Otázky pre skúsených záhradkárov

Zdravím, mam viacero otázok, na ktoré možno budete vedieť odpovedať. Aby som nezakladal nove vlákna, spíšem ich tu, bez zbytočných príbehov.

1. Kotlovitá koruna u slivky? Slivka rastie do kotla, strednik zakrpatel. Ak nechám 4 kostrové konáre bez stredníka, nebude robiť viac starostí ako úžitku?

2. Ak je strom napadnutý drevokaznou hubou, je možné z neho brať vrúble. (Niekto, kto ma overenú informáciu, lebo stretol som sa s protichodnými názormi, či je alebo nie je mycelium aj v letorastoch.

3. Podpník cold vs mahalebka. Ktorý je všeobecne vzrastanejší pre čerešne?

4. Spóry chrastavitosti v komposte. Je možné infikovať stromy kompostom?

5. Jedenie ovocia s nahnilým hnedým fliačkom – je zdraviu skodlivé? Stači vyrezať tu cast alebo vyhodiť celý plod? (napr. banan, jablko) Teraz nekompromisne vyhadzujem, stále sa najde niekto kto ma presviedča o opaku.

6. Vznikajú pri nesprávnom kompostovaní škodlivé látky, ktoré nie su vhodné do zahrady?– napr. kompostovanie bez prístupu vzduchu, alebo zvýšený obsah dusikatých látok? Pozeral som záznam jednej prednášky o pôde, kde to spomenuli a zda sa mi to hlúposť.

Vopred ďakujem za odpovede.

Jen stručně jak to vidím.

1 - ničemu to nevadí, volný prostor ve středu koruny časem zaplní obrost kosterních větví

2 - doporučení příruček - brát rouby ze zdravých a plodných stromů.Toho se snažím držet

3 - mahalebka (MH-KL-1) vrůstná asi jako ptáčnice.Colt má vrůstnost o 25% menší.

4 - nenakazí - kompostováním se spory zničí.

5 - jablka nekonzumovat

6 - nesprávné kompostování - co si má člověk pod tímto výrazem představit.Roční kompost dělám v boxu viz.snímek.Pouze se zelených zbytků rostlin (bez kořenů) a z 3/4 listovkou.Vrstvy prohazuji zeminou a poslední vrstvu asi 10 cm vrstvou hlíny.Z jara přehážu a na podzim expeduji.Žádné urychlovače či přihnojování dusíkatými hnojivy.Zbytečnost, všechny procesy nastartuje prohazovaná zemina.Někdy se z toho dělá zbytečně věda.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

1) Slivoň může mít kotlovou korunu, ale ráda se rozlamuje.

3) Colt by měla růst "o chlup" méně, mež mahalebka (ta je zas vhodnější do písčitých půd).

4) Ne, při procesu kompostování se zlikviduje..

6) Kompostovat bez přístupu vzduchu nejde - to je pak hnití, a ne kompostování. Jinak při kompostování žádné škodlivé látky nevznikají, jen do kompostu nedávat zbytky rostlin ošetřených herbicidy. Kompost je to nejlepší, co můžete zahradě poskytnout.  Lída

No anaerobně vzniká třeba Bokashi kompost. Nezkoušel jsem to, nestudoval, ale obvyklé produkty anaerobního rozkladu (siláž, senáž, kysané zelí) bych do záhonu nedával.

Mahalebka a Colt byly považovány za slaběji rostoucí podnože v době, kdy slaběrostoucí podnože nebyly. Dnes máme P-HL -A, B a Gisela 5,6

Spóry strupovitosti jsou uzavřeny ve vřecku, ktré čeká na seschlém listu. Při optimálních podmínkách dozrají ve vřecku spóry, které vylítají. rozložením listu se přeruší cyklus.

Při sběru roubů se soustředím spíš na projevy viróz a fytoplazóz a původců korových nekróz.

Vďaka za všetky odpovede.

1. Tiež predpokladám, že bude zahustovať. Avšak asi to skúsim.

2. Viem, že nie z napadnutých stromoch sa odoberať vrúble nemá. Ale predsa ma to zaujíma. Hlavne či je / nie je možne vrúblom hubu preniesť.

3. Mám dve čerešne na Gizele 5, ale rastu velmi pomaly. Máme aj cerešnu na vtáčnici, ktorá je obrovská a polovica úrody je neoberatelná...
Preto som chcel niečo medzi. Pri podpníku Cold aj pri Mahalebka je uvedené, že stredne rastúca. Mahalebke sa darí, mam na nej mladé višne, ale zase višna nie je čerešna...

4. To ste ma potesil, že pri rozložení sa preruší cyklus. Ja zvyčajne listy nehrabem, a koncom februára je všetko fuč. 
Doma mi neverili, tvrdili, že to kým sa rozloží prejde rok. Velku zásluhu maju aj dáždovky.

5. Ak jablka nie, tak banány áno?

6.. Prečo by ste nedával siláž alebo senáž.. Predpokladám, že vzniká tam mliečne kvasenie, ale škodí nejako? Alebo ak je v komposte priveľa zelenej (dusikatej) hmoty. Ma to nejaký negatívny efekt pre záhradu?

K té 4) - pokud necháváte napadené listy pod stromy, tak ta strupovitost tam zůstává a zjara uvolněné spóry stoupají se vzduchem nahoru na stromek (pomohlo by jedině podzimní zarytí do půdy). V kompostu je to něco jiného, tam se cyklus přeruší.

Ke 3) - mám Van na Coltu přes deset let, má cca 3m.

K 6) -Zelenou hmotu je v kompostě potřeba prohodit trochou zeminy nebo jiným materiálem, aby se tam dostaly mikroorganismy z půdy. To zelené musí zetlet, ne shnít.Nejde do kompostu dát najednou půlmetrovou vrstvu čerstvé trávy, je potřeba to něčím prohodit, případně trávu nechat nejdřív trochu proschnout. Proto také správný kompost nesmrdí.           Lída

K neskliditelnosti plodů z velkých třešní-takové stromy velmi dobře snáší radikální řez-tzn., že ho za prvé přežijí, za druhé velmi rychle tvoří plodné výhony, které jsou zase bezpečně skliditelné. Ke srupovitosti-je to tanec v kruhu, jeho přetnutí je možné, a to různými způsoby. Listí na podzim uklidit, nebo dopřát stromu sebe pasení přes dešťovky a zabránit alespoň částečně reinfekci tím, že nenecháte větvím plandat po trávě-řezem je vykasejte. Postřik je taky řešení, ale mně se nejvíc ekluje.

K tomu kompostu... u něj hlavně záleží a tom, jak dlouho v hromadě leží, pokud je dost času, přemění se i hromada shnilé trávy, což běžně máme Neprohazuju nic, hlína se dodává na kořenech plevelů a pod. když přivezu na jaře kupu suchých stvolů kytek, snažím se to tak nějak rozházet po celé ploše kompostu, no stejně vznikne metrová vrstva... je toho moc. A ta pak čeká na zbytky z kuchyně, první pletí, první sečení trávníků, kdy se přidává zase hodně čerstvé hmoty. Ony si s tím breberky časem poradí Konvalinka

Odrůdy třešní jsou různě vzrůstné. U višní je rozdíl ještě markantnější. Třešně se v komerční produkci řežou opravdu hodně. Průměr plodu výběrové Kordie je 28mm +. To naroste jen na mladém silném dřevě. U třešní se nevytváří "klidný strom".

To ale není pravda. Zkuste se projít třeba alejí kolem silnice u sadů v Žernově. Na starých stromech rozstou zcela běžně takto velké třešně.