Slivoň do vyšší polohy

Prosím o radu zde přítomné pěstitele: Chci si zasadit několik ovocných stromků a mé zkušenosti jsou nulové. Miluji švestky a ráda bych věděla, zda je šance na pěstování některé z odrůd slivoně v nadmořské výšce 700 m.n.m. Jedná se o Podkrkonoší a pozemek je otevřený k horám. Moc děkuji za radu.

To sú už dosť tvrdé podmienky pre pestovanie, ale skúsiť to môžete. Určite sa treba vyhnúť neskoro dozrievajúcim odrodám sliviek. Z tých skorých sú chuťovo výborné napr. HANITA a KATINKA, ale ako sa im bude dariť v takej n.m.výške, to netuším. Ako podpník treba zvoliť myrobalán a vhodné by bolo pôdu vo výsadbovej jame vylepšiť kravským hnojom, kompostom, prípadne umelým hnojivom. Určite je tu viac prispievateľov ktorí záhradníčia v polohách nad 500 m.n.m., možno sa pridajú svojimi radami. IH

Je to přesně tak. Slivoně ssnášejí dobře zimní mráz, většinou i pozdní jarní mrazíky. Limitem je skutečně dozrání pozdních odrůd. Velmi nenáročnou odrůdou je Wangheimova.

Paní bych doporučil projít se po okolí, nahlédnout sousedům do zahrádek a zeptat se, jaké ovoce, druhy švestek, pěstují a jaké sklizně mají, s jakými chorobami se potýkají. Sám mám slivoně v 650m, např. Stanley, Viktorie, Zelená renkl. a zatímco prakticky všude v nižších polohách vloni všechno pomrzlo, já jsem měl díky pozdnější době kvetení slušnou úrodu. Ale jižní Čechy nejsou předhůří Krkonoš, takže s chutí do toho a uvidíte.

v neděli otrhaný Stanley měl neskutečnou úrodu. Walter

Hospodařím na vysočině v rozmezí 500-550mnm v mrazové kotlině. Odrůdy jsem vybíral s důrazem na odolnost proti mrazu. Mám pološvestku čačanskou lepoticu, plodí hojně a úroda bývá v srpnu. Letos dokonce začátkem srpna. Pološvestka stanley úrodou navazuje na lepoticu, plodí hojně. Z pravých švestek mám hamanovu. Má sklony k přeplozování a násladně ke střídavé plodnosti (jeden rok moc, druhý nic nebo málo). zralost později po stanley. Teď v půlce září je stanley sklizen a hamanova začíná být k jídlu. Když je velká úroda, stane se, že do mrazů neuzraje. Slivoně mají rády spodní vodu. Mám pozemek u potoka a svědčí jim to. Durancije první úroda zatím tvrdá, ale sladká, ta je jinde. Ne mrazová kotlina a sušší místo.

Cez víkend sme zberali úrodu z Joja na severnej Orave (700 m.n.m.). Po troch rokoch plodenia stromkov môžem povedať, že Jojo, ktoré nedosahuje ani priemerné chuťové vlastnosti na dolniakoch (200 m.n.m.) je na severe chuťovou jednotkou a to aj v porovaní s tu klasickými odrodámi - Bystrická, Durancia, Čačanská. Paradoxne na Orave táto odroda rastie na mirobalánoch a aj st. Julienoch rýchlejšie a lepšie ako na dolniakoch.

Hanita a Katinka tvrdé podmienky nezvládajú a chradnú pod náporom zimy, vetra a najmä šárky. Žiadne zrelé plody som z nich za tri roky neobral. Za zmienku stojí asi aj zelená ringlota, ktorá tu bez problémov vegetuje, veľa plodí ale o nejakej skvelej chuti sa u nej hovoriť nedá (sladká), ale ako univerzálny opeľovač pekne kvitne :) 

Posun v dozrievaní medzi 700 m.n.m. a 200 m.n.m. je v našom prípade cca. 3-4 týždne.

Jojo - žádné choroby, super chuť, skvělý růst v 700 metrech. Pro pěstitele v chladných polohách velmi nadějný příspěvek. Škoda, že vám ho nikdo neuvěří.

Liekom na odrodu Jojo je sekera a ryl.Je to prepadak.

Měl jsem JOJO a potvrzuji, že to byl největší propadák jaký jsem za dobu sadření zažil. Všechny 3 kusy dopadly stejně.