co se starými švestkami?

Vím, že v odborné literatuře se prakticky všude píše, že řezné rány se mají po řezu ošetřit.

Protože však sama pracuji v oblasti, kterou lze nazvat vědecká činnost (i když můj obor není exaktní, ale společenská věda), tak mám ke zevšeobecnujícím tvrzením "koryfejů" v literatuře trošku zdravého skepticismu. Tím nechci odbornou literaturu apriorně shazovat, ale protože život někdy kráčí trošku jinudy než teorie, tak jsem si říkala, že se raději zeptám :-)

Děkuji všem za názory i zkušenosti. Velké rány ošetříme, menší necháme napospas přírodě a uvidíme, jak si s tím naši marodi poradí  :-)

Nikdy som rezy neošetroval a to som netušil, že to bude nakoniec správne.

V anglickej časti internetu sa v odborných časopisoch a metodikách (už) nedoporučuje zatierať rany po reze. Ošetrovanie rán je dnes pokladané za kontroverznú praktiku z minulosti. Američania urobili vedecké štúdie, kde sa nepotvrdila výhodnosť ošetrenia.  Ich metodiky doporučujú ponechať ranu volne (po správne vedenom reze).

Google: pruning wound dressing

je možné, že ti moji zkušenější příbuzní to taky četli 

Za těch pár desetiletí, co stromy pěstuji a řežu, jsem nějaké drobnosti vypozoroval. Testoval jsem si pro sebe kdysi různé nátěry a snažil se zvolit dávku růstového stimulátoru do vosku, latexu či pryskyřice tak, aby hojivý kalus byl hladký a ne "květákovitý".  A rozdíl byl patrný nejen mezi zatřeným a nezatřeným pahýlem, ale i mezi jednotlivými balzámy.
    Rovněž jsem si odvykl slepě přebírat jakýkoli názor jen proto, že jej prohlásil někdo v SSSR či Americe.  Podnebí v Kalifornii či Luisianě je trochu jiné, riziko namrznutí i složení patogenů nemusí být stejné jako u nás.
    Obecně soudím, jak jsem psal výš, že otázka zatírání řezných ran je nepodstatná a zdravotní stav stromů radikálně neovlivňuje. Pokud se v rostlinné výrobě neprovádí, je to proto, že je to příliš nákladné - cost neefektivní. 
    Osobně zatírám to, co uříznu pilou, co ustřihnu, nechávám.  
   Docela by mě zajímalo,  jestli ti, kteří nedoporučují zatírání ran, ponechávají taky při přeroubování starších stromů naštěpované pahýly větví a konce roubů nezatřené.

Dobrý den. Pane doktore, pokud si to dobře pamatuji, tak ten výzkum v Americe dělali lidé, kteří se spíš zajímají o dendrologii, než o ovocnářství. Už jsem to sem kdysi psal. U nás ty výsledky zveřejnil jeden náš renomovaný dvouměsíčník, který vychází právě pro tyto lidi. Dříve jsem jej odebíral.  Zkoumali tehdy 8 různých nátěrů a zjistili, že 4 se chovají neutrálně a 4 hojení ran dokonce brzdily. Zdraví Stanislaw.

Je to možné.
  Osobně si myslím, že to bude podobné jako u lidí a jejich poranění. Organizmy jsou od přírody vybaveny hojivými mechanizmy a zasahovat do nich může někdy pomoci, jindy být kontraproduktivní.
   Když si třeba odřete koleno v přiměřeném rozsahu a v průměrně kontaminovaném prostředí, je nejlepší s tím nedělat nic. Krev vyplaví nečistotu, vytvoří se sraženina, později strup, pod ním se rána optimálně hojí. Imunitní systém si poradí s mikroby a nečistotami v ráně. Jakýkoli zásah - čištění, desinfekce, zásypy, obvazy,  tento proces ruší, ránu dráždí a hojení zpomalí. 
    Lze z tohoto a podobných případů zobecnit, že rány se nemají chirurgicky ošetřovat? Asi ne. Okolnosti se mohou jen nepatrně lišit - do rány se dostane cizí tělísko, spóry tetanu, agresivní streptokok, případně enormně vlhké prostření znemožní vytvoření hemostatické zátky a krusty.  Poranění tak skončí fatálně. 
     Podobně to bude i s poraněními rostlin. Proto jsem trochu opatrný v slepém přijímání výsledků cizokrajných testů, zejména těch, které jdou tzv. odezdikezdi.

