Napadení paprik, rajčat

ja mam ocelove roxory a problem je, ze niekedy nestihame vyrabat rajcinovu stavu, ani plody rozdat co nam to rodi... Este ze som kupil pomaly otackovy odstavovac. A to mame tak maximalne 15-20 korenov.

Na zakladní skolu Vam chodil prednaset hlavní agronom JZD? Velká škoda, ze Vám necitoval odbornou literaturu, ze které si to zeštudoval.

Tak vám nevím, ale měla jsem vedle sebe rajčata s roxory i s dřevěnými kolíky a rozdíl nebyl žádný. Možná u těch roxorů byly i větší rostliny, ale možná to bylo tím, že ty roxory byly o půl metru vyšší než dřevěné kolíky . Jinak mám v dědině asi nejvyšší rajčata (cca 2.5m, někdy více) a většinou mi vydrží v celkem slušné kondici do prvních mrazů v říjnu.

Myslím = jsem si jistý, že primární důvod povrchové úpravy spirál je ochrana proti korozi. Taky když mi některé mizerně pozinkované zrezly, natřel jsem je. Což tedy i koresponduje s vaší teorií, protože železo = ocel která nekoroduje se nemá jak dostat do půdy. Ale přidávám se do klubu těch, kteří o tom vlivu nikde nečetli a neslyšeli.

Zvacsa je problem, ze je malo dostupneho zeleza a musi sa pridat specialnymi hnojivami. Nikdy som nepocul, ze by akekolvek zelezo v podobe kovovych predmetov, nastrojov,..konstrukcie na podporu rastu skodilo rastlinam. Ak je to tak, potom Jirkovi mozno doporucit aj okopavanie drevennou motykou :-)

Nebo bronzovou, to je hit!!!

Podle mého pozorování některé rostliny železnou (ocelovou) oporu přímo zuřivě odmítají – zkuste omotat stvol fazolu okolo železné tyče a okolo dřevěné a to bez přivázání. Do rána je fazol od železné opory odmotaná, odmítá ji a to opakovaně po několik dní. Na dřevě drží a vine se dál sama. Samozřejmě respektuji smysl ovíjení rostliny – některé rostliy jsou zásadně pravotočivé, jiné zase levotočivé. Má na to snad vliv teplota (chlad) kovu (ráno pod 10 °, odpoledne na slunci +40 °C) nebo chemické působení nebo další vlivy? Nevím, neumím vysvětlit, ale závěr si vyvodím podle svého empirického zjištění – železné opory (tyče tažené, válcované, roxory... vše s pokovením, nátěrem, bez úpravy atp.) se snažím odizolovat (tepelně, fyzikálně, chemicky?) izolací starou gumovou hadicí, PVC nebo PE elektrickou izalací. To platí pro víceleté opory ke stromků jednoznačně, u rajčat to neřeším i když o vhodnosti holého železa pochybuji. 

PS: Pokud neumím relevantně vysvětlit objektivně vypozorované chování kohokoliv nebo čehokoli, nezesměšňoval bych pozorovatele.

Já si nemyslí, že tady někdo zesměšňoval pozorovatele. Jen nešikovně napsaná odpověď Jiřího FM některé pobavila. Pokud jde o toho pana agronoma, tak to že železo škodí rajčatům je jen jeho tvrzení, které nebylo jinde publikováno ani prokázáno. Že řada lidí může tomuto tvrzení věřit, to není v dnešní době internetu nic zvláštního (viz. různé zaručeně účinné postřiky proti chorobám).
Pokud jde o vámi uvedenou nevhodnost železné tyče pro vedení pnoucích fazolí, tak je to také jen Vaše tvrzení. Možná zde bude někdo, kdo ten pokus udělá (nemyslím tím jedna rostlina na dřevě a jedna na železe), ale já to jistě nebudu.

           Vladimír

PS.: K tomu "Pokud neumím relativně vysvětlit... pozorovatele". Vysvětlit a dokázat musí pozorovatel, ten druhý může mít pochybnosti, pokud důkazy nejsou průkazné!

Nechci nijak obnovovat toto vlákno, ale při čištění souborů v počítači jsem našel tuto odpověď jak pěstují rajčata v SEMO Smržice. Přidávám k tomu svoji fotku z jejich areálu. Možná to bude pro někoho inspirace.

           Vladimír

Ideální je roxor z betonářské oceli (nehlazený) 8mm průměru, 4 m délka, zapichuje se cca 10-15 cm hluboko, rostliny v dvouřádcích 40 cm na šířku a vzdálenost mezi rostlinami 50 cm, ulička mezi dvouřádky 100cm, zaštipujeme cca 10 cm pod výšku oblouku

Má vůbec smysl reagovat na každou blbost, co tu kdo prohlásí? Na kovových podpěrách se pěstuje běžně a různé rostliny, a kdyby to bylo špatně, všeobecně by se to vědělo a nedělal by to tak každý druhý, tím spíš velkopěstitelé.