Ph level Alternaria, fungi

Zdravím,

prosím může mi někdo upřesnit v jakém ph prostředí plíseň dokáže žít? Potřeboval bych vyladit ph vody na listech rajčat, díky

Protože jsem zvídavý a zvědavý, vyhledal jsem si studii o Alternarii solani. Zde je výsledek:

Effect of different pH level on colony diameter,  sporulation and mycelium dry weight of Alternaria solani on PDA medium reveal that,  the maximum colony diameter,  dry weight were observed at 6.5 pH level followed by 6.0 pH level, while minimum colony diameter and dry weight were observed at 8.5 pH. Excellent sporulation was observed at pH level of 6.0 to 7.0,  while poor sporulation was recorded at 4.0,  8.0 and 8.5 pH level.

Ve zkratce: pH, při nichž dochází k minimálnímu šíření a vytváření spór je 8,5. Což už je pro rajčata dost proti srsti. Ty pokusy se dělaly ve zkumavce, takže jak se na to budou rostliny tvářit tam není. Aby to nedopadlo jako s tou jedlou sodou. Osobně bych se snažil udržet listy co nejsušší, možná i za cenu umělé cirkulace vzduchu. Když nemá vodu, Alternaria se vůbec nechytí. Venku je to ovšem o ničem.

Milan HP 

Pane Milane musím uznat že umíte hledat lépe než já. :) Děkuji Problém mého přípravku jedlé sody je momentálně v jeho nevyspatatelnosti. Upřímně netuším jaký faktor je právě smrtící. Pokud postříkám celý foliovník což činí cca 50 rajčat, většina přežije bez újmy. Spozoroval jsem občasné černé fleky ve středu. To přikládám větší koncetraci jedlé sody na slunci. U silných jedinců je tak pripravek bez problémů. Nicméně u menších rostlinek např druh tiny tim dojde k výraznému zezelenání některých listů až a jakoby jejich ztenčení. No objednal jsem si tester pH Hadexu a uvidíme jaké pH ještě snesou... Jinak v mém foliovničku je pořád mokro. Na noc ho zavírám a ráno je to celé oroseno. Je to výrobek z Polska... Ve folii jsou mikrotrhlinky. Když prší tak dovnitř dostane pár kapek

Jen jedna připomínka. Omýváním sodou se dostává do půdy sodík, který se v půdě hromadí a půda se stává zasolenou, což není dobře. Nijak se neodbourává, rostliny ho nepotřebují a může jim spíše škodit.

           Vladimír

A co takhle místo sody použít jar? Taktéž zvyšuje ph

Musím přiznat, že jsem nepochopil ten myšlenkový postup při kterém nějakým zvýšeným pH by se ochránila rajčata před plísní ranou. Listy sice postříkáte něčím alkalickým, ale toto steče a na listech nic nezůstane. Pochopitelně proti spórám plísní to nefunguje. Ty si počkají až zaprší a potom vyklíčí.

           Vladimír

Přimíchávam slunečnicový olej aby to drželo na listech.

Základní otázka: už se u Vás Alternaria objevila nebo to chcete provést jako prevenci?

Jestliže do foliovníku proniká dešťová voda, je to celé marné snažení. Navíc, ta vlhkost se také bere z vody odpařené z půdy, ta je de facto destilovaná a její pH nijak neovlivníte. I když udržíte na listech pH 8,5 (a to na povrchu všech listů, seshora i zespodu), stále to ale neznamená, že Alternaria se nebude šířit, pouze se její šíření nejspíš zpomalí.

Kdybych byl na Vašem místě, okamžité preventivní opatření by bylo zrušení foliáku. Asi bych nechal jen stříšku, pokud to lze. Ale ani to nezajistí suché povrchy listů po celou dobu. Máte také rajčata venku? Pokud ano, jak ta si vedou? Můj názor je, že foliovníky mají svůj smysl tak do půli června, podle počasí pro urychlení úrody. Pak se přes léto stávají problémem a úrodu už nemůžou nijak urychlit, spíš naopak, pokud se přehřívají. I zrání má své teplotní rozmezí se spodní a horní hranicí.

Problém s jedlou sodou není tak moc v tom, že by to rajčata nepřežila. Ten je v tom, co říká Vladimír: de facto jde o zasolování půdy a změnu jejího pH v neprospěch rajčat i paprik (ty ovšem mají nejraději trochu vyšší 6 - 6,8).

Milan HP

Momentálně jsem bez plísně. Rajčata venku jsou zatím taktéž OK. Problém je že hnojím pouze rajčata ve foliovníku a rozdíl je tak značný. Ty venkovní rajčata byly jen přebytky... Abych řekl pravdu tak si myslím, že mi foliovník nepřežije zimu. Bude třeba ho nějak "vytunit" =). Jedná se o polský výrobek - to mluví za vše...

Taktéž si říkám, zda-li má foliovník vůbec nějaký efekt. U nás na severu je furt zataženo a prší. Trošku se bojím, že co do sladkosti nebudou rajčata nic moc.

Tedy je to prevence. Teď jsem ale trochu zmaten: ptal jste se na Alternarii, jenže na prevenci proti ní už je pozdě. Máte tedy na mysli Phythophthoru, tedy plíseň bramborovou? Tady by byla prevence na místě, i když možná už malinko pozdě. To je ale úplně jiná písnička. A zvýšení pH na listech je naprosto nedostatečné. Tady bych doporučil nějaký kombinovaný, tedy kontaktní a zároveň systémový prostředek. Který konkrétně nevím, nepoužívám postřiky. Zkuste se podívat na vlákno Phythophthora infestans.

Milan HP