských legendách".

Med je přírodní produkt a nesmí být tedy ničím ředěn a to bez ohledu na to, kde má zemi původu.

Add enzymy - jsou to látky které jsou termolabilní, nicméně v medu je jich malé, stopové množství a teplem mohou tedy utrpět :Nicméně enzymy jsou z masivní většiny degradovány v trávicím traktu a teprve v posledních letech se dokázalo, že se jich velmi malé množství může vstřebat. A to v případě, pokud jich sníte ohromné množství. Příkladem může být desítky let starý a obludně předražený Wobenzym- aby fungoval (a on na zlomek z deklarovaných věcí skutečně funguje), musíte jej jíst po hrstech - v ohromných dávkách. Maličký zlomek se vstřebá, nicméně pacienti díky velkému množství spolykané čisté bílkoviny trpí významnou střevní plynatostí. Pokud byste tedy chtěl dosáhnout systémového efektu enzymy obsaženými v medu, bylo by nutné je z medu izolovat a dodat v purifikované podobě. Vzhledem k jejich množství v kg medu, by vzácné kovy byly proti takto získaným enzymům laciným zbožím.

Co je ale jiná otázka, a zde s Vámi naprosto souhlasím, že pokud se med neupravuje teplotou citlivě, pak opakovaným zahříváním utrpí to co na něm ceníme nejvíc - senzorická složka.

Mimo diskusi - alergologie patřila několik let do mé hlavní náplně práce, tvrzení (notoricky omýlané) , že malé množství pylů v potravinách je desinzibilizující je velmi smělé. Vyplývá z tzv. hygienické teorie. Ta praví - v kostce a do laické mluvy řečeno, že "dítě by mělo vyrůstat na hnoji" - vychází z té zkušenosti, že děti vyrůstající na venkově, nejlépe na statku, trpí mnohem méně alergiemi, než děti městské, kterých matky, často s mozkovovou kůrou vyhlazenou reklamami do hladké koule, vytvářejí prostředí zcela prosté prachu, špíny, alergenů a vše udržují "hygienicky čisté". 

V důsledku takového nepřirozeného prostředí se organismus dítěte setkává s alergeny pozdě a v nárazu. Stává se snadněji atopikem a snaha desenzibilizovat jej třeba medem, přesněji v něm obsaženým pylem, či pyly, tj. naslepo, je stejně vhodným počinem, jako likvidace zloděje, kterého tušíte v ložnici sousedů, dávkou ze samopalu, vystřílenou v noční tmě nazdařbůh oknem do již zmíněné ložnice s pokojnými spáči a tušeným lupičem.

Desenzibilizace (pokud nesídlíte na zmíněném statku) z přírodních zdrojů glosovali dva z koryfejů české alergologie následovně - Prim. Fuchs (šéf pediatrické kliniky Bulovka) příkladem na kočičích chlupech - podle hygienické teorie je u dětí s rodinou zátěží alergiemi otázkou, zda mazlíčka vystrnadit za každou cenu z domácnosti.

Na to kontroval Doc. Pohunek (předseda čs alergologické společnosti)  slovy, že rodič bohužel netuší, v který den a na jak dlouho má dát dítěti do postýlky zmíněnou kočku.

Osobně jsem zastáncem hygienické teorie a moje dítě "vyrůstá na hnoji", v normálně uklízeném domě, leze po zahradě a hraje si se zvířaty. Jiná by byla, pokud by bylo již atopik a vyrůstalo by ve steriním prostředí, vytvořeném reklamami zpitomělou matkou. Pak je jakákoli snaha o amatérskou desenzibilizaci ruskou ruletou. Med se u atopiků uvádí jako jedna z vysoce rizikových potravin.

Desenzibilizaci je možné bezpečně provádět pouze speciálními, selektivně desenzibilizujícími "vakcínami".

Spíš, než toužit po desenzibilizaci je vhodná žít v "normálním" prostředí, jak jej znali naši předci.

Co se týče zdravé a nezdravé potravy z cizích zdrojů- jsme opět u městských legend. Stejně velké srdce má každý domorodec kdekoli na světě, každý má pocit, že to doma je lepší a bezpečnější. Exotické medy (ty kvalitní) nejsou o nic bezpečnější a nebezpečnější, zdravější, či nezdravější, než ty naše.

