Roubování



host - 81.42 (?)
14.4.2013 19:55

Roubování.

Plně souhlasím, že rány při roubování je třeba zatřít voskem a to dobrým. Pří vyšších jarních teplotách nezatřená místa a zvláště na roubu vemi rychle vysychají a procento úspěchu se výrazně snižuje. Zvlášť když roubujete na silnější podnože a nemáte zrovna extra silné rouby. Vosk by měl být kvalitní- tak jak se spíš dělal JENTEN a ne Polské náhražky smolovitého charakteru. Rouboval jsem včera-tj.13.4. hrušeň Lucasovu a Thiriotovu na semenáč a měl jsem málo dobrého vosku, tak jsem jej nastavil drobky ze starých mezistěnek, lihem a terpentýnem a vosk se mi velice povedl (až jsem se tomu sám divil). Pokud budete mít dobře zavoskováno, /spěch se nemůže nedostavit. Co se týká duvilaxu- nemám zkušenost. Používal jsem přípravek SANTAR, a nyní obačejný latex bílé nebo šedé barvy smíchaný s čistým dřevěným popelem.

Wendy

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  <  16,  17,  18,  19,  20  >   
                     
host - 6.16 (?), 14.4.2013 17:08

Zatírání u roubování bych nepodceňoval. Minimálně je vhodné na roubované větvi opatlat okolí roubu, špičku roubu po řezu na pupen a obvod rány. To se provádí štěpařským voskem. Zamatlání dřeva balzámem už není tak podstatné, ale má to také pozitivní efekt.

V

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 81.42 (?), 14.4.2013 19:55

Roubování.

Plně souhlasím, že rány při roubování je třeba zatřít voskem a to dobrým. Pří vyšších jarních teplotách nezatřená místa a zvláště na roubu vemi rychle vysychají a procento úspěchu se výrazně snižuje. Zvlášť když roubujete na silnější podnože a nemáte zrovna extra silné rouby. Vosk by měl být kvalitní- tak jak se spíš dělal JENTEN a ne Polské náhražky smolovitého charakteru. Rouboval jsem včera-tj.13.4. hrušeň Lucasovu a Thiriotovu na semenáč a měl jsem málo dobrého vosku, tak jsem jej nastavil drobky ze starých mezistěnek, lihem a terpentýnem a vosk se mi velice povedl (až jsem se tomu sám divil). Pokud budete mít dobře zavoskováno, /spěch se nemůže nedostavit. Co se týká duvilaxu- nemám zkušenost. Používal jsem přípravek SANTAR, a nyní obačejný latex bílé nebo šedé barvy smíchaný s čistým dřevěným popelem.

Wendy

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
radovan rbk - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (52) - 224.14 (?), 14.4.2013 22:00

Preco sa miesa latex s drevenym popolom?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 15.4.2013 8:52

Nemůžeme zde míchat dvě zcela rozdílné věci. Zatírání řezných ploch při roubování a zatírání ran po běžném řezu.
   Předpokládám, že dotaz na Duvilax se týkal zatírání ran po řezu. Tady říkám, že je možné ho použít (máte-li ho a nevíte co s ním), ale nevidím výhody oproti latexové či akrylátové barvě, kde na první pohled poznáte zatřené rány od dosud neošetřených. Zatírání ran pak považuji za vhodné, nikoli nutné.
   U ran po roubování je to jiné. Zatírání považuji za nutnost, bez ohledu na to, že jsem zažil ujmuté rouby (i za kůru) bez zatření. Při roubování bych Duvilax nepoužíval. Je příliš tekutý a zatékal by do řezných ran, zejména při roubování za mízy.
   Jestli se vosk z mezistěn a terpentýnu povedl, drží a nepálí pletiva, to nelze poznat při roubování, ale až když rouby porostou. Asi bych se bál použít na štěpování cenných roubů nevyzkoušený  vosk se syntetickým ředidlem a bez pryskyřice. V nouzi bych raději použil hustý latex.
   Jaký význam má přidání popela , nevím, možná zahustí, není-li sama barva dost hustá.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Bajas - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (160) - 149.16 (?), 15.4.2013 9:42

Pokúšal som sa i tento rok vrúbľovať, narazil som pri tom na asi úplne triviálny problém. Koľko očiek má mať vrúbeľ. V dostupných zdrojoch som našiel „ 2 až 5“. A ako som sa včera pozeral na moje vrúbľovance limit 2-5 očiek som viac-menej dodržal, ale bez vedomia „Prečo?“.
1. Od čoho závisí, či 2, alebo 5,od hrúbky podpníka? Od stavu vrúbľa?
2. Čo s očkami, ktoré sa nachádzajú na odvrátených stranách po kopulačných rezoch podpníka a vrúbľa, ktoré prídu k zapáskovaniu,  nechať, alebo vyslepiť?
3. Počíta sa i zapáskované očko do limitu 2-5 očiek?

Vopred ďakujem za odpoveď. Bajas.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
rosti&slavik - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1017) - 88.38 (?), 15.4.2013 10:02

1)Uvedený počet 2-5 ks není třeba brát striktně.Více oček je výhodnější pro případ, že je některé poškozeno, nebo bude poškozeno, taky pro případ aby bylo na roubu více dřeva, aby nebyl náchylný vyschnutí.Rouby nedostatkem mízy vysychají vždy od konce.Uspěšný může být i jednoočkový roub.

2)Obě protilehlá očka zapáskovat-budou pomáhat táhnout mízu,ale v budoucnu z nich nebude nic.Nebo je můžete vyslepit.

3)Né,nepočítá.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 15.4.2013 10:47

Je to tak. Počet oček není žádný diktát, stejně tak je jedno, jestli očko naproti řezu šetříte, zavážete či vyslepíte. Logicky nemá smysl ponechávat víc oček, neboť výhon beztak obvykle necháváme růst jen jeden. Takže zbylé pupeny jsou jen do rezervy. Používám standartně 3 očka - spodní je pod úvazkem,  z jednoho (obvykle horního) roste výhon, ten rezervní (většinou prostřední) od začátku zakracuju.
    Výjimkou může být roubování třešní na ptáčnici v korunce, kde je možno nechat 4-5 oček a z jejich výhonů vytvořit terminál a 3 - 4 ramena. To může ušetřit 1 rok při zapěstování korunky. I tak bych s tímto postupem váhal, protože je obecně lepší, když ramena vyrůstají z kmene ve větších odstupech.
   Přeroubování stromů dlouhými rouby, to už je jiná kapitola.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
dismas - (18) - 101.33 (?), 18.4.2013 8:19

Dobrý deň p. Vysloužil!

Keďže práve toho roku sa chystám štepiť dlhými vrúbľami, privítam nejaké rady od takého praktika ako Vy. Ďakujem.

           dismas

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 18.4.2013 16:15

Abych řekl pravdu, moc zkušeností s dlouhými rouby nemám. Zkusil jsem to před lety na několika jabloních. Nemůžu říci, že by to vůbec nefungovalo, ale nevrátil jsem se k nim. Vyžaduje to velmi dobrý zdravotní stav mladých podnožových stromů, hluboké zmlazení před naroubováním a taky kvalitní rouby. Dlouhou dobu jsem měl pocit, že na roubech raší jen pár spodních pupenů a měl jsem chuť rouby zakrátit někde za 4. očkem. Postupně ale začaly pučet další a vyrašila většina až na několik posledních. Nemůžu ale tvrdit, že jsem tím ušetřil rok. Přírůstky byly kratší než obvykle, zatímco podobný strom přeroubovaný klasicky vytvořil dlouhé letorosty včetně předčasného obrostu, takže stromy nakonec vypadaly skoro podobně. To byl asi hlavní důvod (včetně nutné ochrany proti vylomení roubu), proč jsem roubování dlouhými rouby nezopakoval. Dalším problémem té metody bylo, že hojení řezné rány na podnoži trvalo déle a nebylo tak dokonalé. Asi to bude tím, že krátkých roubů sázím několik dokola, zatímco dlouhý jsem dal jen jeden.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 153.9 (?), 2.5.2013 21:26

Dobrý den, já jsem dlouhými rouby rouboval jednou, když nám v r. 97 zmrzla dvě Ontaria až po místo roubování. To místo roubování bylo asi v 1,8 m výšky a kmen tam měl průměr kolem 20 cm. Po uříznutí do zdravého nezůstala ani větvička, téměř "řez na pařez". Dlouhé rouby jsem použil, aby měl strom rychle dost asimilační plochy. Rouboval jsem po celém obvodu co 3 cm jeden roub za kůru. Oba stromy přežily a dlouho ještě rodily. Rána se pochopitelně zcela nezacelila. Stromy jsem postupně dal pryč, protože překážely stavebním úpravám.

Dlouhé rouby je taky dobré zajisti proti vylomení. Po obvodu kmene jsem přivázal suché větve, ke kterým jsem rouby jistil.

JZ

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  <  16,  17,  18,  19,  20  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika