Expanzní likvidátor hryzců - krtků Kieferle W2. Je učinný?

Já Vám asi neporadím, moji krtci jsou zbabělí, požerovou pastu zkonzumují do tří dnů a DV na ně působí do dvou týdnů. Letos to nemohu ověřit, nemám dostatek krtků pro srovnávací pokus. Jediné co vím, že ultrazvukový solární plašič přímo milovali a scházeli se v jeho bezprostřední blízkosti. Fotku přikládám. Zapojovat to zařízení pro získání nových krtků nebudu, to opravdu po mně nemůžete chtít.

Stando, gratuluji. Konečně příspěvek s nadhledem a humorem. Děkuji.

Josef.

No Stando, ale stejně čekám, kdy nám konečně prozradíte, jak tam vzniká ten kyanovodík.  Nebo aspoň přiznáte, že vypisujete hovadiny.

Tak už Standu nechte. Kyanovodík vzniká z dusíkatého vápna podle vratné Franckovy rovnice: CaCN2+H2+CO=2HCN+CaO. Abyste mě nechytali za slovo, nepopsal to Francek, ale H. H. Franck. Samozřejmě za běžných půdních podmínek bez vodíku a CO, pokud nebudeme mluvit o meziproduktech, ta rovnice vypadá jinak: CaCN2+3H2O=CaCO3+2NH3. Takže k otravě dojde z jiných důvodů.

No prave ty meziprodukty nez vznikne ten cpavek. Mozna Standa videl nekde ten retezac reakci a jeden z tech meziproduktu mu mozna vzdalene pripomnel kyanovodik. A vzhledem k tomu ze je to takovy snazivy nedouk se stane ze pak vypisuje hovadiny. A napise to stokrat tak jsem nechtel aby pak nekoho nezmatl.

Ono to spíše bylo tak, že jsem to tak používal aniž bych uvažoval jak to funguje. Toho DV bylo tak za 1Kč a přemýšlet jestli ušetřím tento peníz a budu hledat psí lejno, jak uvádí zase jiný zaručeně funkšní návod.

Kyanovodík nie je oxid, preto nevzniká pri spalovaní, snád iba pyrolýzou niektorých plastov, ale uvoľňuje sa jednoduchou hydrolýzou kyanidov a org. zlúčenín s obsahom CN väzieb alebo najlepšie reakciou so silnými zásadami a kyselinami. Tou je napr. tiež žalúdočná HCl. Osobne verím aj tomu, že reakciou DV s pôdou môže vzniknúť stopové množstvo HCN, preto sa odporúča dezinsekcia pôdy v skleníkoch pomocou zapracovania DV + prikrytie fóliou na dobu 2-3 týždne, avšak o deratizačnom účinku DV pochybujem. Na dezinsekciu pôdy bez nutnosti prevápňovať boli vhodnejšie dnes už ťažko dostupné prípravky Basudin či Diazinon. Na krtov sa mi osvedčil obyčajný rýľ v čase kedy tlačia pred sebú kopček zeminy. Potvrdilo sa mi nepísané pravidlo skúsených krtkolovcov, že vo väčšine prípadov krtkovia vyrábajú svoje kopčeky zeminy v ranných alebo poobedňajších celých a nepárnych hodinách. Ak sa opatrne priblížite k zväčšujúcemu sa kopčeku a dostatočne hlboko zarazíte rýľ, zabránite mu vrátiť sa chodbou späť. Chce to aj trochu šťastia, odhadnúť, ktorým smerom vedie chodba. Raz sa mi dokonca stalo, že neporaneného krtka, v momente kedy sa zásluhou rýľa dostal na svetlo Božie, trafil šľak. Aj takýto tvorečkovia majú zrejme srdcovo- cievne problémy. Najmä ak sú dážďovky moc "tučné".

Pane P., při vší úctě k Vaší moudrosti, vystupujete zde jako zkušený a vzdělaný člověk, mám k předešlému dvě otázky. Jak krtek, takto tvor neinteligentní, řízený jen instinkty pudy a reflexy, pochopí, jak si lidstvo stanovilo dělení času. Zadruhé, jak řeší problém se změnou středoevropského na letní čas. V okamžiku změny totiž dochází k přeměně lichých hodin na sudé.

Pane PP, pri všetkej úcte k často suchým ale vtipným bonmótom, ak si znova prečítate môj príspevok, zistíte, že som nepísal o naprostej zhode. Keď potrebujete percentuálne vyjadrenie, tipnem to na daakých 60-70%, kedy bol krtko aktívny ráno o siedmej či o dieviatej, alebo poobede o piatej. Sám som týmto povedačkám tiež neveril, dokiaľ som sa nepresvedčil, že na tom je niečo pravdy. Myslíte, že s tým daako súvisí "inteligencia" samotných krtkov? Tých zvyšných 30-40% môžete zaradiť medzi "nepresnosti" spôsobené trebárs posunom stredoeurópskeho na letný čas. Spomínajte, posúval sa tento čas aj v 80. rokoch, teda od čias, odkedy krtkov vyháňam zo záhradky?

Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend (v noci ze soboty na neděli) a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší – trvá až do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po větší část roku než čas pásmový. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii, takže se přizpůsobila i Česká republika. (Další podrobnosti o letním a zimním času - viz. Wikipedia).

Je úžasné sledovat, jak se v povědomí lidí udržují různé mýty, pověry a dogmata. A ještě úžasnější je sledovat, jak si je jejich šiřitelé dokážou kreativně zdůvodňovat a zarputile hájit.