Mne pripadá argumentácia odporcov zatierania logická a konzistentná. Podĺa všetkého, celé toto spustil Dr. Alex Shigo. Jeho názory v kocke sú tuto.

(Naschvál som uviedol "anglickú časť internetu", lebo to skutočne nie je trend len v US. A väčšina odborných arboristických prác je stále v angličtine.  Exaktné štúdie jednoducho nepotvrdili pozitívny vplyv zatierania, resp. nič také som nevygooglil. Osobne by som zásadný rozdiel v tomto prípade medzi ovocným a neovocným stromom nevidel.)

Jednoduché zhrnutie je napr. tuto, ale podobných článkov je vlastne plný internet.

Pri roubovaní sa to asi väčšinou "zatiera" - napr. tuto.

Subjektívne súhlasím sa s názorom, že lege artis urobený rez ošetrenie nepotrebuje a sfušovanému rezu ani zatretie reznej plochy nepomôže.

(PS: Tá analógia s chirurgiou je dobrý pokus, ale dovolím si oponovať. Žiaden normálny chirurg nedá napr. na odrené koleno (alebo inú ranu) nepriedušný igelit. To by si pod ním baktérie a kvasinky okamžite urobili piknik. Nehojilo by sa to ani len "per decem miliam". Latex a balzám sa v podstate rovná takémuto igelitu, hoci aj sterilnému. Ale možno sa idealisticky mýlim a súčasná chirurgia sa dopracovala k "nepriedušnému krytiu", nesledujem to.   )

Už před lety jsem na toto téma četl několik článků, část bylo pro natírání řezů a část byla proti, takže jsem si z toho vybral nenatírat. Ořezal jsem mnoho i silných větví ze stromů a kromě jenoho případu jsem nepozoroval žádné negativní důsledky pro strom i když jsem rány nenatřel. Ten jeden případ byla už velká jabloň, u které se kmen půl metru nad zemí dělil na dvě větve o průměru tak 20cm. Jednu z těch větví jsem uřezal, strom pak na jaře normálně obrazil, ale během léta uschnul. 

Já myslím, že nátěr u běžných stromů trošičku neznatelně pomůže, ale neuškodí. Pokud se natírá stromovým balzámem s obsahem inhibitorů, rána, která by se i tak během několika let zavalila, zaroste o něco dříve. Na ránu, která je příliš velká, nepomůže ani balzám. U velkých ran na stromech, jejichž dřevo je náchylné k hnilobě, nátěr podle mně odloží hnilobu tak o jeden rok.  Nátěr je někdy opodstatněný, když se řeže v nevhodnou dobu třeba dřevina, která by z řezu po narašení silně krvácela. Třeba když se řeže v zimě ořech vlašák, na jaře, jak začne rašit, potom rány zhusta krvácí. Když se v zimě řez natře zředěnou barvou, která vsákne do pórů dřeva a uzavře je, rána potom nekrvácí.

To jekyll
Neberte mě jako zuřivého obhájce zatírání, dokonce si myslím, že někdy může být lepší zatřít jindy nechat volné (řez za mízy, bujných dřevin, aj.) 
  Souhlasím, že zfušovaný řez nelze spravit žádným balzámem.
K analogii s chirurgem si dovolím podotknout, že mnozí chirurgové pravidelně otevřené rány kryjí mastným tylem, Peruánským a Višněvského balzámem, Novikovem (collodium) , aj.
U ovocných dřevin neprodyšné překrytí rány - ať už ovázání místa roubování PVC páskou či okousaných kmínků gumou nevede k pikniku bakterií nýbrž urychlí (někdy je dokonce podmínkou) zahojení.