Křísotvorná kvasinka v kvasu



host - 156.1 (?)
10.12.2013 20:57

Môj príspevok bol reakciou na pána 158 130.O praktických skúsenostiach MV nepochybujem.Niekedy kým dopíšem a pridám príspevok tak mi to chvíľu trvá, a stane sa to čo teraz že MV reagoval skôr.   Stano

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

Alkohol esence - vše pro domácí výrobu lihovin, piva i vína včetně kvasnic, aromat, filtrací, soudků.
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3   
                     
host - 14.170 (?), 9.12.2013 17:58

...to je prece uplne fuk, zda ten metrak hrusek, krajel v ruce na platky nebo je struhal na platky...cheeky...on podle popisu, pouzil samovolne kvaseni, pouze doplnil cukr... zacalo to kvasit samovolne, protoze metrak hrusek v sudu svoji vahou vypresoval dost stavy na kvaseni, ale zaroven, jak pise uz kolega drive, mezi platky ovoce vsak bylo dost mist a vzduchu, aby nezadouci mikroflora prevzala aktivitu a ovoce se zacalo kazit... pak to dorazil asi tou kyselinou sirovou, kterou spalil vse... kys. sirova se hodi spise do velkoprovozu a take potravinarska kyselina sirova je o jinych penezich, nez kyselina citronova... a finalni chyba spocivala asi v tom, ze tam nedal zadnou skutecnou a funkcni kvasnou zatku, ktera by efektivne odvadela co2 a branila pristupu vzduchu, ale jak rikam, hlavni problem je a byl, ze to byly velke kousky ovoce, spise do jogurtu nebo, jak psal kolega, dotycny spise udelal kompot... velka skoda pro nej...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 9.12.2013 19:53

Škoda to není, kvas lze v pohodě vypálit a na chuti ani kvalitě to zřejmě poznat nebude. Pokud kousky ovoce plavou v tekutině, tak kolem nich žádný vzduch není. Co by tam dělal, je lehčí a vyplave nad hladinu.  Víc vzduchu může být v najemno podrcené hmotě, protože ji někdy drtič napění. Kyselina sírová v přiměřeném množství nic nespálí, pouze sníží pH, což je žádoucí.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 14.170 (?), 9.12.2013 21:00

...bud jste hloupy a nevite o mikrobiologickem riziku takoveho 'ovoce' zhola nic, nebo to delate schvalne, ale pak si zahravate se zdravim lidi... to ovoce, je napadeno nejruznjesimi bakteriemi, hnilobou a plisnemi cili idealni prostredi pro tvorbu termostabilnich, vysoce karcinogennich aflatoxinu... mnam, dobrou chut... kvas z ovoce, by mel byt v kazdem okamziku pozivatelny v celem svem objemu, nebot kvasem nedelame nic jineho, nez z jedleho a vytecneho ovoce vyrabime nizkoalkoholicke ovocne vino, ktere pak destilaci 'zesilujeme' na palenku... kdo to dela z neceho hnusneho nebo nedodrzenim technologicke discipliny neco 'zvora', tak mu vznikne neco hnusneho a potazmo, take zdravi skodlive...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 10.12.2013 7:11

Hloupý jsem, to nepopírám, ale destilát z kvasu, který měl na povrchu blánu křísu, se konzumovat nebojím. Aflatoxiny jsou produkovány plísněmi rodu Aspergillus, nikoli křísotvornými kvasinkami. Napadají přednostně obilí, ořechy, olejniny, koření. O jejich přenosu destiloací jsem neslyšel. Blána křísu se běžně vyskytuje třeba na kysaném zelí a ani tam není důvodem k vyhození celého sudu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 158.130 (?), 10.12.2013 8:11

hehehe... a vy máte na jazyku našroubovaný chromatograf, abyste poznal, kterou plíseň zrovna pojídate? (zcela odhlédnuto od toho, že ani nerozumíte psanému textu, kde píši, že je to "ideální prostředí" a vůbec nepíši, kolik vzniká a čeho... myslím si, že i Jedličkově ústavu tak nějak osazenstvo naučí, že shnilé, plesnivé nebo jinak nechutné ovoce se nejí, ba se ho je lepší ani nedotýkat, čili: když někdo na webu, jako vy, napíše, že plesnivý a shnilý kvas "lze v pohodě vypálit a na chuti ani kvalitě to zřejmě poznat nebude.", jste prostě nebezpečný trotl...)          Pro všechny ostatní teď ve zkratce lidově - co ostatně současná populárně-naučná literatura (i odborná) jak v čestině, tak v ostatních jazycích k tématu ZDŮRAZŇUJE: ovoce do kvasu dáváme vyzrálé, s co největším obsahem cukru, omyté, zbavené nečistot. Připravíme ho k zpracování tak, abychom se do každého jednotlivého kousku lahodného ovoce mohli sami zakousnout s požitkem. V ČR nejčastěji zpracovávané ovoce s peckou nebo jadřinci, odšťopkujeme a zbavíme pecek/jadřinců. Proč? Protože metanol - dostal svůj název právě od toho, co se nazývalo "dřevěný líh", tedy destilace dřeva... Pecky obsahují další chemické sloučeniny, kde nejvýznamnější může vést až ke vzniku kyanovodíku...     Tedy ještě jednou zbavíme prvotřídní ovoce šťopek, pecek a jadřinců - tedy toho, co bychom sami nejedli a nedáme to už ani do kvasu (do kvašení se jinak zapojí pecky nebo ty šťopky, což je zdravotně rizikové - ale pokud z chuťových nebo aromatických požadavků, chceme mít přítomnou chuť pecky, můžeme malou část nerozdrcených pecek ponechat, poté propasírovat a je nutné to zohlednit při destilaci). Že je to práce? Že jsou to metráky ovoce? Ano, jsou. Ale přece chceme to nejlepší! Čistou ovocnou masu, pak zpracujeme, co nejrychleji na kaši (zapojíme mlýnky, mixery, struhadla, šroťáky, sekáčky cokoli, čím to rychle rozmašírujeme) - mohou tam zůstat hrudky ovoce, ale už by neměli mít původní tvar. Přidáme pektolytický enzym, který dokončí rozklad ovoce a přidáme čistou, rozkvašenou kulturu kvasinek. Utěsníme. A necháme probublávat CO2 přes kvasnou zátku (do víka sudu vyvrtáme díru a zašroubujeme nějakou spojku, přidáme hadičku a tu zavedeme do sklenice s vodou a nějakým slabým aseptickým roztokem (alá Savo)). Čas od času měříme pH, hlídame teplotu prostředí. Cukroměrem měříme zbytkový cukr a sledujeme ubývaní tvorby CO2...zasíříme pro konzervaci pozdějšího pálení nebo nebo vypálíme... je to prostě dřina a chce to spoustu času. Kdo se na to vykašle a myslí si, že naháže posbírané ovoce do sudu, trošku to tam naseká nějakým rýčkem, zasype cukrem a přikryje víkem, pak mu, ano, to také vykvasí, ale připraví se možná o to nejlepší - to nejlepší z jeho úrody mu sežerou už v sudu plísně, bakterie a hniloba a ještě nakrmí místní octomilky. Než dělat něco hnusnýho a jen čekat, že to tento rok, prostě vyjde (ano, klimatické a geografické podmínky mohou být čas od času příznivé i pro matlaly a lenochy), tak je asi lepší, pracovat a učit se, jak to dělat co nejlíp, ne???

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 10.12.2013 8:57

Předně se naučte diskutovat slušněji a lidi s jiným názorem neoznačujte jako trotly, já to taky nedělám, třebaže si o Vás mohu myslet své.   Nepopárám, že kvas bez křísu je lepší.  Staletí se kvasy připravovaly a připravují i s peckami a jádřinci, bez pektolytických enzymů a lidstvo nevymřelo.. Jistě, enzym i čistá kvasinková kultura je dobrá věc, odstopkování taky. Ale švestky nelze nasbírat naráz všechny, durancie nelze odpeckovat, jablka nelze odstopkovat. Přesto umí dát destiláty excelentní. Dodrží-li se technologický postup při destilaci, je strašení kyanovodíkem a metanolem ničím nepodložený mýtus.
..., že pokud se naháže posbírané ovoce do sudu, trošku to tam naseká nějakým rýčkem, zasype cukrem (není třeba) a přikryje víkem, pak mu, ano, to také vykvasí. Ano s tím souhlasím. Ostatně většina lidí to s úspěchem praktikuje a plísně bakterie ani hniloba jim kvas nežerou.
    Jestli umíte číst, jistě jste si všiml, že jsem nikdy nenapsal, že plesnivý a shnilý kval lze v pohodě vypálit. Tvrdím, že blánu křísu (což není totéž jako hniloba a plíseň) lze odstranit a kvas vypálit. Ať se přihlásí pěstitelé, kteří na povrchu svého meruňkového či hruškového kvasu nikdy tu bílou blánu křísu nenašli a pokud ano kvas okamžitě vylili.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 156.1 (?), 10.12.2013 9:06

A zase prehnaná reakcia človeka, čo podľa môjho názoru kvas nikdy nerobil, ktorý osočuje, a poučuje od klávesnice o veciach ktorým nerozumie, pretože ich zle naštudoval. Stano

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 236.138 (?), 10.12.2013 19:50

Hluboce se mýlíte a je jasné, že nejste zkušeným čtenářem na zahrada.cz. V opačném případě byste už musel dávno vědět, že příspěvky pana Vysloužila jsou mimořádně odborné, zvláště doporučuji jeho desatero pro zakládání kvasů. PŠ

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 156.1 (?), 10.12.2013 20:57

Môj príspevok bol reakciou na pána 158 130.O praktických skúsenostiach MV nepochybujem.Niekedy kým dopíšem a pridám príspevok tak mi to chvíľu trvá, a stane sa to čo teraz že MV reagoval skôr.   Stano

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 67.66 (?), 10.12.2013 21:13

Já se hlásím, že křís mívám u všeho letního ovoce, hrušek, ringlí, třešní, meruněk, broskví. Jeho tvorba se dá potlačit zasířením na povrchu. Jako Stano si myslím, že 158 130 zakládá mače akorát na papíře. U 200litrového sudu by ho takové kydy o peckách a jádřincích nenapadaly. Martin.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika