Ideální poměr živin N-P-K pro největší úrodu rajčat / paprik

Fosfor byl (býval) odjakživa na podporu tvorby květů. Že je dnes na kořeny je pro mně novinka, ale věci se mění a je třeba jít s dobou.

Ne, to rozhodně ne. Fosfor je potřeba po celé vegetační období rostliny. Ovlivňuje růst, tvorbu květů a plodů a i zrání. Důležité je, aby byl dodáván ve vstřebatelné formě. Ovšem jeho nedostatek postihne rostlinu asi nejvíc v době rozvoje kořenového systému: pokud ten není dostatečný, rostlina nemá moc šancí opravdu prosperovat. Ostatně si můžete něco o tom vyhledat.

Upřímně řečeno, osobně víc spoléhám na hnojení do zásoby při výsadbě. Používám Cererit 8 - 13 - 11, kterým pohnojím záhon a zareju a pak ještě přidávám hrstičku pod každou rostlinu s tím, že je nutné kořeny od granulí oddělit vrstvou čisté zeminy. Většinou toto hnojení stačí. Letos jsem ještě ve snaze zvýšit teplotu půdy přidal pod většinu rajčat posekanou trávu smíchanou s trochou kravského hnoje. Jako topení to nefungovalo, ale jako hnojení určitě ano. No a průběhem vegetačního období přihnojuji fermentovaným slepičincem v zálivce, ředění 10 : 1. Poměry prvků ve slepičinci je těžko určit nějak přesně, záleží na mnoha faktorech. Nalezl jsem ale granulovaný, kde výrobce udává poměr 7 - 13 - 2. Tedy je relativně chudý na draslík. Loni jsem to doháněl dřevěným popelem, ale mým rajčatům to nějak nesedělo, pravděpodobně pro vysoké pH popelu (až 12). Letos tedy zkusím síran draselný. Asi pouze 1% roztok v zálivce. 

Předpokládám, že se objeví i spousta jiných variant, možná účinnějších. Neexistuje zaručený způsob úspěšného hnojení. Je dobré znát principy funkce pevků a vlastnosti hnojiv, která používáte. Znalost složení půdy je také velice užitečná, ale obávám se, že jen málokterý z nás si nechá udělat laboratorní rozbor.

Milan HP

Milane, o kombinaci 15-5-30 jsem psal ve vztahu k době před měsícem, v tu dobu by byla určitě vhodnější než kombinace "start". Teď pan 28.103 uvažuje o kombinaci 6-12-36, což by mohlo v tuto chvíli vyhovovat, ale možná, že by bylo fakt vhodnější, jak píše pan 91.196, už nehnojit vůbec.

Já vysazuji rajčata do kupovaného substrátu a pak je měsíc nepřihnojuji, potom obvykle nastupuje Kristalon plod a květ. Letos byl však na rostlinách patrný přebytek N, tak jsem jim během června přimíchal do zálivky 2x jen P a K. Pak nastaly deště, tak už jsem nezaléval a tedy i nehnojil vůbec. Plodů je hodně, ale zrají pomalu. Mirek

Míro, to je jasné. 6 - 12 - 36 je jednoznačně hnojivo vhodné pro pozdější období kvetení, tvorby plodů a zrání. Líbí se mi na něm ten vysoký obsah draslíku. Už druhým rokem pozoruju na Tomato a Garden Berry, že se u nich objevují typické příznaky nedostatku K - zhnědlé okraje listů a i skvrny. U ostatních odrůd jsem nic takového nezaznamenal, takže asi nejsou tak citlivé, možná proto, že nemají tak velké množství plodů. Loni jsem s tím nestihl udělat vůbec nic, protože si to přihasila plíseň a bylo po ptákách.

Letos chci použít síran draselný v zálivce. Jakou koncentraci bys doporučil? Uvažuju o 1 nebo 2%. Výš bych určitě nešel. A možná bych i kousl sám sebe (nenávidím postřiky) a pohnojil je tím na list. V tom případě to vidím na 1% jako maximum. V návodu jsem našel jen dávky pro jarní či podzimní hnojení na m2. Ale možná by bylo lepší použít ten oranžový Kristalon.

Co Ty, ale i ostatní, na to?

Milan HP

Milane, problém s hnědnutím okrajů listů jsem měl loni u bifteku s bramborovou natí Grub´s Mystery Green. Reagoval jsem na to dvakrát (s týdenním odstupem) zálivkou se síranem draselným (2 ml na 1 l vody), ale zlepšení jsem nepozoroval. Letos mi hnědnou okraje u amerického bifteku Chefs Choice Orange. Chci začít přihnojovat Kristalonem zdravé rajče, který kombinuje vápník a NPK 7,5-12-36 (tedy podobné složení jako oranžový Kristalon). Mirek

Míro, 0,2% se mi zdá slabé. A zlepšení u stávajících listů nelze očekávat, zásah se projeví nejspíš až u nových listů, případně těch, co ještě rostou. Příští rok ten draslík přidám preventivně, Cererit ho zase až tak moc nemá (11%). Stejně tak jako hnůj a slepičinec - kravský hnůj K 0,7%, slepičinec 8,5%.

Milan

Milane, tu koncentraci jsem našel někde na netu (nevím už kde) a zdála se mi přiměřená. Uvažoval jsem takto: Kristalonu se dává na 10 l vody 1 odměrka, tj. 10 ml, takže 20 ml síranu draselného mi přišlo až dost. Možná, že nebylo. Mirek

Dobré odpoledne, zkoušel jsem Kristalon Start a Plod a květ  (ten mám oblíbenější) 1x týdně asi po 2 odměrkách na 10l vody, ke každému rajčeti z hrnku 1,5l. Nicméně si myslím, že naředěná zákvasa ze slepičáků nebo holubinců funguje mnohem, mnohem lépe a to i u paprik. Znatelný výsledek hnojení roztokem z minerálního NPK jsem pozoroval u okurek, ale i zde jsou slepičáky účinnější. Holt ty slepice a holubi to hnojivo míchají lépe. Podobné výsledky mám i u celeru.

Já (zakladatel tematu) jsem hnojil Kristalonem start buďto každé tři dny poloviční dávkou (zapomocí odměrky) a nebo pokud jsem zapomněl, tak po týdnu celou odměrkou...

Domnívám se, že u hnojiva plod a květ se hnojí dvěma odměrkami na 10L? Každopádně moje nová taktika bude hnojit oranžovým kristalonem (hobby označení Kristalon podzim) a případně přihnojovat ledkem vápenatým.

Pardon, plod a květ jedna odměrka, oranžový krystalon 2 odměrky. Blbnu.

Takhle to mají myslím v návodu