Štěpařský vosk

Učili jsme se na učnáku, že do vosku máme přidávat pouze vepřové sádlo a mouku. V žádném případě rozpouštědla líh a podobné. A tak to leta dělám, pomalu ohřeju přidám sádlo a ta mouka je zdůvodu přetrhávání při nabrání a mazání. Mě to tak slouží čtvrt století a jinak bych to už nedělal. Ránu na stromu beru jako živé.  VašekB

Můžete, prosím,  ten recept s moukou napsat podrobněji?

No podrobněji, dám od oka hrubou mouku tak asi lžičku na kelímek. Nevím v čem ho dnes prodávají, dříve byl v plechovce asi 200 gramů. Žiju ze zásob hlubokého totalizmu. Vosku v podstatě nic není, jen ztuhnul, to zlepší sádlo a rozhřátí. Ta mouka přetrhává táhnoucí se vosk při mazání. Možná dnes dělají vosk podle jiné receptury ale dělám to podle staré rady mistra pana Vaníčka z Kopidlna kterému vděčím za mnohé a rád na něho vzpomínám. VašekB

50 - 60 dílů kalafuny, 30 včelí vosk, po 2 - 10 dílech vepřové sádlo, parafin a asfalt a takových 5 - 10 dílů jemný popel ze dřeva. 

Líh se dává podle toho, kdy se s tím bude pracovat a jak. Pokud se jedná o roubování časně na jaře, kdy je zima, dává se lihu hodně stejně tak jako když se štěpařský vosk nalije do hliníkové tuby třeba od kondenzovaného mléka. A stejně tak, když se jedná o vosk ne na roubování, ale na omazávaní ran. Když se jedná o štěpařský vosk pro pozdější roubování v dubnu a květnu, dává se lihu méně. Líh se nedává vůbec tehdy, když se počítá s ohřevem vosku na nějakém ohřívadle a hlavně když se štěpuje ve velkovýrobě někde v uzavřeném prostoru ve skleníku, kde je ten ohřívač.

Dřevěný popel se dává proto, aby vosk netáhnul při omazavání roubu vlákna. Stejně jako se dává ta mouka a asi obecně nějaký jemný práškový materiál.

Zajímavé recepty, děkuji za ně, určitě něco zkusím, zásoby z obchodu dochází... 

Mám jen jednu připomínku k přídavku metylparabenu, ev. benzoové kyseliny do vosku : tyto dvě látky jsou konzervans, nikoliv antioxidans!  Jejich přídavek - za účelem zpomalení žluknutí -  tudíž nemá žádný smysl.
 Žluknutí je (alespoň v prvotní fázi) radikálová reakce a ta prosím běží i ve zcela sterilním prostředí,  antioxidanty jsou vesměs látky tuto prvotní radikálovou reakci terminující. Ani mi není známo, že by se běžně antioxidanty prodávaly (nepočítaje víno s nezanedbatelným obsahem resveretrolu, farmakologické preparáty a přípravek proti oxidaci benzínu od Briggse s obsahem bis- tercbutylfenolu. Tahle sloučenina se běžně dává i do potravin - oleje-  a doporučil bych jej jako smyslupnou náhradu těch dvou konzervaček)
Jinak benzoovka jako mikrobistatikum je účinná pouze nedisociovaná, tzv. v kyselém prostředí - smysluplné použití je v kyselých nálevech, hořčici, kečupu. Ten štěpařský vosk má pH neutrál...

Ještě jednou děkuji za recepty na vosky, mimochodem některé se hodně podobají těm, které si klohním na soustružené dřevěné výrobky.

Vycházel jsem z toho, že vepřové sádlo jako přídavek do mastí v lékárně - adeps suilus stabilisatus se to jmenuje, obsahovalo právě kyselinu benzoovou. V poslední době už se nepřidává, zato mají masti kratší expiraci. 
  Kyselina, kterou přidávám, pravda, není benzoová (ta se snad již neprodává), nýbrž   sorbová. Myslím, že se přidává i do uzenin.  Metylparaben je uváděn jako konzervans mastí k zevnímu použití, taky byl napsán na etiketě koupeného štěpařského vosku. Místo lihu tam byl ještě izopropylalkohol.

Parabeny se přidávají i do zubních past - kvůli vaznosti se k abrazivu (mletý vápenec) přidává želírující látka - třeba celulóza - a jsou v tom navíc mraky vody. Bez poměrně vysoké přísady konzervans by to bylo okamžitě plesnivé.

Co se týče sorbovky, pro její užití platí totéž co pro benzoovku - tj. je účinná v kyselém prostředí, některé mikroorganizmy ji navíc metabolizují za vzniku senzoricky velmi aktivních karbonylových sloučenin (tohle ale vadí třeba u plísňových sýrů, ne u vosku..)

V praxi rozlišuji vosky dva:
   1. Jeden, kterým zatírám konce roubů při kopulaci, místa srůstu, které nepřekryje páska, celý spoj při vázání lýkem. Důležité je pouze to, aby se s voskem dobře pracovalo, nevlasatil, nepálil pletiva, trvanlivost není podstatná.  Za pár týdnů, jak rouby vyraší, jeho funkce končí, dál je zbytečný.
     2. Druhým voskem zatírám větší řezné plochy - většinou na starších přeroubovaných stromech. Rány se tu hojí i s ujmutými rouby několik let, některé se úplně nezavalí vůbec. Tady je dobré, aby vosk kryl ránu co nejdéle, nepopraskal, nevydrolil se. Nevadí tolik, když se s voskem o něco hůř pracuje, vyžaduje namahavější roztírání či nahřátí.

Před asi 2 lety jsem koupil stromový balzám- značku si nepamatuji, ale bude toho teď všude plno - žlutošedá barva, v bílé plastové piksle,  pěkně voní, akorát se k ničemu nehodí - špatně se roztírá, táhne a neulpívá na dřevě, takže jsem nad ním zlomil hůl.
Podle těch výšeuvedených receptur by možná stačilo nastavit jej trochu sádlem, naředit lihem nebo izopropylákem(který se tolik neodpařuje), ev. přidat mouku aby tolik netáhl??

Chcel by som Vás poprosiť o presný recept na výrobu štepárskeho vosku aby som niečo nedomrvil v záhrade a ešte by som chcel radu ako dlho sa dá skladovať takto pripravený vosk ako ho pripravím teraz na jeseň, či sa mi nepokazí do jari a ko zabrániť jeho pokazeniu. môžem nahradiť popol múkou? parafín mám pridať kvapalný alebo v pevnej forme a asvalt? asvalt sa nemyslí ten z cesty? alebo aký? Ako postupovať pri výrobe a vlievaní jednotlivých zložiek? Idem sa pokúsiť o výrobu 1X a nechcel by som to zmrviť Ďakujem veľmi pekne za Váš čas a ochotu Do zdarného rezania a zberania úrody... Richnomd SK