Korene vs. stavby



Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 223.242 (?)
13.2.2018 14:35

Obecně nádrže na vodu s požadavkem vodotěsnosti už v betonu mají kvalitnějěí beton než je základ jednoduché stavby v jednoduchých základových poměrech, takže vzdálenosti od ní mohou být menší než je zvykem. Tedy můžete jít na vzdálenost 5× D kmínku v době obměny (např stíhlé vřeteno s předpokládaným D = 10 cm může být i jen 0,5 m od nádrže). Pokud by to ale byla žumpa, kde vodotěsnosti je dosaženo pouze pomocí dodatečné vnitřní izolace, pak je potřeba jít na vzdálenost cca 1,5K+1 m, kde K je průměr koruny ve věku obměny (např pro stíhlé vřeteno o K=2×0,7=1,4 m bude potřeba odstup 3 m)

Tož vzdálenost si nějak zvolte, aby jste nemusel příliš často obměňovat výsadbu. Minimálně ale to sázejte tak, aby se při vykopávání dostaly dvě šířky rýče od pařezu k bvetonu, jinak to budete muset trhat traktorem nebo lesnickým navijákem.

SfK.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
TomNR - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (356) - 167.218 (?), 13.2.2018 7:15, zobrazeno: 3462x

Ahojte,

v akej vzdialenosti sadit jablone od stavieb? ake su vase skusenosti?

konkretne..zapustena vybetonovana nadrz na vodu, do akej vdialenosti od nej mozem vysadit jablon? na podpniku m26, mm106/111, A2? pripadne hruska na duli?

vykopavali ste niekto jablone na typovych podpnikoch? ako velmi su silne/rozrastene korene?

Dakujem, Tom

Adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Kamil Hasman - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (491) - 3.116 (?), 13.2.2018 9:30

Tohle je otázka s tisícem odpovědí. V Praze jsem v písčité půdě odstraňoval dvacetileté stromky na podnoži J-TE-E bez použití jakéhokoliv nářadí, šlo je jednoduše vytrhnout i s kořeny. V dobrých půdních podmínkách můžete po stromě na na M26 klidně lézt. Vykopávat čtvrtkmeny na M1 a M2 už dá spoustu práce. Sám bych si poblíž stavby rezervoáru vody žádný vzrůstnější strom nedal. U jabloní raději sáhněte po slabších podnožích (křehčí kořen s menším podílem dřevního válce), potom by třímetrová vzdálenost mohla být dostatečná. Vše závisí na půdních podmínkách, péči, vzrůstnosti odrůd i na plánu životnosti výsadby.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
TomNR - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (356) - 167.218 (?), 13.2.2018 10:03

cize povodny zamer - M26 jeden meter od rezervoaru je blbost.. dakujem

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 223.242 (?), 13.2.2018 20:58

ne, jen musíte počítat s častější obměnou porostu. Přibližně 10 let po vstupu stromku do plodnosti místo zmlazení provedete vykopání a výsadbu nového. Odměnou Vám bude lepší zdravotní stav a vyrovnanější plodnost.

Diskutabilní by bylo použití A2 aj. bujné dlouhověké podnože. Blbost to není, pokud neřešíme celý systém včetně důležitosti konstrukce. Viděl jsem statný ořešák královský i méně než metr od studny a po desítky let se neprojevil žádný problém.

SfK.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 223.242 (?), 13.2.2018 14:35

Obecně nádrže na vodu s požadavkem vodotěsnosti už v betonu mají kvalitnějěí beton než je základ jednoduché stavby v jednoduchých základových poměrech, takže vzdálenosti od ní mohou být menší než je zvykem. Tedy můžete jít na vzdálenost 5× D kmínku v době obměny (např stíhlé vřeteno s předpokládaným D = 10 cm může být i jen 0,5 m od nádrže). Pokud by to ale byla žumpa, kde vodotěsnosti je dosaženo pouze pomocí dodatečné vnitřní izolace, pak je potřeba jít na vzdálenost cca 1,5K+1 m, kde K je průměr koruny ve věku obměny (např pro stíhlé vřeteno o K=2×0,7=1,4 m bude potřeba odstup 3 m)

Tož vzdálenost si nějak zvolte, aby jste nemusel příliš často obměňovat výsadbu. Minimálně ale to sázejte tak, aby se při vykopávání dostaly dvě šířky rýče od pařezu k bvetonu, jinak to budete muset trhat traktorem nebo lesnickým navijákem.

SfK.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 49.39 (?), 13.2.2018 16:35

Zase dokonalé!

(Nepřihlášený) Josef.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
Ivan Hlavatý - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (4384) - 234.4 (?), 13.2.2018 16:42
Geniálne! Aj záhradkárčenie sa dá vtesnať do exaktných vzorcov. Standa na Hrad! 👏 IH
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
Beny2 - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (759) - 150.232 (?), 13.2.2018 19:53

Nebrojil bych proti teorii a výpočtům. V praxi by však bylo vhodné pro jistotu jednou za cca 5 let vykopat kontrolní rýhu do cca 2 metrů mezi rostlinami a betonovou zdí a zkontrolovat stav kořenů. V případě zjištění nadměrného rozrůstání kořenů je možné použít růstový retardant.

Předem se omlouvám za volnější pojetí tématu...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 223.242 (?), 13.2.2018 20:51

Nejúčinější růstový retardant je výkop kontrolní rýhy těsně podél stěny a její zához inertním, neúživným materiálem s minimální vododržností. Kde není voda a nejsou živiny, tam rostlina neplýtvá silami na tvorbu kořenů.

Nezapomínejte ale na kotvící funkci kořenů. Pokud kořeny konstrukci nepoškodí (např povrch je tvořen ztraceným bedněním z polypropylénu), ještě to nemusí znamenat, že je vše v pořádku.

SfK.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika