Obecně je třešeň jeden z mála stromů, který nepotřebuje řez na založení korunky a regulaci nástupu do plodnosti. Jak je na obrázku vidět, třešínak si založila už korunku sama a nepotřebuje další zásah člověka.
Pokračoval bych v nastolené koncepci neřezání. Možná bych v době sklizně zvážil, jestli budu v příštích letech chtít sklízet z vysokého stromu a odřezal to, na co s dostupným vybavením nedosáhnu.
Jinak období řezu třešní je od opadu květních plátků do sklizně plodů. Vyjímku z tohoto pravidla má střih v prvních dvou/třech letech, kdy před plodností stříháme na založení korunky tak, aby jsme donutili stromek rozvětvit níže než by to třeba učinil sám a vystříháváme přebytečné letorosty tak, abychom měli méně než 5 kosterních větví a žádné dvojáky. (což máte splněno).
SfK.
! Je to věc míry, uvědomělého vedení. Řešená třešeň je kousek po startu, už se částečně promarnil její potenciál. Je záhodno hlubším řezem-ne až takovým, jaký načrtla majitelka- vyprovokovat mladou dámičku k vyhnání min.jednoho až dvou nových výhonů, které poslouží coby kosterní větve spodních pater. Takže tlačení na odklad v čase nutného řezu a střihu je, dle mých letitich praktických zkušeností, nesprávné. Ta teoreticky ztracená hrstka plodů se může v blízké budoucnosti mnohonásobně vrátit. Taky nevíme, jaký tlak monilie v oblasti, kde vážená zadavatelka své ovocné krásky pěstuje probíhá, jestli zvládá základy ochrany proti této čím dál, tím více zničující choroby. Takže i to je ve hře-aby po ponechání přehršle květů a narůstajících třešínek ve finále doslova nesplakala nad plesnivým výsledkem
...
