Díra nevykopaná dopředu

Není to všechno úplný nesmysl, stejně tak, jako není jen černá a bílá. Velmi zjednodušeně řečeno, podle mých zkušeností:

• Zasadím-li jakýkoliv strom - nejen ovocný - s kompletním neporušeným kořenovým balem a zajistím jeho dostatečnou zálivku a přihnojování, není nutné zmenšení koruny řezem, neboť nedošlo k narušení kořenového systému. Bývá to v případě okrasných stromů a keřů s neporušeným balem v kořenáči. U ovocných stromků jde spíše o výjimky. Důkladná a pravidelná zálivka je naprosto nutná.
• U vyoraných školkařských výpěstků, skladovaných pouze zahrnutím, k poškození kořenové soustavy jak mechanicky při vyorávání, tak následně při manipulaci a skladování dochází vždy as to ve větší míře, než se na první pohled zdá. K zajištění rovnováhy nadzemní a podzemní části, tj. aby kořeny měly nad sebou jen tolik, kolik dokáží uživit, je razantní řez nutný. Pravidelná zálivka velmi pomáhá.
• Lze zasadit i stromek ze školky a neřezat. Pak je třeba zvážit všechny proměnné  - podnož, odrůdu, tvar, stanoviště a podmínky včetně zavlažování a posoudit, zda očekávaný výsledek bude vyhovující. Jinak dopadne špičák s předčasným obrostem a jinak čtvrtkmen s metrovými přírůstky, narostlými v posledním roce ve školce.

Myslím, že uvedené zásady nejsou v rozporu s doporučenou literaturou v angličtině, kterou jsem jen velmi zběžně prohlédl.

Máte mé sympatie a vím s kým mám tu čest a řekl jste to přesně jak bych to řekl já.

Jistě máte pravdu o pouze dvoubarevném vidění, ale tahle diskuze začala v jiném tématu a pokud se nemýlím, tak o ovocných stromcích. Sohlasím s názorem o vyorávaných prostokořených stromcích které tímto zásahem přijdou o 3/4 kořenů. Měl jsem poměrně dost možností vidět i stromky respektive jejich kořeny z kontejnerů. Rozdíl byl jen v tom, že měly oproti prostokořenným o něco lépe vyvinuté vlásové kořínky, jinak ty silné byly zastřiženy a daleko kratší než ty školkové aby se vešly do kontejneru, já tomu říkám velký květináč. Popravdě jsem neviděl kupovaný ovocný stromek s dokonalým, plně vyvinutým a přirozeně rostlým kořenovým systémem. Proto preferuji jednoznačně po sadbě řez a vtomto směru nemíním nic měnit už i proto, že neznám žádného "starého" praktika s diplomem či bez něj, který doporučuje opak. Navíc, zkoušet a čekat 2-4 -6roků jestli se náhodou zadaří, to se mi opravdu nechce i když sadaření je běh na dlouhou trať... Jistě bych se měl omluvit že jsem nějaký jiný názor nazval nesmyslem, činím tedy tak.,nicméně se k němu stavím negativně a po výsadbě budu nadále řezat a k tomuto tématu se již nebudu dále vyjadřovat, možná to mnohý uvítá. A přidám .           Zdravím

Nedá mi to a musím ještě reagovat na názor pana Vysloužila a to zásadním nesouhlasem. Do správné diskuse patří... ale ovšem jen do politické.

Pokud zásada neřezání po výsadbě platí pouze v několika procentech specielních případů nebo za specielních podmínek, pak prosazování její obecné platnosti jako vědomé nepravdy je demagogie. A ta do správné diskuse určitě nepatří. Existuje i jiný případ: pokud někdo má v 90%  i více případů pravdu a když neví, tak si řešení vymyslí, znehodnocuje i těch 90%,  protože nikdy nevím, který případ to právě je. Demagogie nebo mystifikace -  to jsou dva způsoby, které do správné, tj. logické, věcné, slušné a konstruktivní diskuse určitě nepatří. Naopak - slova jako "podle mých zkušeností", "myslím si", "nevím", možná ... jsou výrazem názoru a třeba i pochyb, ale mluví hlavně o pravdivosti autora.

