Korene vs. stavby

Ahojte,

v akej vzdialenosti sadit jablone od stavieb? ake su vase skusenosti?

konkretne..zapustena vybetonovana nadrz na vodu, do akej vdialenosti od nej mozem vysadit jablon? na podpniku m26, mm106/111, A2? pripadne hruska na duli?

vykopavali ste niekto jablone na typovych podpnikoch? ako velmi su silne/rozrastene korene?

Dakujem, Tom

Tohle je otázka s tisícem odpovědí. V Praze jsem v písčité půdě odstraňoval dvacetileté stromky na podnoži J-TE-E bez použití jakéhokoliv nářadí, šlo je jednoduše vytrhnout i s kořeny. V dobrých půdních podmínkách můžete po stromě na na M26 klidně lézt. Vykopávat čtvrtkmeny na M1 a M2 už dá spoustu práce. Sám bych si poblíž stavby rezervoáru vody žádný vzrůstnější strom nedal. U jabloní raději sáhněte po slabších podnožích (křehčí kořen s menším podílem dřevního válce), potom by třímetrová vzdálenost mohla být dostatečná. Vše závisí na půdních podmínkách, péči, vzrůstnosti odrůd i na plánu životnosti výsadby.

cize povodny zamer - M26 jeden meter od rezervoaru je blbost.. dakujem

ne, jen musíte počítat s častější obměnou porostu. Přibližně 10 let po vstupu stromku do plodnosti místo zmlazení provedete vykopání a výsadbu nového. Odměnou Vám bude lepší zdravotní stav a vyrovnanější plodnost.

Diskutabilní by bylo použití A2 aj. bujné dlouhověké podnože. Blbost to není, pokud neřešíme celý systém včetně důležitosti konstrukce. Viděl jsem statný ořešák královský i méně než metr od studny a po desítky let se neprojevil žádný problém.

SfK.

Obecně nádrže na vodu s požadavkem vodotěsnosti už v betonu mají kvalitnějěí beton než je základ jednoduché stavby v jednoduchých základových poměrech, takže vzdálenosti od ní mohou být menší než je zvykem. Tedy můžete jít na vzdálenost 5× D kmínku v době obměny (např stíhlé vřeteno s předpokládaným D = 10 cm může být i jen 0,5 m od nádrže). Pokud by to ale byla žumpa, kde vodotěsnosti je dosaženo pouze pomocí dodatečné vnitřní izolace, pak je potřeba jít na vzdálenost cca 1,5K+1 m, kde K je průměr koruny ve věku obměny (např pro stíhlé vřeteno o K=2×0,7=1,4 m bude potřeba odstup 3 m)

Tož vzdálenost si nějak zvolte, aby jste nemusel příliš často obměňovat výsadbu. Minimálně ale to sázejte tak, aby se při vykopávání dostaly dvě šířky rýče od pařezu k bvetonu, jinak to budete muset trhat traktorem nebo lesnickým navijákem.

SfK.

Zase dokonalé!

(Nepřihlášený) Josef.

Geniálne! Aj záhradkárčenie sa dá vtesnať do exaktných vzorcov. Standa na Hrad! 👏 IH

Nebrojil bych proti teorii a výpočtům. V praxi by však bylo vhodné pro jistotu jednou za cca 5 let vykopat kontrolní rýhu do cca 2 metrů mezi rostlinami a betonovou zdí a zkontrolovat stav kořenů. V případě zjištění nadměrného rozrůstání kořenů je možné použít růstový retardant.

Předem se omlouvám za volnější pojetí tématu...

Nejúčinější růstový retardant je výkop kontrolní rýhy těsně podél stěny a její zához inertním, neúživným materiálem s minimální vododržností. Kde není voda a nejsou živiny, tam rostlina neplýtvá silami na tvorbu kořenů.

Nezapomínejte ale na kotvící funkci kořenů. Pokud kořeny konstrukci nepoškodí (např povrch je tvořen ztraceným bedněním z polypropylénu), ještě to nemusí znamenat, že je vše v pořádku.

SfK.