Okus stromu - ořešáku

Súhlasím s p.Petrom. Estrogény obsiahnuté v kravinci urýchlujú hojenie. Otázka je, či pán tazateľ alebo sused chovajú aj kravku či býčka. Takisto sa dá použiť balzám s obsahom biostimulátorov. Zredukovanie korunky by som odložil až na čas po vyrašení. Aj tak je teraz pôda v hĺbke premrznutá.

S kravincem či balzámem samozřejmě souhlasím.

Situaci tohoto stromku přirovnám k jiné situaci.

• Představme si, že předpěstovávám papriky do skleníku. V běžné situaci mi funguje vodovod a můžu zalévat sazenice v kelímkách jak se mi zachce. Stane se porucha a vím, že dlouhodobě budu mít přítok vody téměř nulový, třeba o 90% nižší. Buď mohu každý kelímek denně zalít lžičkou vody, anebo budu zalévat jen několik sazenic (těch nejlepších) a ostatní (s těžkým srdcem) vyhodím. Je na mně, pro co se rozhodnu.

V "mém" případě jsem se rozhodl pro letošek zachránit těch několik sazeni. Pupeny = sazenice, okousaný kmen = porucha. Není na co čekat „až po vyrašení“: rašení předpokládám velmi sporadické (nebude na to rašení voda = porucha).

Pro jistotu bych řezné rány po ostříhání větviček zatřel nějakým zasychajícím stromovým balzámem či latexem (v tomto případě bych nevolil třeba štěpařský vosk).

U nás je téměř rozmrznuto: navrchu cca 15-20 cm úplně, pod tím cca 5-10 cm silná vrstva ještě trochu tuhá. Pod tím opět měkko... Vyrýval jsem několik stromů s velkým zemním balem, vystačil jsem si s rýčem (Fiskars .
Josef.

(Snad jsem DNFTT,  jinak jsem IHBT. IHL. HAND).

Dobrou noc.

Zdôvodnenie okamžitej redukcie korunky rezom vyzerá na prvý pohľad logicky. Neviem ale,  pane Josefe, či má pani Kopretina 06 takisto rozmrznutú pôdu ako Vy? Včera mi písal kamarát z Hanej, že jeho kamarát o víkendu rýľoval záhradu a narazil na zamrznutú "skalu". Broskyne, ako tak pozerám ohlasy v sekcii Broskve, takisto spinkajú. Vlani sme ich mali o tomto čase viac narašené. Takže si myslím, že aj orechy ešte netlačia miazgu smerom hore a netreba sa ponáhľať. Pri rašení je v začiatkoch tak malá plôška lístkov orecha, v porovnaní s paprikami v skleníku, že o 2 týždne neskorší rez by podľa mňa nemal spôsobiť vyčerpanie a zvädnutie rastliny. Práve priveľmi skorý hlboký rez pred začiatkom rašenia orechov autori literatúry neodporúčajú pre riziko výronu miazgy. A ten by mohol poškodený stromček pochovať. Preto je nutné miesto ohryzu na kmienku dobre ošetriť a napr. kráľačím pletivom ochrániť pred mlsnými ovcami. Napriek tomu verím vo vysokú regeneračnú schopnosť, ako písal p.Vítek, a že sa p.Kopretine06 podarí mladý orech zachrániť.

Děkuji za reakci. A přidám opět pár svých připomínek.

1. Okamžitý řez navrhuji právě proto, aby "zasychavé" zatření (stromový balzám, arbosan, latex apod.) "ucpalo" řezem otevřená pletiva.
2. Pokud budu řezat až v době proudění mízy, pak míza čerstvé zatření jistě odplaví a zatření ani nestačí zaschnout.
3. Právě proto bych řezal ještě teď, kdy je promrzlá půda. 
4. Svůj případ s (téměř) rozmrzlou půdou jsem vložil jen jako reakci na Vaši (jednoznačně znějící) poznámku, že je půda zmrzlá. (Na většině míst ano, ale ne všude).
5. Myslím, že je "nutno sa ponáhľať", protože půda bude rychle rozmrzat, kořeny se probudí a začnou tlačit.
6. Vámi doporučený termín řezu bude spadne právě do doby silného mízotoku.
7. Ani arboristi nejsou jednotní v názoru na dobu řezu stromů se silným mízotokem. Není to jako s krví u člověka ("pět litrů a dost"). Jsou studie, které hovoří o tom, že silně "slzící" rány se překvapivě dobře hojí a nejsou tolik napadány dřevokaznými houbami (prostě proto, že spóry hub jsou neustále odplavovány). Jedná se spíše o estetickou "závadu": "slzící" rány evokují krvácení poraněných živočichů a to nikomu nedělá dobře.
8. Pokud bychom nechali stromek nezakrácený, uplatní se apikální dominance a proraší nám především vrcholové pupeny. S rychlým zvětšováním listové plochy se množství mízy přepočtené na počet centimetrů čtverečných aktuální zelené plochy, bude stejně rychle snižovat. (Exponenciální růst zelené plochy = exponenciální pokles množství mízy na cm2 zelené plochy). Předpokládám zde, že množství mízy, které je schopno se protlačit skrze okousané místo, zůstane zhruba konstantní ("porucha vodovodu" se bude odstraňovat postupně a dlouhodobě, nejspíše se neodstraní ani v průběhu celé sezóny).
9. A v této době - po vyrašení - bychom měli již narašené vrcholové a koncové výhonky odstranit a stromek nutit znovu rašit z níže položených pupenů? Mělo by to smysl?
10. Réva také zjara silně slzí a stříháte ji časně. Pokud byste ji neostříhali před rašením, ale až v době, kdy nebude slzet, řekněme že v době, kdy budou výhonky cca 10 cm narostlé, pak byste také ostříhali 90% již narašených koncových výhonků a nutili byste ji znovu rašit ze spodních oček (čípky, polotažně, tažně).

A už je zase jedenáct hodin pryč :-(. Já se prostě dřív do postele nedostanu :-(.

Dobrou noc všem přeje Josef.

Jestli ořešák ořežete teď, nebo někdy jindy je úplně jedno.Vsadím zešmaťhané boty proti papučím, že jej do roka buď vykopete, nebo uříznete pod místem okusu.A pokusíte se vypěstovat nový kmínek z vyrašených nových výhonů.P

Zdôvodnenie Vášho postupu je precízne zvládnuté a teoreticky prešpekulované, pane Josefe. Klobúk dole!

Ja bohužiaľ nie som priaznivec zložitých tórií, pretože viem, že príroda si nakoniec aj tak spraví "po svojom".  Je fakt, ktorý potvrdzujú aj skúsení pomológovia, že orech, podobne ako broskyne, majú veľkú odolnosť k zásahom prírody aj človeka. Nech sa p.Kopretina 06 rozhodne pre akýkoľvek navrhovaný spôsob riešenia, verím, že orech nakoniec z tohto "zápasu" vyjde ako víťaz.

Teoreticky je to hezké, ale může to platit pro jabloně, hrušně,třešně... ale pro ořešák ani omylem.P

Souhlasím s panem P, ostatně už jsem to jednou vyjádřil. Navzdory sáhodlouhým teoriím a nezlomné víře ten ořešák půjde pryč. A než pěstovat z pahýlu výhon, vyrazí -li jaký, pochybné jakosti, je lepší to vykopat hned a zasadit nový šlechtěný strom. Ušetří se čas a to je v případě stromů a ořešáků zejména to hlavní.

Pane P, pred par rokmi sa mi podobne poskodeni orech podarilo zachranit, len nebol poskodeni okusom ale radlicou LKT (rastie pri ceste), takze podla mna, je mala sanca na uspech, aj v tomto pripade. 

Samozrejme pohodlnejsie je zasadit novy stromcek, nakolko tento by sa s toho mohol spametavat dlho s neistym vysledkom. P.Z.

Dost úzce to souvisí i s tím, co bylo napsáno na ořez stromků při výsadbě.Jak jsem kdysi psal, jestliže se jabloň,nebo hrušeň po výsadbě neořeže, stromek se i tak ujme(neříkám, že se stromek nemá ořezat!).Pro korunku stačí i podstatně nižší příjem vody.Podobně se dá zachránit po okusu třeba jabloň.Ze stejného důvodu.Ale třeba u mandloně stačí, aby kmen byl okousaný po délce jen z jedné strany a záchrana je již o dost horší s nejistým výsledkem.Každý strom reaguje jinak.Takto okousaný dost silný ořešák je podle mě na vykopání.P