co se starými švestkami?

...u suchých větví lze předpokládat, že i řez bude v částečně suchém či zaschlém dřevě, tam bych to já příliš neřešil. Pokud bude řez v živém dřevě, pak větší plochy (než je např. 10ti koruna) bych ošetřil.

Pokud to jde, je jistě lepší řezat v živém dřevě - jedině tak je šance, že se rána zahojí.
   Jinak prosychání větví je u slivoní fyziologický jev - tzv. samozmlazování. Strom se jakob brání přehoustnutí koruny.

Já zatírám všechny řezy - ať jsou malé, či velké. Tím člověk vůbec nic nepokazí.  Zdravím - Daniela.

Mám malý technický dotaz k ošetřování řezných ploch při řezů stromů. Zkušenější příbuzný, se kterým konzultujeme úpravy v zahradě, mi říkal, že se ustupuje od natírání řezu (ať už balzámem nebo latexem atd.), protože pod nátěrem živé dřevo nedýchá ani nemůže přirozeně zaschnout, koncentruje se tam vlhkost a místo aby se rána přirozeně zahojila, tak podléhá častěji infekcím a hnilobě. Jaký je názor  "rady moudrých"?

Za odpověď předem děkuji 

já zamazávám štěpařským vozkem a nikdy nebyl problém.

Při stříhání a řezání menších větví do průměru cca 2-3cm nezatírám vůbec-pouze u broskvoní dělám výjimku. Při řezu většího průměru než jsem uvedla, používám už několik let stromový balzám, stejně jako když odstraňuji klejotok. Pokud odstraňuji skutečně silné větve 15-30cm apod. průměr, zatírám latexem. Stromy jsou zdravé a  "zavalují" dobře. Dost to závisí od toho, kdo je na co zvyklý, když se mu to osvědčilo. M.R.

Doc. Ing. Josef Sus, Csc. - tak myslím, že tenhle pán má dost titulů na to, abychom si od něj nechali poradit, cituji:
Hojení ran urychluje nejen správná technika řezu, ale především přesun termínu řezu do teplotně příznivého období(řez peckovin v době vegetace). Větší řezné rány (průměr nad 30 mm) doporučujeme v zahrádkách po zahlazení ostrým nožem ošetřit štěpařským voskem, stromovým balzámem, Santarem nebo Latexem. Tolik tedy profesionál. Já bych ještě dodal, že se povídá, že v případě používání Latexu by tento měl mít přibližně barvu kmene, tedy šedou. Patrně z důvodů zabránění rozdílných teplot pod kůrou a pod ranou.

Pěstuji švestky jak pravé, tak duranzie mnoho let a mohu souhlasit stím, že rána (pokud je větev správně uřezaná a ne "amputována") se má dobře ošetřit a to nejlépe voskem. Jinak tam postupuje nákaza dřeva do hlouky aniž by to bylo patrné zvenčí. Letos se mne rozlomily 2 duranzie nadměrnou úrodou a to byly vždy místa, kde byla odřezána silná větev před několika lety. Jinak u švestek zvláště platí, že je zapotřebí včas vysazovat náhradu. Na nějaké zmlazování starších stromů nevěřím a dosti "nemilosrdně" je odstraňuji. Švestka má a to bylo tady spomenuto nějakou samoznlazovací schopnost, tím, že odumírají větve. Bohužel na rozdíl jiných stromů odumírají ve kmeni i tzv. vodivé dráhy, které dříve příslušely právě odumřetým větvím. To se pozná podle toho červeného dřeva po rozřezání kmene nebo při uříznutí silnější větve.  A tak při likvidaci stromu poznám kolik na půměru má švestka toho světlého dřeva a tudíž asi na kolik procent mohla být výkonná. Mnohdy to mezikruží na obvodu kmene je tak 1 cm tlusté a to je málo.

Citování odborníka v příspěvku 67.226 mě tedy dost potěšilo. Přeci jen nedělám vše úplně špatně. M.R.

Ona ta citace odborníka není až tak průzračná. Pana docenta Suse uznávám jako odborníka, jeho články jsou vždy velmi poučné a instruktivní.   Mezi řádky lze číst  "doporučujeme" a  "v zahrádkách". Tedy žádné "je nutno" a "všude se provádí". Docela by mě zajímalo, jestli rány po řezu zahlazuje a zatírá on sám.
   Skutečnost vidím asi takto: Ten, kdo zahrádkaří pro zábavu a se svými stromy se mazlí a rozpráví, ten jistě zatře všechny rány a doma má sbírku balzámů. Kdo pěstuje ovoce na výnos, patrně rány nezatírá, nerentuje se to. Náklady na práci, čas a cenu balzámu se nevrátí.
   Netvrdím že výrobci a prodejci zahradní chemie nutně sponzorují zahrádkářský časopis a naučné příručky. Ani nechci říci, že profesionální ovocnáři nepodrazí své dvorní dodavatele chemie tím, že by prohlásili, tento přípravek používáme a tento druhý je na nic.