Švestky: od výsadby až po sklizeň

Přemýšleli jste někdy o pěstování šťavnatých švestek? Nejenže jsou plodné, ale pokud rostou na správném místě, zkrášlí vaši zahradu. Zde se dozvíte, jak švestky zasadit, pěstovat a sklízet.

Švestky (Prunus domestica, Rosaceae) patří spolu s třešněmi, broskvemi, nektarinkami a meruňkami do čeledi růžovitých. Jedná se o druh peckovin, které rostou na stromech v trsech a obvykle se sklízejí krátce koncem léta nebo začátkem podzimu.

Tyto kulaté, malé plody mají obvykle červenofialovou barvu a ve zralosti hladkou slupku. Jejich dužina může být oranžová, červená, fialová, žlutá nebo bílá a může se lišit chutí – některé jsou sladké, jiné trpké.

Existuje mnoho způsobů, jak si toto šťavnaté ovoce vychutnat, od pečení (koláče, dorty, bábovky) až po výrobu džemů. Vychutnáváme si také švestkové omáčky podávané k vepřovému a kuřecímu masu. Nebo si ovoce vychutnáváme syrové jako jablko a plátky švestek přidáváme do cereálií, jogurtů, a dokonce i do salátu.

Navíc jsou výživné i jako dobrý zdroj vitaminu C a antioxidantů.

Výběr švestky

Existují tři hlavní kategorie slivoní: Evropské, japonské a americké hybridy.

Odolné evropské typy jsou zpravidla samosprašné. Pokud máte místo pouze pro jeden strom, zvolte evropskou švestku (i samosprašné stromy však dávají lepší plody, pokud jsou zkřížené s druhým stromem). Japonským druhům se daří tam, kde se daří broskvoním (obecně v teplejších oblastech). Japonské švestky jsou kvůli časnému kvetení náchylnější k jarním mrazíkům v chladnějších oblastech. Je třeba je křížit s druhou odrůdou. Americké hybridy jsou obvykle nejodolnější ze všech švestek. Musí se křížit s druhou odrůdou. Pokud je to možné, objednávejte stromky s holými kořeny, nikoliv pěstované v květináčích. Rostliny s holými kořeny obvykle lépe zakořeňují. Dobře zakořeněný stromek dá od konce léta do podzimu až 2 keře švestek.

Výsadba

Kdy sázet švestky

Slivoně sázejte brzy na jaře, jakmile v půdě povolí mráz. Pokud je půda hodně podmáčená, je lepší počkat, až se odvodní.

Výběr místa pro výsadbu

Švestky by se měly vysazovat opravdu jen na nejlepším místě, které má všechny následující vlastnosti. V opačném případě se jim nemusí dařit. Slivoně vysazujte do hlinité, dobře odvodněné půdy. Švestkám se nedaří, pokud jsou vysazeny v jílovité půdě nebo na místech, kde budou jejich kořeny neustále přemokřené. Vyberte místo pro výsadbu, na které dopadá plné slunce – minimálně 6 až 8 hodin přímého slunečního světla.

Vyhněte se výsadbě v nízkých oblastech, kde se může usadit mráz, protože mráz může stromy poškodit. Vzhledem k tomu, že švestky kvetou velmi brzy, jsou obzvláště citlivé na jarní mrazy, které mohou poškodit květy a způsobit neúplné plody. Pokud je to možné, najděte chráněné místo, například místo orientované na jih nebo západ, které je chráněno před větrem. To slivoním usnadní nasazení plodů.

Jak zasadit švestku

Rozestavte stromy standardní velikosti ve vzdálenosti 6 až 7,5 metru a trpasličí stromy ve vzdálenosti 3 až 4,5 metru. Umístěte holé kořenové stromy na malý návršík půdy uprostřed výsadbového otvoru a rozprostřete kořeny dolů a ven, aniž byste je nadměrně ohýbali. Při přípravě stromu z nádoby na výsadbu odstraňte strom z květináče a zbavte se pevně sevřených kořenů, položením kořenové koule na stranu a použitím nůžek k odstřižení těchto kořenů.

Udělejte maximum pro rozplétání kořenů bez poškození, ale pokud je kořenová koule zejména převázaná, můžete ji uvolnit odstraněním horní vrstvy nožem nebo ruční vidličkou. Při výsadbě podnožovaných stromů je důležité udržovat spojovací místo podnože 2,5 až 5 cm nad úrovní půdy. To platí zejména pro trpasličí odrůdy, protože kořeny mohou začít růst nad spojením, pokud je strom zasazen příliš hluboko, obcházejíce podnož, která udržuje strom v trpasličí velikosti. Vyhlubejte otvor o několik centimetrů hlubší a širší než rozložení kořenů.

U holých kořenových stromů umístěte strom na malý návršík půdy uprostřed otvoru a rozprostřete kořeny daleko od kmene, aniž byste je nadměrně ohýbali. U stromů z nádob jednoduše umístěte kořenovou kouli uprostřed otvoru. Zapojte otvor, zastavujte pravidelně, abyste se ujistili, že kořeny jsou řádně pokryty a kolem stromu nezůstávají žádné vzduchové kapsy. Po výsadbě strom pečlivě zalijte; to pomáhá půdě usadit se kolem kořenů. Prvních pár týdnů po výsadbě udržujte strom dobře zalitý. U holých kořenových stromů se často doporučuje strom zakotvit po dobu nejméně jednoho roku, dokud není dostatečně stabilní, aby stál sám.

Pěstování

Jak pečovat o švestky

Během prvního vegetačního období nezapomeňte mladé stromky každý týden vydatně zalévat, abyste podpořili jejich růst. Poté zalévejte pravidelně. Nejlépe je zalévat hluboko u hranice půdy, poté nechat půdu vyschnout (i když ne úplně) a znovu zalít.
Při nedostatku deště zalévejte stromek až do poloviny října, aby měl dostatek vláhy i v zimních měsících.

Mladé ovocné stromy hnojte až po založení úrody. Jakmile se stromy ujmou, je třeba je pravidelně hnojit po celý rok. Na podzim a v zimě dusík omezte, abyste v těchto obdobích nepodporovali nový růst.

Máte problémy se škůdci? Obraťte se na místní družstvo pro rozšíření a zjistěte, jaká přírodní řešení fungují ve vaší oblasti.
Abyste pomohli bojovat proti škůdcům a chorobám, nezapomeňte stromy prořezávat a udržovat je otevřené. Na jaře můžete také kolem stromů mulčovat, abyste pomohli potlačit plevel, ale nezapomeňte mulč na konci podzimu odstranit, aby ho přes zimu nevyužili škůdci. Koncem jara můžete také lehce zkultivovat půdu kolem stromů, abyste zlikvidovali případné škůdce v půdě.

Na podzim shrabte všechny zbytky a popadané stromy. Abyste předešli zimnímu poranění: Zejména u mladých slivoní zvažte možnost ovinutí nebo ochrany stromu kolem spodní části kmene. Sledujte spodní kůru a větve, zda je nepoškozují myši nebo králíci; pokud by to mohl být problém, bude možná nutné instalovat chrániče stromů nebo mladé stromy na zimu oplotit pletivem.

Jak prořezávat švestky

Prořezávejte brzy na jaře nebo v polovině léta, abyste se vyhnuli infekci. Nejvhodnější dobou pro řez je obvykle jaro u mladých stromů a polovina léta u již vzrostlých stromů. Neprořezávejte na podzim. Mohlo by dojít k zimnímu poranění a infekci.

Prořezávání se obvykle provádí asi měsíc po skončení kvetení na jaře. Mezi jednotlivými plody nechte 2-4 cm odstupy, ty mezi nimi odstraňte. Prořezávání pomáhá zabránit lámání větví pod tíhou plodů. Pokud se větve zlomí, prořežte je zpět na nepoškozené dřevo, nejlépe až k přirozené vidlici, abyste zabránili vzniku pahýlů.

Prořezávání: Japonské švestky

Pokud máte japonskou odrůdu, je nejlepším způsobem řezu vytvoření tvaru „otevřeného středu“, kdy je centrální kmen zkrácen a z jeho špičky vyzařuje několik velkých větví. V létě prvního roku seřízněte bujné výhony, které se tvoří na vrcholu stromu, o dva až tři pupeny. Přibližně po měsíci stromek zkontrolujte. Jakmile se objeví tři široce rozvětvené větve, které jsou od sebe stejně vzdálené, seřízněte všechny ostatní větve tak, aby tyto tři byly hlavními větvemi. Na začátku léta druhého roku zkraťte větve uprostřed stromu na krátké výhony a zastřihněte všechny výhony, které se vyvíjejí pod třemi hlavními větvemi.

Po třetím roce odstraňte všechny výhony ve středu stromu, abyste zachovali jeho tvar. Japonské druhy vyžadují silný řez, aby si udržely tvar a lépe plodily. U těchto typů stromů je také vhodné prořezávat plody. Švestky by měly být od sebe vzdáleny asi 3 až 4 cm na každé větvi.

