|
Velikost korun a rozestupy
|
|
|
|
|
|
|
host - 208.106 (?) 25.12.2018 14:11, zobrazeno: 3975x
Dobrý den,
na jaře chci vysázet 15 stromků hrušní, Vysočina. Stromky jsou již koupeny a řádně zazimovány, všechny na hrušňovém semenáči ve tvaru polokmen. Naplánována byla řadová výsadba od začátku pozemku po jeho konec, orientace řady V-Z, ve vzdálenosti jednotlivých stromků po 7 metrových rozestupech, tedy 16 ks. Nyní mě napadlo, že bych mezi některými odrůdami mohl udělat rozestupy menší a mohl vysázet o 1 či 2 ks odrůd více (vyznávám názor 1 strom=1 odrůda). Nyní je mi 40 let a to co bude se stromky za 50 let neřeším, ale s 30 lety bych rád počítal (snad se jich teda dožiji).
Rád bych Vás tedy poprosil o názor ke vzrůstnosti a šířce jednotlivých odrůd, a tím pádem i k jejich rozestupům. Zakoupené odrůdy: muškatelká šedá, Solanka, Margarita, Trevouská, esperenova máslovka, Vienská, Charneuská, Křívice, salisburyova, Hardyho, Avranšská, Thirriotova, Blanka, Merodova, naghinova, williamsova. Děkuji za názory.
Proč tolik hrušní a odrůd? Mám rád rozmanitost a hruškovici, navíc se mi u sadaření skvěle relaxuje.
Jirka
Adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 223.242 (?), 27.12.2018 12:03
Orientace řady V-Z nedoporučuji, zejména pak na Vysočině. Stromu nevadí mírné přistínění v době, kdy je světla nadbytek (tedy v poledne) ale značně mu chybí na začátku a konci dne. Proto se řady dělají co nejblíže orientaci S-J. (dále pak JJZ-SSV je vhodnější než JJV-SSZ a JZ-SV). Pokud tedy řadu nemůžete "otočit" bude vhodné mít výsadbu rozvolněnou tak, jako by se jednalo o sousední řady nebo solitery.
Také musíte počítat s tím, že v okrajové poloze jako je Vysočina se teplomilnější odrůdy budou chovat odlišně a místo bujných stromů mohou být živořícími mrňkami. Sázejte proto na střídačku stromy odrůd vhodných do okrajových poloh a odrůdy "prémiové". Pokud ty méně odolné nebudou prosperovat, doženou to ty odolné tím, že budou mít slabší vzájemnou konkurenci.
Asi bych se orientoval na jabloňové sadařství a k nim sehnal aromatické druhy hrušní, kterými se ovoní kvas. Zrovna minulý měsíc jsem od kolegy ze slovenska získal 3 rouby z hrušky, kterou na tento účel u nich používají. Nemá prý odrůdové jméno, má drobné plody ale velmi aromatické takže se buď suší vcelku a mele na prachrandu a nebo se podrcená dává do vylisovaného jablečného moštu.
SfK.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
Ivan Hlavatý - Diamantový Zahrádkář (4384) - 234.221 (?), 28.12.2018 6:22
Jirka: Ten 7- metrový rozostup by som už neskracoval. Ak koruny stromov dosiahnu časom šírku 7 metrov, tak sa budú navzájom dotýkať. Samozrejme, ťažko dopredu odhadnúť ako budú stromy rásť, niektoré z vybraných odrôd majú genetický predpoklad bujného rastu (Solanka, Muškatelka...), iné by mali rásť slabšie (Williamsova...). Významný je aj habitus koruny, napr.Charneuská vytvára skôr úzke, štíhle koruny, iné odrody zasa rozložité, široko previsnuté. Dosť môžete ovplyvniť výchovným rezom v prvých rokoch (tvarovať koruny užšie), ale keď budú stromy staršie tak sa aj vplyvom váhy plodov koruny "rozložia" do šírky. V niekoľkometrovej výške je už potom neľahké toto korigovať. Takže minimálne tých 7 metrov. Čo sa týka smeru výsadby (svetové strany), nemyslím si že je to nejaký významnejší faktor ktorý treba riešiť, vychádzajte z tvaru pozemku. IH
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
hugovotr - Zlatý Zahrádkář (627) - 18.190 (?), 28.12.2018 10:03
Pokud nemůžete sázet cik cak, můžete maximálně zkrátit rozestupy u méně vzrůstných odrůd. Těch na seznamu ale moc nemáte. Já mám ČK Williamsovy na semenáči do čtyř metrů od sebe, ale sad je v extrémně suché lokalitě.
Další otázkou je jak odrůdy vzájemně vysadil, jestli dle vzrůstu nebo doby dozrávání i z důvodu chemické ochrany.
Pestrost odrůd je fajn, ale ne pro výrobu hruškovice. U hruškového kvasu zvláště je důležité jej založit pokud možno v co nejkratším období a po dokvašení co nejdříve vypálit. U více odrůd je toto problém dodržet. Už i čtrnácti denní rozestup zrání mezi odrůdami znamená nutnost založit a pálit kvasy odděleně, protože část plodů opadá dřív a část dozraje později. Pokud pálíte v oficiální pálenici, berou většinou minimálně 100litrů kvasu. I proto jsem byl nucen některé hrušně zlikvidovat a mít pro výrobu hruškovice několik stromů stejné odrůdy, v mém případě Williamsovy. A i týdenní rozdíl v dozrávání zelené a červené varianty této odrůdy mě nutí část úrody vyhodit nebo zpracovat jinak. Zelená začíná padat v půlce srpna (končí na kompostu), část plodů červené je ještě v půlce září tvrdá.
Neznám dobu dozrávání všech vámi vybraných odrůd. Je jich hodně a u podzimních to řešit nemusíte. U letních to bude horší, zvláště do dosažení plné plodnosti.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|