Hrabos?

Ono není prosté, ale je určitě na hodně nižší úrovni, než když stavy udržuje "autoregulace" na horní hranici populační křivky. Oproti pejskovi neplatíte místní poplatky a norování není provázeno vznikem výsadbových jam pro ořešáky a jiné stromoví

A slepic...

Chci jenom informovat všechny kolegy, že se mi pod mladé třešínky na podzim nastěhovali hryzci. Zkoušel jsem hodně věcí, ale napadlo mě, že mají dobrý čich. Tak jsem jim začal do děr a okolo mladých třešínek sypat pálivou papriku, hryzci zmizeli. Asi jim to vadilo. Podám na jaře hlášení, jestli jsem ty třešínky zachránil. Jen aby jste byli všici informování, snad to pomůže i vám, jestli jsem na to trošku kápl.

HLÁŠENÍ: Třešínky a višničky žijou a hryzec zmizel ze zahrady!!! Takže pálivá paprika a čili paprika pomohla třešínkám přežít!!!

1. Jak jste v půli března poznali, že třešinky a višničky žijou? Když zapíchnete na podzim do země pruty bez kořenů, bude dřevo i pupeny vypadat úplně stejně.
2. Hryzci příliš nemilují kořeny třešní a višní. Určitě se do nich nepustí dřív, než sežerou kořeny všech mladých jabloní.

Často platí, že organismy, které jsou nejvíce rozšířené, jsou také nejvíce přizpůsobivé. A tito hlodavci jsou jedni z těch, které najdete skoro všude. Proto si na různá plašítka a odpuzovadla dříve či později zvyknou. A tak nezbývá, než plašítka a odpuzovadla neustále obměňovat a nebo hlodavce likvidovat. Zahlédl jsem někde na internetu zmínku o 1 m hluboké podezdívce pod plotem, resp. nějaké trvanlivé zábraně. To by mohlo také fungovat, ale je to bezkonkurenčně nejvíce náročné řešení. Navíc to musí být kompletní, např. vyřešení spodní části plotu tak, aby neprolezli nebo nevyšplhali, atd.

Už jsou napučené a jedna meruňka taky. Mohli taky ještě počkat. Na zahradě už hryzci nejsou, jen pár děr od hrabošů. 

Tak pane Vysloužil, 4starší meruňky už pučej, mladé maďarky nedělají ještě nic, hruška taky pučí, bílý bez už má jeden lístek, červený pučí, slíva pučí, o žlutém dešti nemluvě, už jsem našel jednu pampelišku rozkvetlou, fialky kvetou taky místama. Bojím se o víno, dva roky zmrzly, loni měli nějakou nemoc, tak bylo jen pár,,ocintku,,. Třešínky i višně jsou dost napučené, bojím se mrazů, ale co můžu dělat, jen čekat, jak se to počasí vyvine.

Toho samého návštevníka jsem měl na zahradě loňskou zimu až do jara. Nejprve jsem si ho nevšímal, ale když téměř kompletně ožral čerstvě vyrostlý hrášek a další plodiny začal jsem konat. DO díry jsem hodil jedovou tabletu a do jejího konce zastrčil sklapovací plastovou past z OBI (vypadá jako velké T). Když tam pak hraboš strčí čumák past sklapne a chytí ho. Netrvalo to ani týden a chytil se. I když mi na zahradě udělal dost škody, bylo mi ho pak líto. Měl po zimě krásně vybarveny kožich nebo srst, a byl docela velký a i roztomilý.  Rozhodně by si ho nikdo nespletl s myší. A ještě zajímavost. Kolem hraboších děr nebývá žádná vyhrabaná hlína.

Kočka jich dostane tak 3-5 za den.Nežere je, jen trochu ochutná. Kousky masa v želé z konzervy ji chutnají více. I přes její solidní výkon hrabošů přibývá. Sousedím s polem.Bohužel se minulý týden nepohodla s lasičkou. Vyhrála kočka