Prořezávání: Evropské švestky

Pokud máte evropskou odrůdu, je nejvhodnějším způsobem řezu vytvoření středového vodiče. Tento tvar se vyznačuje centrálním kmenem s větvemi, které se spirálovitě rozbíhají každých 12,5 až 20 cm, přičemž je třeba dbát na to, aby žádná větev nebyla přímo nad jinou. Výchova takového systému začíná na začátku léta prvního roku, kdy byste měli odstranit všechny výhony, které se vytvoří ve vzdálenosti do 46 cm od země. Konečný výsledek by měl připomínat vánoční stromek. Evropské typy obvykle nevyžadují prořezávání, protože netvoří tolik plodů jako japonské typy. Plody těchto typů by však měly být na každé větvi vzdáleny asi 5 cm od sebe.

Doporučené odrůdy

Výběr odrůdy švestky závisí na různých faktorech, včetně klimatických podmínek, dostupného prostoru, účelu pěstování (např. konzumace, pečení, výroba marmelády) a preferencí chuti. Zde jsou některé populární odrůdy švestek, které jsou běžně pěstovány:

1. Stanley: Tato odrůda je známá pro své velké, tmavě modré plody. Je vhodná pro konzumaci čerstvou, sušení nebo pečení. Je také dobrá na výrobu švestkového povidla.
2. Opal: Opal je odrůda se sladkými a šťavnatými plody, které jsou červenofialové barvy. Je vhodná pro čerstvou konzumaci a vaření.
3. President: Tato odrůda produkuje středně velké a sladké plody. Je dobrá na konzumaci, pečení a výrobu kompotů.
4. Čačanská lepotica: Odrůda s původem ve střední Evropě, má velké, kulaté plody s purpurově červenou barvou a sladkou chutí. Je vhodná pro konzumaci a výrobu likérů.
5. Haganta: Tato odrůda je známá pro své velké a aromatické plody. Je vhodná pro konzumaci a pečení.
6. Hanita: Odrůda Hanita produkuje středně velké, sladké plody. Je vhodná pro konzumaci čerstvou a pro vaření.
7. Herman: Tato odrůda švestky je oblíbená pro své sladké a šťavnaté plody. Je vhodná pro různé účely, včetně konzumace a pečení.

Je vždy dobré se poradit s místními zahradníky nebo odborníky na pěstování odrůdami, které jsou nejlépe přizpůsobeny konkrétním podmínkám ve vašem regionu.

Sklizeň

Švestky se mohou sklízet od konce léta do podzimu, v závislosti na oblasti. Evropské švestky mají nejlepší chuť, když se nechají dozrát na stromě. Zralost švestek poznáte tak, že na ně jemně zatlačíte prsty. Pokud je slupka ovoce měkká, je připraveno ke sklizni. Švestky by se měly snadno odlepit od stromu jen mírným pootočením plodu. Japonské švestky se sklízejí o něco dříve; nechte je dozrát na chladném místě. Po sklizni švestky příliš nesladnou, proto je nezapomeňte sklízet, až když jsou zralé. (Než je všechny sklidíte, ochutnejte jednu!)

Jak skladovat švestky

Plody bohužel nevydrží dlouho, takže se musí sníst nebo zavařit. Alternativně můžete plody sklízet, když jsou ještě mírně tvrdé, a skladovat je na chladném místě, aby plně dozrály. Nejlepší místo pro skladování švestek je chladnička.

Celkově lze konstatovat, že pěstování švestek přináší nejen lahodné plody, ale také estetický přínos pro zahradu. Důkladný postup od výsadby až po sklizeň je klíčový pro úspěch. Vybrané odrůdy, jako například Stanley, Opal, nebo President, mohou obohatit různé kulinářské zážitky od čerstvé konzumace po vaření či pečení.

Pečlivá péče o stromy, včetně správného zavlažování, hnojení a pravidelného prořezávání, zajistí zdravý a plodný růst. Zajímavým faktem je, že průběžná péče o zahradu, zejména v oblasti ochrany před škůdci a prořezávání, může pozitivně ovlivnit kvalitu plodů.

Výběr vhodného místa pro výsadbu, dostatečně slunného a odvodněného, má zásadní vliv na celkový úspěch pěstování švestek. Správné sklizně a skladování plodů dále zvyšují užitek z této oblíbené ovocné plodiny. Nakonec, pěstování švestek není pouze záležitostí zahrádkářů, ale představuje i krásnou a chutnou cestu k plnému využití této ovocné lahůdky ve vaší domácí kuchyni.