Roubování meruněk



PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6460) - 14.199 (?)
19.12.2013 12:53

A zase máte pravdu. Připomněl jste mi, to jsem byl hodně malý kluk a vzpomínka je matná, že děda míval takto založené rouby za včelínem.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  <  6,  7,  8,  9,  10  >   
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 18.12.2013 14:45

...si dovolím na základě empírie s pozdějším vyschnutím prutů namočených ve kbelíku s vodou tvrdit, že pruty libovolně zapíchnuté do země nevydrží ve svěží kondici do července ani omylem.

Dovolit tvrdit  si můžete cokoli. Jako zastánce empirie to možná zkuste nejdřív vyzkoušet.  Mohu Vám  s klidným svědomím říci, že se mi ujmul a vyrašil roub, který byl zapíchnutý u paty stromu celý rok a naroubovaný až příští jaro!  Věřte nebo ne.  Uznávám, že šlo o roub jabloně, nikoli peckoviny. Jestli rouby vydrží do července, nevím, protože v koncem června nespotřebované rouby vyhazuju. V té době se ale ještě ujímají (včetně peckovin) bez větších problémů.
   V kbelíku s vodou samozřejmě pruty nevyschnou, to by bylo jaksi proti fyzice. Ale je pravda, že některé rouby  (zejména slabší a ze stromů v horší kondici ) během dlouhého uskladnění zvadnou (v zemi i v lednici). Zatímco jádroviny po namočení oživnou a ujímají se, zvadlé či částečně zaschlé peckoviny - i když se jim ve vodě kůra opět trochu vypne, již obvykle k životu neprobudíme.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
rosti&slavik - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1017) - 179.38 (?), 18.12.2013 15:24

Většina,nebo valná část (vyjímky tvoří druhy,které si živiny obstarají jinak) vegetačních organismů,a jejich buněk potřebuje v optimálním případě k životu, k buněčnému dělení, nebo minimálně k přežítí roztok složený  komlexním vyváženým poměrem živin,pokud ho nedostane,po určitou dobu přežívá, později hyne.Pokud  organismy spotřebovávají  živiny  z vody ochuzenou o složky potřebné k životu ,  dojde v určitém bodu ke zlomu,a rostlina,roub dále živiny nepřijmá.Pokud v roztoku-jediném zdroji živin chyběji některé prvky potřebné pro jejich existenci, pak bez nich přestanou přijmat živiny vůbec, a postupně usychají (viz květiny ve váze s vodou)

Nařezané rouby k životu zapínají záložní zdroje,a spotřebovávají po určitou dobu zásobní látky  nashromážděné za vegetace,-shodné z vody nedostanou.Po vyčerpání zásobních látek buňky po čase hynou.Záleží na skutečnosti, kolik zásobních látek je nashromážděno v letorostech před nařezáním,a jak hospodárně s nimi tkáň umí nakládat.

Mám vyzkoušeno, že včas nařezaný roubovací, nebo srpnový očkovací materiál byl nějakou dobu ve studeném sklepě použitelný.Doba použitelnosti se prodloužila ve kbelíku s vodou.Po nějakém čase rouby uschly i ve vodě, protože scházely podmínky,živiny potřebné k životu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 67.66 (?), 18.12.2013 23:00

Záleží na skutečnosti, kolik zásobních látek je nashromážděno v letorostech

To je beze zbytku pravda

Nařezané rouby k životu zapínají záložní zdroje, a spotřebovávají po určitou dobu zásobní látky nashromážděné za vegetace,-shodné z vody nedostanou... Po nějakém čase rouby uschly i ve vodě.

Toje pravda jen částečně. Smyslem prosincového nařezání roubů a jejich usklanění je, aby rouby zůstaly co nejdéle v klidu a žádné záložní zdroje co nejdéle nezapínaly. Namočení do vody představuje násilné probuzení pletiv osmotickým a vzlínavým tlačením vody do cévních svazků. Zapíchnutí do stinné země představuje optimální kompromis. Je tam jakž takž vlhko, aby rouby nevyschly a zas ne tolik vody, abychom je nutili probouzet pupeny. Předpokladem je ovšem - jak je výše napsáno, dostatek zásobních látek (v praxi dost silné rouby) a správný termín nařezání (kdy hluboce spí).

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
rosti&slavik - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1017) - 179.38 (?), 19.12.2013 11:16

Smyslem prosincového nařezání letorostů není ponechat rouby co nejdéle v klidu, ale opozdit jejich "vnitřní hodiny".Po naroubování se jejich vnitřní cyklus upraví.

Dovolím si zapochybovat o výdrži rok starého roubovacího materiálu, byť se jedná o jádrovinu zapíchnutou u paty stromu v zemi.Troufám si tvrdit, že rouby nařezané v zimě,ponechané zapíchnuté v zemi,nevydrží přes léto, a letní parna svěží po celý rok, a na příští jaro je úspěšně naroubovat.V letních vedrech by vyrašily, pak uschly.Pozor-je to fabulace.Nábídnu možné vysvětlení v záměně.Tím mimořádně úspěšným roubem, který přečkal v kondici rok v zemi, mohl být výmlatek z paty stromu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6460) - 14.199 (?), 19.12.2013 11:29

Pane R&S, podle mne to teoretizování přece jen přeháníte. Podezírat tak zkušeného ovocnáře, že rouboval v červnu výmladkem! A žeby ten výmladek v tu dobu nerašil vám nějak teoreticky uniklo? Pan MV píše, že rouboval úspěšně koncem června. Nemám důvod mu nevěřit,  koncem června je začátek července za dveřmi a v tom kontextu se dá pochopit i tvrzení citovaného autora kalendária.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 57.250 (?), 19.12.2013 12:23

Kromě roubů, které cíleně ve svazcích s cedulkami zakládám do půdy na severní straně boudy s nářadím,  zapíchávám při předjarním řezu pěkné letorosty k patě stromu. Týká se to odrůd, které plánovaně roubovat nechci, ale co kdyby (často si přijde v květnu někdo ze známých rouby vyptat).  Manželka mě za to, pravda,  nechválí, ale což. Protože jsem bordelář, někdy ty rouby zapomenu odklidit. Sám jsem pak překvapen, když ty letorosty odklízím třeba při podzimním hrabání, jak dobře a svěže vypadají. Souhlasím, že se mezi nimi najdou i uschlé proutky, ale žádný vyrašený.
    S tím výmladkem to chápu jako vtip. Ale od p. Rosti ho beru.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6460) - 14.199 (?), 19.12.2013 12:53

A zase máte pravdu. Připomněl jste mi, to jsem byl hodně malý kluk a vzpomínka je matná, že děda míval takto založené rouby za včelínem.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
rosti&slavik - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1017) - 179.38 (?), 19.12.2013 13:41

Je docela možné, že můj způsob namáčení roubů ve kbelíku s vodou po vyskladnění z ledničky na jaře cca v březnu, a později vyprovokuje letorosty, a jejich pupeny k aktívní činnosti.Pak zjíšťuji, že rouby ve kbelíku s vodou počaly nechtěně rašit.Pokud spatřím jen náznaky rašení, okamžitě přemístím rouby spátky do studeného prostředí chladničky.Narašenými rouby nelze roubovat.

Když skončí období jarních roubovacích prácí, tak zbytné rouby často na nějaký čas (dostatek jiné práce)zapomenu ve kbelíku s vodou.Po čase je najdu suché, se skrabatělou kůrou.Tam je patrně shodná paralela s uschnutím květin ve váze s vodou.

S letorostem zapíchnutým v sadu, u paty stromu, ponechanému přes celou sezonu, letní vedra, a úspěšné jarní naroubování,(pro pana PP je třeba zdělit, že červen nepatří mezi jarní měsíce, ale letní.Astronomické jaro se běžně, pokud nebylo vyslovně zmíněno, v rozhovoru nepoužívá)-to by si zasloužilo bližšího poinformování.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Wimpi - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2112) - 44.75 (?), 19.12.2013 14:16

"S letorostem zapíchnutým v sadu, u paty stromu, ponechanému přes celou sezonu, letní vedra, a úspěšné jarní naroubování,..., to by si zasloužilo bližšího poinformování."

Jaké bližší poinformování, proč? Pan Miloš napsal, že se to stalo. Můžeme mu věřit, či nemusíme. Nikdo z nás určitě nebude cíleně přechovávat rouby tímto způsobem do přespříštího roku, stalo se to tak prý kdysi nedopatřením, náhodou. Já to chápu tak, že pan Miloš na tomto zajímavém příkladu pouze demonstroval solidní a spolehlivou uchovatelnost roubů do léta následného (čili termín prosinec - červenec) - prostým zapíchnutím do půdy na zastíněném vlhkém místě. To byl a je hlavní účel diskuse. S tím přežitím následné zimy u zapomenutého roubu, to už byl jen jakýsi bonus pro dokreslení. Kdo však nevěří, a potřebuje si skálopevně ověřit že se to opravdu státi mohlo, či nemohlo a je to proň echt důležité, může začít zkoušet. Nestojí to nic. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 19.12.2013 15:31

Škoda, že diskuzi nevedeme v červnu nebo červenci. Fotky roubů bych připojil.
Připomínám, že se to netýkalo meruněk, tam bych si takovou životnost hlásat netroufal.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  <  6,  7,  8,  9,  10  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika