Ideální slivoňový semenáč

Nejpoužívanější slivoňovou podnoží je stále myrobalán. Dobře se množí generativně i vegetativně, rychle roste, většina peckovin s ním má dobrou afinitu, nejlíp snáší sucho. Pro některé slabě rostoucí slívy a renklódy je nenahraditelný. Tvorma výmladků z doma namnožených semenáčků však bývá někdy neúnosná. Pro žluté peckoviny - meruňky a broskvoně - se příliš nedoporučuje, sám nevím proč, snad pro pozdní ukončování vegetace a horší vyzrávání. Doporučovány jsou proto spíš semenáče Zelené renklódy, Wangheimovy, odkopky domácí švestky či durancie. Rostou o dost slaběji, což je někdy považováno za výhodu. Odkopky a další vegetativně množené podnože (Damas C, Marunke, St. Julien, aj.) mají problém v přenosu viróz.
    Mě by proto zajímalo, jestli mezi kulturními odrůdami existují takové, jejichž semenáče by dobře kořenily a netrpěly suchem, vzrůstností se blížily myrobalánům, ale neodnožovaly. Ze starších odrůd mě napadá slíva Ontario - vysoce plodná, bujná, nenamrzající, včas ukončuje růst.  Pokud by si semenáče zachovaly růstové vlastnosti odrůdy, hodily by se i pod meruňky a broskvoně. Z novějších odrůd by mohly být zajímavé Top King, Tophit, Top2000, Tipala, aj.
   Na jaře zkusím vyset ty Ontaria. Bohužel letos měl jen 5 plodů.

Na jaře zkusím vyset ty Ontaria

Běh na velmi dlouhou trať, ale je třeba se pořád o něco pokoušet.

Nejistý výsledek ze své zkušenosti vidím v tom, že pecky budou opýlené volným sprášením a budoucí semenáčky budou mít každý jiné vlastnosti a intenzitu růstu.

Raději bych sehnal jednoleté výpěstky očkovanců Ontaria na podnoži myrobalán 29C a ve výšce budoucí korunky bych narouboval odrůdu, o které jsem přesvědčen, že je dobrá.

Výsledkem by bylo Ontario jako tzv. mezikus mezi téměř nepodrůstající podnoží myrobolánu 29C a odrůdou naroubovanou ve výšce budoucí korunky.

Jinak co se týká komerčních podnoží St.J.A, zanevřel jsem na ně.

Spousta odrůd slivoní, které na ni mám nemají dobrý růst a rentabilní úrody včetně té slavné "lipnické" = (bio kryštálový cukor)

Bujnější odrůdy množím na zelenou ryngli a slaběji vzrůstné na myrobalán 29C.

Zatím spokojenost.

Otázečka pro "Láďu 248 32".Zajímalo by mě jak se daří slivoním na mirabelce Nancyské, na jaře jste jí tady zmiňoval, tuším v souvislosti s Jofelou.?

Ivan H. Krymsk jsem nezkoušel, do mojí půdy by asi nebyl to pravé. Mám cosi na Wavitu a roste dost málo

248 32:  Lipnická na S.J.  vypadá, že trpí suchem.Vedle na myrobalánu roste jak divá, bojím se, že to bude na úkor plodnosti. Německé slivoně - Jofela, Azzura, Juna, Joganta na S.J. rostou bujně a dobře, Haroma příliš slabě.

Na Krymsk 1 mam marhulky Candela a Pricia, ale je to trapenie stromky nemajú ani meter za 2 roky, prírastky 10 cm Candela marhulky velkost ako čerešne pojde preč pozeral som video z Lednic tam bola na bujnejšom podpníku bola nádherná.Necham ju do jari vezmem znej vruble a zaštepím na st.j.Pricia bola na tomto podpniku nádherná chutovo výborná ale tiež pôjde preštepiť na st.j.Môj názor tento podpník je dobrý do kvetinačov na balkony mestkych bytov.

A co třeba pozapomenutá Marunke alias Ackermannova slíva nebo semenáče Chrudimské, které se, narozdíl od většiny odrůd modrých peckovin, dobře množí z pecky a vitálně rostou?

Marunke se množí vegetativně, což znamená přenos viróz.

O Chrudimské,. jako podnoži, jsem neslyšel. Odrůda sice mimořádně plodí, ale samotná roste snad ze všech švestek nejslaběji. S tím vitálním růstem to víte najisto? Jinak dík za tip, vyzkouším ji.

Máte pravdu, Marunke se množí vegetativně. Chrudimská tady je snad nejbujnější odrůda - mám ji na několika stromech a podnožích. Loňské semenáče mají skoro 2 m.

Jaké očekáváte rozdíly mezi prověřeným semenáčem Zelené renklody a Ontariem?

V.