Nemusíte se mnou souhlasit ani se rozčilovat. Na jiném místě této diskuze jste jistě četl moji polemiku s p. kacířem na prakticky stejné téma. Víte dobře, co si myslím, a že jsem argumentoval, jako ostatní příznivci řezu po výsadbě, podobně. Nicméně, nebýt vpravdě kacířských příspěvků diskutujícího s tak přítznačným pseudonymem, těžko bychom si přečetli tak dobře zformulované názory p. Ronyho, Hausera, Ferdy i Vaše.  Mnoho čtenáčů zde nemá jejich znalosti ani zkušenosti a dozví se tak cenné a potřebné rady, které by - bez provokujících příspěvků - nikdo nenapsal.  Kdyby všichni hlásali totéž, bylo by brzy po diskuzi.  Pokud p. kacíř píše slušně a nikoho neuráží, výměně názorů docela prospívá (jen nakoukněte na osobní útoky v diskuzi o olejích a pilách). Horší je, pokiud je jeho jediným cílem provokovat nadurděné reakce ostatních. To už tu taky bylo.
    Samozřejmě tvrdím taky, že neřezat ovocné stromky po výsadbě je nesmysl. Ale je taky fakt, že nejedna objevná myšlenka začínala jako blábol znehodnocující obecnou pravdu. 
   Malý příklad, který možná s touto debatou nesouvisí. Loni v létě mi na zahradu vtrhli splašení býci z nedalekého kravína a rozšlapali nejen plot, ale i zhruba 20 stromků, vesměs mladých.  S ohledem na jednání s majitelem chovu jsem nestačil výsdabu obnovit. Zdevastované dřeviny se ale chovají jinak, než bych, podle všech pravidel,  předpokládal. Některé uschly, jiné živoří, další vykazují větší vitalitu než dřív, a to bez zřejmé závislosti na míře poškození. Prostě si myslím, že úplně všechno o pravidlech života, hojení a regeneraci rostlin nemusíme vědět.

Myslím, že jsem své stanovisko i polaritu pojmů - demagogie -mystifikace - provokace ... +užitečná výměna názorů + diskuse formuloval dostatečně přesně a jasně stejně tak jako i jejich úlohu ve   věcné a logické diskusi. Ale taková diskuse zde samozřejmě nemusí být, o úrovni vždycky rozhodují účastníci a jejich příspěvky. Fundovaná, pravdivá stanoviska jsou však v zájmu těch tisíců nepřispívajících čtenářů, kteří zde hledají zdroj poučení pro vlastní zahrádkářskou činnost a kteří si skutečně nezaslouží číst zde polopravdy, vydávané za obecně platné moderní trendy. To už není o názorové různosti, to je o serioznosti přístupu k problému a tím i k těm tisícům čtenářů.

Nevím jak jste došel k názoru že tady záměrně provokuji. Za svým názorem si stojím. Samozřejmě že pravdivá tvrzení jsou v zájmu čtenářů, ale pane Radouši, co když zrovna to vaše tvrzení pravdivé není?

Moje stanovisko je totožné s výše uvedeným vyjádřením pana Petra Hausera včetně závěrečných vět. Víc není třeba dodávat.

     Dovoluji si také připojit svůj poznatek k sázení stromků. Já také před asi 20. lety, kdy jsem na zahrádce (v ZO) sázel své první stromky, jsem to prožíval a kopal jámy jako na slona a nechával je větrat. Až ze mne vyprchalo to pionýrské nadšení, tak se díry pro nové stromky začaly zmenšovat, hnojení jsem někdy i vypustil nebo použil zbytek cereritu, pokud jsem ho měl (nakonec jablka doma dnes nikdo nechce jíst jen já, tak toho nepotřebuji kvanta).

     Ale pokud jsem dříve vzorně dle literatury dával na dno jámy (podobně jak radí pan Miloš Vysloužil) fosforečná a draselná hnojiva, měl jsem dojem, že díky superfosfátu mi hraboši neokusovali kořeny stromů. Nemusel jsem používat drátěné pletivo jako někteří vzorní zahrádkáři.

     Později jsem se dočetl, že superfosfát, pocházející z Jižní Afriky obsahuje kadmium. Tak nevím, co více vadilo hrabošům, zda jedovatý fosfor nebo to kadmium. Kvůli tomu kadmiu jsem později začal dávat jen cererit, abych s hraboši nevyhubil i svou rodinu.

     S pozdravem R.

Zajímavá, až chvílemi nepochopitelná diskuse. Připojuji se rovněž ke stanovisku p. Hausera. Jen k poslednímu příspěvku. I cererit obsahuje fosfáty. Ty ze severní Afriky (Alžírsko) a nikoliv z jižní, jak je uvedeno v příspěvku, obsahovaly skutečně kadmium. Kdysi se k nám dovážel americký amofos (surovina byla právě z této lokality) a ten to kadmium obsahoval.

Fosfáty těžené na poloostrově Kola (bývalý Sov. Svaz) tento nebezpečný prvek neobsahují a tedy ho neobsahují ani finální produkty.