Padlí, strupovitost, svilušky, květopas, pilatka a obaleči na jádrovinách 2018

Kdy a čím stříkali, to se určitě nedozvíme. śkoda, že je aspoň nevyjmenovali.  Postřiky proti skládkovým chorobám určitě zanechají reziduí víc než ty kolem kvetení.
   Integrovaná produkce pro dětskou výživu je asi užitečná věc. Velká část mé produkce končí právě jako dětská výživa, ono čtyři batolata toho spasou opravdu hodně.  Mohu odpovědně říci, že právě jablka na výrobu dětské přesnídávky lze snadno vypěstovat bez jakékoli chemie. Nota bene při nabídce odrůd s vyšší mírou odolnosti vůči houbovým chorobám.

Také se snažím ochranu přiblížit nízkoreziduání produkci. A jde to. Velmi důležité jsou preventivní postřiky právě teď. Proti obaleči jablečnému v druhé vlně používám Reldan, sice to je smradlavý "lomcovák", ale rezidua jsou ok. Proti obaleči jablečnému jsem v Registru přípravků na ochranu rostlin narazil na fruktózu, fruktózu jako účinné látce v formě postřiku. Netuší někdo, jak to funguje???

to pan Vysloužil: V jistých podmínkách to jistě lze, ale může nastat situace, kdy to možné není. Promítá se do toho spousta faktorů (počasí, odrůdy, agrotechnika a moře dalších). Dobrých 20 let jsem pěstoval jablka pod Beskydami, možná v podobných podmínkách jako u Vás. Produkce byla založena na Rubínu, Spartanu, Ontariu, Matčině atd. zcela bez použití chemie a v dobrých letech jsem sklízel třeba 300kg jablek z nichž řekněme 80% bylo prvotřídní kvality. Některé roky byly horší, jedinkrát zdecimoval úrodu květopas (jinak vítaný pomocník v probírce plodů), jen ve vlhčích letech likvidovala část úrody strupovitost, zpravidla zůstalo dostatek zdravého ovoce. Podmínkou však byl důkladný prosvětlovací řez, likvidace spadaného listí a absence zdrojů nákazy spolu s větrnou polohou.Situace se změnila, zahrada zpustla, zarostla a stromy začaly produkovat prakticky 100% strupovitostí a obaleči zdecimovaných plodů. Velkou roli hraje infekční tlak. V dané lokalitě neuspěl ani přeroubovaný Topaz, byl více napaden, než například Ontario. Nyní saturuji potřeby svých dětí z jiné lokality rovněž se značným infekčním tlakem, produkce založena zatím na Jonagoldu, a ověřil jsem si, že bez systematické chemické ochrany od jara do +- června to nesvedu. Zatím a bohužel - ale třeba pomůže postupný přechod na nové rezistenty.

Mám v podstatě podobnou zklušenost, s tím rozdílem, že Jonagold by u nás asi nebyl nosnou odrůdou. 
   Moje pouklazování na ochranu rostlin "z druhé strany" není cilená na pěstitele jako Vy nebo p. KUKY, kteří investují mnoho námahy do monitoringu, hodně toho vědí o chorobách a škůdcích a zasahují jen když je potřeba. Ale je tu plno teorií nepolíbených diskutujících, kteří ukáží fotku broučka na skrouceném listu s dotazem "Co je to za škůdce a čím to postříkat?"
    Je možná dobré přijmout vizi, že jistá míra škůdců a chorob do přírody potažmo do zahrady patří. Naše vlastní ovoce nemusí být za každou cenu jako v kolorovaném katalogu či na pultu supermarketu - nemusí se prosadit na trhu dokonalým vzhledem. Ale je to o prioritách každého amatérského pěstitele.
   Pro ty, co se pěstováním ovoce živí, platí samozřejmě jiné zásady.

Miloš, tá posledná veta Tvojho príspevku je dôležitá. Je také príslovie - nesúď niekoho ak si neprešiel v jeho topánkach xy kilometrov/míľ... My amatérski hobíci sa dopestovanou úrodou neživíme, ak nám ju zdevastujú mrazy/škodný hmyz/choroby/krúpy/sucho/škorce atď. tak si zanadávame, niektorí možno vyronia slzu, ale ideme ďalej, svet sa nezborí, bude ďalšia sezóna, na prežitie si zarábame inak. Byť v koži profi-veľkopestovateľa ktorý investoval milióny do pozemkov/výsadby/závlahy/skladov/personálu/techniky atď., má hypotéku a živí rodinu a musí platiť zamestnancov, asi by bol ten pohľad z tejto strany barikády "krapet" iný. Ruku na srdce, kto z nás by pod hrozbou ekonomického krachu dokázal povedať, že nadbytok tej "chémie" tam aj tak za žiadnu cenu nedám? Je to obrovská výhoda/výsada/šťastie byť záhradkárom-hobíkom a môcť si vychutnávať tie príjemné stránky našej záľuby, bez stresov a obáv z prežitia. Nemusieť si obúvať topánky "tých druhých" a kráčať v nich dlhé kilometre v neistote, či ma tá tohtoročná úroda uživí. Nesúďme tak ľahko... IH. (P.S.: Veľkopestovateľov dokážem pochopiť, ale som rád že ovocie/zeleninu na konzumáciu moju a mojej rodiny si dopestujem sám. Je dobré mať dostatočný odstup od všetkých tých možných fungicídov/insekticídov/giberelínov atď.).

...kto z nás by pod hrozbou ekonomického krachu dokázal...

Máš Ivane samozřejmě pravdu.  I když ono dnes už není doba raného kapitalizmu 19. storočia. Výkyvy počasí a živelné pohromy v systému pojistek a dotací nepřivedou ovocnáře ke krachu. S nadsázkou platí zemědělské pravidlo: Když je neúroda, je to špatné. Ještě horší je, když je velká úroda. Náklady velké, poptávka mizivá, výkupní ceny nízké. A ke všemu ti zaje..aní hobíci, kterým se taky urodí a oni zasypou svými přebytky potenciální zákazníky.

Dobrý den. Porádíte mi, kdy stříknout švestku proti obaleči švestkovému   1. generace. Těm tabulkám ze stanic moc nerozumím. Děkuji R.F.                  Jaroměř 254 m.n.m.

Proti první generaci obaleče švestkového nestříkám, ale podle Rostlinolékařské správy bude pro Holovousy a Velichovky počátek kladení každým dnem, takže postřik by se měl provést cca koncem příštího týdne (líhnutí je podobné obaleči jablečnému, cca za 8 dnů). Koukněte i na stránky biosad. Ale obaleč švestkový létá rozcouraně, ne jako obaleč jablečný, který nalétává uvědoměle ve výrazné vlně. Takže termín postřiku se hůře určuje. ALE! Dnes jsem po setmění ulovil po dlouhé době najednou 5 samců obaleče jablečného. Že by teprve začínala letová vlna?! To by se pak teplotní modely předcházely zhruba o týden! Drama začíná...

To je divný, mívám od Vás pane KUKY vždy zpoždění při náletu obaleče tak o 7÷10 dní.Já jsem instaloval lapák v neděli.Při včerejší kontrole odchyt 20 jedinců. - Mičurin II (470 m)

Je to letos divný. Jakási vlnka před těmi cca 7-10 dny byla a podle modelů bych už stříkat měl a asi tak učiním. Holt cesty obalečů jsou nevyzpytatelé...