Nepleťme ale různé kvalitativní třídy. Na to, že mnoho z potravin na našem trhu není z třídy "nejlepší"  nemá cenu žehrat. Pokud bychom měli odstranit příčiny tohoto stavu, museli bychom systematicky fackovat průměrného českého spotřebitele za to, že jeho jediným parametrem pro nákup je CENA.

Pokud navštívíte speciální prodejnu s gurmánskými potrevinami, či přejedete německou hranici, nebo s trochou štěstí navštívíte MAKRO, můžete ochutnat fantastické medy, které si nezadají s těmi, které kupujete u svého oblíbeného včelaře, budou jen jiné- stejně fantastické, jako nejlepší tuzemské a senzoricky budou odpovídat místě vzniku. Doporučuji pro začátek ochutnat třeba med ze španělských pomerančových hájů, či "Amazonian Honey - Wild Bees", tj. unikátním med produkovaný divokými včelami v povodí Amazonky, či Australský Eukalyptový Med, ten je v Evropě poměrně vzácným druhem medu pocházejícím z Australského New South Wallesu a Victorie. Chutná ovocně kořeněně a voní po mátě.

PS jen pro pořádek - čínského medu se ročně propustí do EU něco okolo tisíce tun, argentinského 45000 tun. Obecně je medu ve světě přebytek. V Československu bylo včelařství v době socialismu mohutně dotováno nikoli z nějaké altruistické pohnutky, ale pro včelí vosk, který byl do určité míry strategickou surovinou, potřebnou jako součást konzervačních činidel pro strojírenství , a zbrojařství. Zároveň ČSSR prahla po úplné zemědělské soběstačnosti a opylení družstevních lánů bylo heslem dne.

Zajímavé je porovnat počet včelstev v jiných zemích - Německo 1mil včelstev (80 miliónů obyvatel), mají tedy osmkrát méně včelstvech na stejný počet obyvatel než my.Itálie a Francie jsou na tom podobně. NA rozdíl od nás, zde ale svazy pracují ve včelařských farmách a dokáží se prosadit na trhu lépe a díky včelařským farmám dokáží i smysluplně dosáhnout na dotace. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
VašekB - (38) - 166.20 (?), 12.3.2009 22:16

Všem děkuji za takovou spostu příspěvku. Jsem ze samoty u lesa a včelaření se u nás dědí. No asi to čeká i na mě ale asi budu muset jednou začnot uplně znovu. Tátovi technologie se mi nelíbí a vše spěje k postupné likvidaci. Jediné co bude stále v pořádku je medomed, ten zub času nehlodá a spolehlivě ho pohání vrtačka. Samozřejmě jsme od malinka dělali rámečky, zatavovali mezistěny, vyvářeli vosk,  vytáčeli med na který jsme se moc těšili. No to odvíčkovávání plástů a vyžvýkávání vosku. Tak to mi zůstane asi na stálo, jarní květovej med a vůně navečer okolo úlu. Snat to mnozí znáte. Informace si čerpám pomalu sám, ono pětasedumdesatiletej včelař může ještě dlouho pracovat a jednou uvidím. VašekB.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 128.44 (?), 13.3.2009 8:15

Zároveň ČSSR prahla po úplné zemědělské soběstačnosti a opylení družstevních lánů bylo heslem dne...
---
A dnes, kdy počty jsou oslabené varooa a morem, už neprahneme po opylení?
Počet včelstev na obyvatele je hezký ukazatel, ale vcelku k ničemu. Proč, si určitě zjistíte sám, s Vaším záběrem zájmů.
Nijak jsem nepsal, že med něco léčí, pouze to, že pokud pochází z důvěryhodných zdrojů, jde o velmi kvalitní, zdravou, téměř bio potravinu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Chemický Alí - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1247) - 7.210 (?), 13.3.2009 13:11

Mno, jistě vyvolám bouřlivou reakci, ale počty včelstev požadované ministerstvem zemědělství vycházejí právě z čísel vzniklých v třeskuté totalitě.

Sám mi jistě dáte za pravdu, že včelstva v Čechách nejsou Varoázou postižena o nic méně, ani o nic více, než je tomu v západní Evropě. Rozdíl je ale ten, že v západní Evropě včelstva významně "kočují".

Povídat, že počet včelstev nic neříká je ryzí demagogie a vychází z dikce rigidního vedení českého svazu. Nicméně jistě můžete čtenářům uvést proč jsou "počty včelstev k ničemu". Bude jistě  poučné tuto argumentaci předčítat.

Je s podivem, že Němci, Italové, ani Francouzi nepadají hlady díky neopyleným plodinám :-)) Čím to bude?

Hlavní problém českého včelařství je v petrifikovaném vedení svazu, který zneužívá konzervativního postoje svého, převážně seniorského členstva. Dikcí hodné sjezdu UV KSČ většinu svých členů přesvědčila, nebo je jí to jedno (ve vedení jsou i 30 let stejní lidé) o svých pravdách. Podivné hospodaření je pouze dalším symbolem kvality práce současného vedení.

Důležité je zdůraznit, že si hluboce vážím všech řadových včelařů, kteří nemají na růžích ustláno a nemají čas a energii sledovat co skvělého jejich vedení vymyslelo. Pokud ale nedojde ve vedení  ke generační obměně, budeme dál poslouchat  litanie o zlém světě a ošklivých dovozcích a český spotřebitel bude  podle  desítky let staré a hloupé logiky chápat med jako lék a nikoli jako potravinu . Důsledky této nesmyslné demagogie jsou patrné i na spotřebě medu. V Čechách se spotřebuje nějakých  40-60 deka medu na osobu /rok, což je proti západní Evropě zlomek....K tomu snaha prodávat ze dvora, a neefektivně pracovat s  desítkami milionů, místo toho, aby vedení podpořilo a obchodní stránku včelaření (Irsko, Německo, Itálie..) , to jsou také příčiny nepříznivého stavu včelaření u nás. Je jen dobré , že vznikly i aktivity jako jsou Včelařské noviny, či Moderní včelař, které jsou ale díky Webovému rozhraní dostupné spíš mladší generaci.

------------------

Biopotravina - jsme u termínu definovaného POLITICKOU KOREKTNOSTÍ, je samozřejmě pravdou, že český med patří  k těm vysoce kvalitním. Nicméně, pokud nemáte včelstva v národním parku, nemůžete zajistit, aby nepřelétla na nějakou zemědělsky ošetřovanou plochu. Proto je diskutabilní hovořit o biopotravinách.  Máte však pravdu, že v našich medech je obsah cizorodých látek mizivých. Pokud ale někdo vyznává náboženství biopotravin, jistotu bude mít pouze u medů sbíraných od divokých včel mimo zemědělské oblasti, platí to například pro již zmíněný amazonský med, který by podle tohoto náboženství měl být "nejzdravější".

-------------------

Psal jste o tom, že pyl v medu napomáhá "desinzibilizaci" organismu.  Desenzibilizace je  odstranění  odpovědi organismu na alergen. Tak je definována léčba, pokud jste myslel jinou desenzibilizaci(?), pak se jednalo o nedorozumění.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 128.44 (?), 13.3.2009 13:36

Chemický Alí:

Původní dotaz zněl na rozdílné vlastnosti medu od včelaře a z velkoprodejny. Protože se vlákno zvrhlo, končím s diskusí.

Je mi zcela jedno kdo je ve vedení svazu včelařů.  Že opylení hmyzosnubných (hospodářských) rostlin včelou medonosnou zlepšuje výnosy a kvalitu plodů je fakt. Že si sadaři stěžují na špatné výnosy z důvodu špatného opylení je fakt. Že se to věda pokouší řešit opylením pomocí čmeláků je fakt. Že ve Francii je méně včelstev a přesto se tam neumírá na hladomor je Vaše demagogie. Nikde jsem nepsal, že něco takového hrozí. Hledáte hůl na psa.
 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Chemický Alí - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1247) - 7.210 (?), 13.3.2009 15:52

Prosím bez emocí, vysvětlete proč nemůžeme srovnávat počet včelstev a proč je náš osminásobek (ve srovnání s Německem) nedostačující a v Německu osminový zlomek přiměřený.?

Prosím, argumentujte věcně, nejsem to já, kdo se dopouští demagogie.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 20.41 (?), 13.3.2009 12:12

Mohu být tedy klidná, když s obrovskou chutí pojídáme německý akátový med kupovaný v Makru??

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Chemický Alí - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1247) - 7.210 (?), 13.3.2009 12:55

Určitě, rozhodně Vám nic nehrozí, srandovní je, že všechny dovozové medy jsou testované na kde co, a žádné tuzemské nejsou testované na nic:-))

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Po zateplení domu problém s hlodavci na půdě -> jak jim zamezit lézt mezi polystyrenem a hrubou?8:04
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika