Mám dotaz jakým způsobem se ošetřují prostokořenné stromky, aby přežily zimu, když nejsou ještě vysazené na místě - například jak to řeší v zahradnictvích se stromky které na podzim neprodají? Sama mám totiž problém že jsem si v nadšení nakoupila větší množství stromků a nestíhám je zasadit  (kopání jam je mnohem namáhavější než jsem si myslela že bude :D) tak že je možná budu potřebovat nějak zazimovat, aby přežily do jara než je dám na finální místo... v zahradnictví je nyní mají jakoby zasazené v pískových "řádcích" ale nevím jestli to tam tak nechají i v době, kdy bude mrznout a zda to je tedy varianta kterou mohu použít pokud je nestihnu zasadit. 

Ano, kopání většího počtu jam, pokud je děláte dostatečně dimenzované, je dost namáhavé, můžu potvrdit.

Vloni na podzim jsem kupoval větší množství ovocných stromků, které jsem mohl (a plánoval) vysadit až začátkem ledna. Zasadil jsem je provizorně po svazcích do záhonu. Vzhledem k velmi tuhé zimě půda rozmrzla a šly ze záhonu vytáhnout až na přelomu února/března, kdy jsem je tedy zasadil na finální stanoviště. Všech 52 kusů přežilo, na jaře obrazily. 2 z nich postupně zaschly, 6ti odumřela horní polovina a vyhnaly výhony ze spodní. Ostatní v pořádku. Těch pár postižených bych ale připsal spíš dlouhé a tuhé zimě (zem byla u nás zmrzlá více než 60cm hluboko, měsíc a půl bylo trvale pod 0°C). Mám za to, že pokud je takto zasadíte a budete udržovat zem vlhkou, a postupně během podzimu a zimy odebírat a sázet, jak půda dovolí, je asi nejrozumnější způsob.

Stromky, které nevysadím na podzim, zahrnu kořeny šikmo do záhonu, korunka obvykle vyčnívá, i kus kmínku. O stromky se přes zimu nijak nestarám, zem nijak neudržuji vlhkou (nemám jak). Ujímají se na jaře stejně jako ty vysazené v říjnu. U broskvoní postupuji pouze takto, i kdyby k podzimní výsadbě byl čas. Nevysazuji je, sotva rozmrzne zem, počkám do dubnna, u broskvoní až do jeho 2. půlky. Zpočátku jsou přírůstky viditelně menší než u podzimní výsadby, do podzimu se rozdíly srovnají.

"...u broskvoní postupuji pouze takto...". "...korunka obvykle vyčnívá, i kus kmínku...". Tomuto nerozumiem. V čom je rozdiel/benefit medzi normálnym zasadením stromčeka pred zimou do zvislej polohy a na druhej strane jeho zahrnutím šikmo do záhonu na zimu? Pri jesennej výsadbe navŕšim okolo kmienka kopec hliny v tvare kužeľa vysokého tak 30-45cm. Takže zo zeme trčí 1/2 až 2/3 kmeňa a korunka. Ak to zahrnieme v šikmo ležiacej polohe a korunka+časť kmeňa je mimo zeme, v čom je dopekla rozdiel? Jediný vidím v tom, že na jar v apríli už vidno ktorý stromček raší(žije) a nezasadím "soušku". Alebo sa mýlim? Benefit jarného sadenia vidím vtedy, ak ide o jarnú vyorávku. IH

ajeje... bunny sadil na jesen stromčeky, ale zeminu som nenavýšil a zasadil som normálne štiepovaným miestom nad zem (stále niečo urobím zle a to som najšikovnejsí v okolí). keď bude možnosť, tak mám to ešte na zimu navýšiť alebo to nie je nevyhnutné, keďže u nás zvykne byť dosť snehu, teda nie holomraz?

no a mám ešte jednu otázku. snáď sa mi cestou domov podarí kúpiť ešte nejaké stromčeky, ktoré určite sadiť teraz nebudem (ani vonku zahrabávať). môžem ich dať do nádoby kolmo s tým, že korene zasypem záhradným substrátom? kde také stromčeky skladovať? vonku, alebo to dať do pivnice, kde je vlhko ale aj pleseň alebo do hospodárskej budovy? ďakujem 

Nevím, toto slyším poprvé, že by se na podzim vršila zemina do poloviny kmínku. Nikdy jsem to nedělal a na štěpovaném místě se to nikdy nijak neprojevilo. A to jsou u nás zimy drsnější než v nížinách.

ja som to už tu čítal, že to niekto robil tak, že na jeseň navŕši zeminu a na jar to dá preč, len jasné, že ja som to tak neurobil... 

V čom je rozdiel/benefit medzi normálnym zasadením stromčeka pred zimou do zvislej polohy a na druhej strane jeho zahrnutím šikmo do záhonu na zimu?

Jistý rozdíl oproti vysazenému vidím. Stromek zahrnutý do brázdy prakticky leží a z velké části je pod zemí. Když napadne sníh, je prakticky celý pod sněhem, jen špičky větviček vyčuhují. Sníží se tím odpar vody - nemám možnost stromky přes zimu zalévat.  A kdyby náhodou nadzemní část umrzla, ze zahrnuté ušlechtilé části může vyrašit.  Souhlasím, že navršení kužele zeminy do jisté míry napodobí totéž.
   Pak ještě jeden můj postřeh. Když v dubnu vybírám broskvoň z brázdy,   a vysazuju,  konce kořenů bývají začernalé, někdy nahnilé. Proto je zastřihnu do živého dřeva a stromek před vysazením na den namočím. Nakolik to má vliv na ujmutí, nevím.

Na podzim zakoupený stromek a pak zahrnutý našikmo více jak z poloviny v brázdě, nějaký význam to může mít snad u broskvoní při velmi tuhé, větrné zimě. U ostatních stromků bych to nikomu nedoporučoval. Vlastně ani u té broskve.

Je dávno ověřené, že přes zimu našikmo založený stromek snáší zimu velmi špatně. Kdyby se nezasypal do tří čtvrtin, může uhynout. Přirozeně založený, ve svislé poloze, však přežívá zimu bez problémů. Stačí dobře přihrnout zeminu ke kořenům.

Kdyby tomu tak nebylo a stromky by přes zimu zmrzly, dávno by se stromky na podzim nesázely. Přitom není lepší období na sázení jak podzim.

Nechápu ani další radu, vyjmuté stromky sázet až v dubnu. V dubnu bývá již vemi brzy teplé období. Pro ujmutí stromku jsou to podmínky o hodně horší, než období hned po rozmrznutí půdy. Teplo je dobré na opékání buřtů. Ale na sázení a ujmutí stromků je lepší chladno.P 

Mám dobré zkušenosti se stromky nebo podnožemi zahrnutými ze šikma i vodorovně až po korunku (když jsem jich měl velmi mnoho). Malou nevýhodou je, že se tím zašpiní. Pokud v zimě koupím nebo dostanu stromek, dávám ho v kyblíku na stojato v substrátu do studeného sklepa. Asi to jde i jinak, ale tyto způsoby špatné nejsou.

Kdyby tomu tak nebylo a stromky by přes zimu zmrzly, dávno by se stromky na podzim nesázely..Nechápu ani další radu, vyjmuté stromky sázet až v dubnu.

Stromky sázím - pokud to jde - na podzim. Ten postup se týká jen a pouze broskvoní. Tam jsem měl u na podzim vysazených větší ztráty a tak jsem následoval pana Šrota z jeho 1000 rad zahrádkářům a broskvoně sázím na jaře v dubnu - nejlépe trochu narašené (jistota, že jsou živé). Koupím-li stromky na podzim, tak všechny ostatní vysadím a broskvoně zakrechtuju. Od doby, co to dělám, se ujaly všechny.

Přitom není lepší období na sázení jak podzim

Ano, píše se to. Stromky využijí zimní vláhu a rychleji raší.Ale tvrzení je to i tak diskutabilní. Když už nevěříme, že by stromek mohl přes zimu zmrznout či uschnout, rizika okousání zajíci, srnkami, hraboši, i krádež zlodějem jsou při jarní výsadbě diametrálně menší.
   Ale dám na tradici a krom broskvoní preferuji podzimní výsadbu.

mozno je to preto, ze koruna spi a stromcek moze zakorenovat.

mozno je to preto, ze koruna spi a stromcek moze zakorenovat.

Stromeček zakořeňuje mnohem lépe a rychleji, když koruna nespí, naopak když bdí, raší, roste. Broskvoně koření údajně pouze v tuto dobu.

A proč se tedy v zahradnické literatuře píše opak, tj. že při nízkých teplotách jde růst do kořenů, pozdní podzim je nejlepší doba k výsadbě, protože kořeny rostou nejvíce, a při vyšších teplotách jde růst naopak do koruny?

Nemám to do hloubky prozkoumané, ale vrtá mi hlavou jak může strom růst, když neasimiluje a tím nevyrábí. Spotřebovával by si tím zásobní látky a to je špatně. Kyž jsem na podzim nestíhal sázet, založil a sázel třeba za měsíc, žádnou dramatickou změnu na kořenech jsem neviděl, Ani vlásky se neobjevily. Jestli ono to nebude jako s tím železem ve špenátu a někdo si vyložil podletí jako podzim. Otázka je, co je tím podzimem uvažováno.

Stejne jako cibuloviny maji i nektere dreviny ve vlhku snahu zakorenit i pri nizkych teplotach. Merunkove koreny vytvareji vlasky uz pri 5 stupnich aniz by rasily vetve. Mam to odpozorovano na zalozenych sazenicich. Bile vlasky jsou na cervenych korenech dobre viditelne. Broskvone bohuzel ne.

A proč se tedy v zahradnické literatuře píše opak, tj. že při nízkých teplotách jde růst do kořenů, pozdní podzim je nejlepší doba

Takto se to nepíše. Píše se, že podzim je lepší - půda stihne slehnout a na podzim vysazené stromky dřív raší. Vypozoroval jsem, že je to pravda, nicméně stromky vysazené na jaře sice začnou rašit později, ale do podzimu to doženou. Rozdíl je jen v tom, že jarní výsadba si vyžádá víc zálivky.

Netřeba mudrovat. Udělejte si malý pokus. Vysaďte si pár semenáčků na podzim a pak je přesazujte postupně na začátku jara, a pak o pár týdnů později. Kdo si vyrábí vlastní podnože, to vidí sám. Přes zimu jsou změny na kořenech minimální, naopak na jaře začne prudký růst, řekl bych, že kořeny rostou, mají-li kam, podstatně rychleji než nadzemní část.
  Své vědí i bonsaisté, kteří své stromky zimují v půdě mimo misky. Cibuloviny jsou od toho cibuloviny, že mají cibuji plnou zásobních látek. I těm ale začíná hlavní růst za vegetace.

Pamatuji se, že jsem někde četl, že kořeny meruňky a broskvoně potřebují ke své funkci teplotu kolem 6-7 °C (jabloním a hrušním stačí 2-4 °C). Z toho důvodu se u meruněk a broskvoní doporučuje jarní výsadba, podzimní maximálně do konce října a přitom nahrnout nad kořeny pořádný kopec hlíny s listím (do poloviny kmínku), aby kolem kořenů vydrželo teplo co nejdéle. Jinak je nebezpečí uschnutí stromku, i když je půda vlhká (mokrá). Při nákupu broskvoní na podzim se v horších polohách dokonce doporučuje celý stromek i s korunkou zahrabat aspoň 40 cm hluboko do záhonu a vysadit až zjara (stromek neodpařuje ani povrchem kůry). Sám jsem to kdysi tímto způsobem udělal a bylo to bez problémů. Naproti tomu jsem letos vysadil dvě meruňky v polovině listopadu... Poreferuji, jak jsem dopadl.

V sobotu jsem přesazoval nějaké podnože. myrobalány, žilienku ze semene. Kořeny byly živé, s bílými špičkami, bylo vidět, že stále rostou. U jabůněk jsem si nevšiml. Říká se, že kořeny stromů rostou do teploty cca 5 °C, pak teprve růst zastaví. Opravdu žijí ze zásoby energie v kmeni, kořenech. A to i ty dobývané ve školce. Tedy to co mají nastřádáno "pod kůrou" musí stačit na regeneraci - zahojení řezných ran, tvorbu savých a žravých kořínků, musí v něm být energie na prorašení oček a růst listů až do doby, než tyto začnou produkovat další energii. Když nestačíte vysadit stromky na podzim, upravte jim kořeny už před zakládáním. Budou hojit rány, pokud bude teplo, začnou i růst špičky vlášení, na jaře bude stromek připravený hned růst. A protože jsou v zemi nevadí jim promrzání, rozmrzání, tedy pokud nepadnou arktické mrazy. U broskvoní, meruněk (Mimmo u nich má zkušenosti jiné), ořešáků, mandloní je to teplotní minimum cca 10 °C, ale i tady je dobře upravit otřepané či polámané kořeny už na podzim, když mají podmínky (zem ještě nevychladla, či naopak ohřeje se ještě před vyzdvihnutím ze skládky, hojí se. Pokud jde o založení, určitě se ve velkém lépe zakládá do vyorané brázdy našikmo než nastojato. Tak proč to neudělat doma tady tak. Zejména pokud nejsou přemnožené myši, v zahradě není hryzec. Ale ve školkách, kde mají dobře založené stromky k prodeji v zemi, popřípadě i v zemi s pilinami, hoblinami, mnohdy nic nepokládají, jen je přihodí zeminou z meziřadí a zalijou. Pokud by se broskvoně odlisťovaly a dobývaly opravdu až po 20. říjnu, zimovaly by dobře i nastojato (podle odrůdové odolnosti). S dřívější sklizní klesá jejich odolnost k mrazům i vyschnutí, mají řídká pletiva. Nejlepší je nechat ve školce stromek opadat (stáhne veškeré přesunutelné zdroje energie a živin, i rozložený chlorofyl do kmínku a kořenů a odhodí "vyždímané" listy) a pak je dobývat, ale to si můžeme dovolit jen doma. Bylo by lepší, kdyby se doba, kdy se stromky smějí dobývat posunula hlouběji do podzimka. v normě nebyl začátek prodeje, ale začátek dobývání. No a neumožnit prodej zboží z jiných států, kde žádná omezení doby prodeje či dobývání nejsou. Nikdy jsem ovocné stromky nenakopčoval, dík tomu vím, že kdouloně jsou citlivé na mráz. 

Bylo by lepší, kdyby se doba, kdy se stromky smějí dobývat posunula hlouběji do podzimka. v normě nebyl začátek prodeje, ale začátek dobývání.

Pokud bychom za hlavní hledisko brali blaho ovocného stromku, pak je to jistě pravda. Jenže...
    Ano, školky a prodejny ovocné sadby obvykle zahajují prodej 15. října. Ovšem masové zahradnické akce jako Floria, Hortikomplex a další se konají na přelomu září či v prvním říjnovém týdnu. Prodávají se tam stromky jak z dovozu, tak prokazatelně i tuzemské.  Jak jsou dodržovány termíny, kdy jsou sazenice vyorávány a kdy odlisťovány, se můžeme jen domýšlet.
   Na druhé straně, kdyby se skutečně s vyoráváním začlo po 20. říjnu a Martin přijel na koni, jak má, pak by doporučená podzimní výsadba byla pro mnohé z nás mission impossible.  

Jenom připomenutí z předpisu:

školkařské výpěstky pěstované ve volné půdě určené k uvádění do oběhu se sklízí odlistěné; odlisťovat a sklízet se mohou nejdříve
1. angrešty a rybízy včetně jejich případných kříženců 20. září,
2. broskvoně, mandloně a ořešák 20. října,
3. ostatní rody a druhy 1. října,

Takže většina stromků se může odlisťovat a vyorávat 1. října. Než se však něco odlistí, vyoře a nachystá,  nějakou dobu to trvá. Proto školky prodávají až od 15. října i když by teoreticky mohly prodávat angrešty, rybízy 20. září, jabloně, hrušně, meruňky atd již 1. října.

Jak uváděl Ivan z okénka, platí to pro ČR. Správně českou broskev byste neměl u nás koupit dříve, než 20.října protože se dřív nesmí vyorat. Můžete však koupit třeba polskou, mají jiné termíny, U nás zákaz začátku prodeje k určitému datu neplatí. Platí zákaz vyorávání. P

Záhon žádný nemám, zahradu teprve zakládám, mám tam jen travní porost a kupu dvouletého kompostu (vesměs jen z posekané trávy)...tak co kdybych je dala do něj? Případně je mohu dát do písku mám na dvoře kupku písku.to mne právě napadlo když jsem to viděla v tom zahradnictvé že je mají v písku.

Jinak mám spodek domu nevytápěný tak že je můžu dát do chladné místnosti není tam moc světla ale nějaké to okno tam je zasadit je do nějakého květníku/kýble nebude problém. 

Nevím co je lepší varianta. 

Kompost smíchejte s pískem...

Asi bych vykopal jednu jámu, nasadil do ní všechny stromky dohromady a zasypal pískem (s kompostem?), aby se z něj na jaro snáze vytahovaly. U jabloní a hrušní není moc co řešit, u meruněk a broskvoní viz výše.

Souhlas, na obrázku příkládám názor doc. Suse.

Jiří FM: Doc.Sus ale píše "z půdy do půdy", takže spraviť vyorávku pomerne neskoro na jar a čím skôr po nej stromček zasadiť na definitívne stanovište. Teda maximálne skrátiť dobu medzi vyoraním a zasadením. Môj názor je taký (môžem sa mýliť), že keď už bol stromček vyoraný na jeseň, je lepšie ho vtedy zasadiť, než ho skladovať zahrabaný po celú zimu a sadiť na jar. Takto to robím s broskyňami dlhé roky a funguje to. Po zasadení ale nakopcujem zeminu okolo kmienika do výšky takmer pol metra. Kvalitný výpestok to zvládne. Aj u nás bývajú v zime mrazy až k -20°C, aj keď nie (s výnimkou poslednej zimy)) dlhodobé. IH

Tak, jako ve většině případů souhlasím s dr. Hlavatým, u broskvoní postupuji tak, jak radí Ing. Sus.  To samozřejmě neznamená, že jiný postup nebude úspěšný.
   Vysoké nakopčení zeminy ke kmínku do jisté míry napodobí zahrabání stromku do jámy.

Áno, možností ako postupovať pri výsadbe broskýň (resp. kôstkovín) je viac, keď má niekto dobré skúsenosti so svojím postupom nie je dôvod ho meniť. Ideálna by bola výsadba z pôdy do pôdy, teda vyorať a hneď zasadiť. Toto v praxi v podstate pre nás hobíkov nie je možné. Vyoranie je pre stromček trauma a stres, najmä ak je spravené hrubo a lajdácky. Zdravá sadenica, aj keď príde o veľkú časť koreňov, vydrží bez problémov aj dlhý interval medzi vyoraním a zasadením, pokaziť sa to dá najmä nekvalitnou starostlivosťou zo strany predajcu (nedostatočné zahrnutie koreňov v piesku alebo pôde, nedostatočná vlhkosť, opakované vyťahovanie a zahrabávanie a pod.). Rizikom sú aj neseriózni predajcovia, ktorí na jeseň nepredané stromky nekvalitne zazimujú a na jar ich ponúknu ako čerstvé vyorávky. Tiež je zdrojom problémov transport pri internetovom predaji, ak trvá dlho a stromčeky sú nekvalitne zabalené (mnohí to poznajú, že korene sú takmer celé na vzduchu a suché). Je to o ľuďoch a ich serióznosti. IH

Na jeseň pred rokom som sadil Bergeron bratovi v studenej doline pri Žiline, kde je mráz  -25 st štandardnou výbavou zimy. Bergeron je krásny a žije.

Na jar mi Tsunami "vytrhával" predajca zo zmesi pilín a celistvého ľadu tu v Bratislave (boli tu aj dlhšietrvajúce  -12 st. mrazy). Dal mi ju pod cenu, tak síce po váhaní, ale predsa som marhuľku zobral..Tsunami je krásna a žije..

mino BA

Samozřejmě je nejlepší, zvláště u jabloní a hrušní, zasadit stromky hned na trvalé stanoviště, ale řešíme případ, že zadavatelka nestihne vykopání všech jam do zimy a potřebuje stromky přes zimu "uskladnit".

Jinak nechci soupeřit "kdo ho má většího", ale teploty "až k -20°C" mne většinou nechávají v klidu. Ale to když přijde -30 až -32°C, to už klidný nejsem. Ale nenadělám a musím s tím počítat. Třeba tím, že nesadím broskvoně na podzim.

Spíše k radě p.Suse v Zahrádkáři. Mnozí to znají. Něco se v laboratoři vymyslí, ale jestli to bude fungovat, zda je to ekonomicky výhodné, vůbec proveditelné atd., nápad se musí prověřit v poloprovozu.

Něco podobného je to i tady. P Sus vykope z laboratorního políčka na přelomu března a dubna narašenou broskvoň a hned ji nasadí, z půdy do půdy. Předpokládám, že ji hned zastřihne.Fajn.

Ale jak by to vypadalo v praxi? Školkař bude na přelomu března a dubna vyorávat tisíce lehce narašených broskvoní. Dle této rady. V této době může být už docela teplo a nedejbože, když se přidá suchý vítr. Než se něco vyoře, přetřídí, pováže, převeze aspoň do haly a znovu zakope, v teplém počasí lehce narašené stromky spíše přeschnou. Teď by je měl školkař během velmi málo dnů, ty tisíce stromků prodat, aby dodržel radu z půdy do půdy. 

A co když je bude prodávat třeba za týden?  Měl by tedy zákazníkovi po pravdě říct. Víte, dodržujeme nejnovější trendy. Jsou sice teprve týden vyorané, ale než jsme je uskladnili jsou trochu přeschlé. Nemohli jsme je ani takto narašené zastříhnout, protože by to pak nikdo nekoupil. Nevadí, oni se třeba ujmou a do podzimu to doženou.

Výsledek? V půlce května by se dvě třetiny broskvoní naházelo na hromadu a opekly se buřty.

Naštěstí se školkaři tímto neřídí a broskvoně prodávají od 20.října a vyorávají dle potřeby. Ujímavost je dobrá. To už tady potvrdilo dost diskutujících, že sázené na podzim se ujímají dobře. Není nutné počkat až na duben. Dokonce pozdější jarní výsadba v písčitých, vysychajících půdách je o hodně horší, než výsadba na podzim. P

Mnoho z nás chce mít broskve tam, kde teplomilné broskvoně nepatří. Já jsem jedním z nich. Sázíval jsem je před 40 lety na podzim, některé se ujmuly, jiné ne. Možná zmrzly, možná uschly, možná byly špatné kořeny, něco je sežralo, nevím. Každopádně zima v podnebí, na které není čerstvě vysazená broskvoň stavěná, je rizikem. 
    Když jdu nakupovat stromky na jaře, jsou některé narašené jiné ne. Těm nenarašeným se vyhýbám, protože už se mi jich pár po zasazení neprobudilo. Ty narašené, vysazené v dubnu se ujmuly vždycky. Narašení je jistota, že stromek přežil zimu a je živý.
    Tak se podle toho řídím. Ne kvůli laboratornímu poličku doc Suse. Stromky sázené 1 - 2 týdny po vyorání nejsou žádný problém. Pokud tedy nemají kořeny na slunci.

kúpil som na morave ešte niekoľko stromov, dal ich do vaničky so substrátom v hosp. budove. môžem to takto nechať a prezimovať? prípadne to môžem (musím) jemne zvlhčiť, lebo substrát som nepolieval. alebo ich z toho vytiahnúť a zakopat ich niekde von, keďže ešte zem nie je zamrznutá, akurát máme asi 30 cm snehu :(ďakujem. 

Přidělal jste si práci, měl jste to to rovnou zahrábnout venku, je to lepší.

prišiel som domov v noci a bol v tom, že zem je už zamrznutá. tiež neviem, či bude dobre, keď nezakorenené stromčeky budú vystavené teplote do -30 st. a zakopať ich celé bude problém, keďže sú s korunkami, takže by som ich prihrnul ako boli v škôlke. kľudne ich pôjdem premiestniť, keď je toto uskladnenie nevhodné. 

Zasaďte je. Země pod sněhen promrzlá nebude, a nadzemní část bude vystavena zimním teplotám každý rok.

Myslím, že jste udělal dobře. Byl jsem se dívat, jak zimují neprodané stromky v jedné školce - v nevytápěné hale zahrnuté substrátem. Občas je navlhčí. Na jaře se ujímají dobře. Jenom by ve Vaší hospodářské budově nemělo být příliš teplo, aby stromky nenarašily příliš.

nadzemní část bude vystavena zimním teplotám každý rok.

To je pravda, ale zakořeněné stromky přes zimu neuschnou. Broskvoně bych uložil jako bunny, ostatní druhy bych se asi nebál zasadit

p. Vyslouzil, tam je teplota len o niečo nižšia ako vonku, ale predsa to nie je až taká krutá zima. mám 9 stromčekov, teda potrebujem dosť jám a košov proti hryzcom, tzn. tak rýchlo sa to ani nedá zasadiť a stále sneží. už to nechám tak, na jar keď sa bude dať, tak to zasadím čo najskôr. 

Jistěže, stromkům se v budově nic nestane, klidně je vysaďte až na jaře. Je to i lepší. Jen říkám, že krom broskvoní bych se zimního zasazení nebál.

tak rýchlo sa to ani nedá zasadiť a stále sneží.

Tedy zbytečný dotaz a post. Jinak to udělat nemůžete, proč se tedy ptáte?

PP: pýtam sa tu preto, lebo keď napíšete že stromčeky celkom určite, alebo s najväčšou pravedopodnosť takto uskladnené neprežijú zimu, tak tie koše budem robiť kľudne aj do noci a sadiť budem kľudne aj v noci pri čelovke alebo inom svietidle... a pýtam sa práve preto, aby mi niekto napísal, že neskorší termín výsadby až taký problém nebude aby som sa s tým teraz nemusel ponáhľať. v prípade, že niečomu ešte nerozumiete, tak sa kľudne pýtajte, vám PP to rád vysvetlím, ako už veľakrát predtým. 

edit: a tú blbú otázku dávam preto, lebo jediný stromček, ktorý sa mi neprijal bola čerešňa zasadená minulý rok na jeseň pred mrazmi, všetky ostatné stromy z jarnej výsadby sa ujali, preto mám trochu obavu. 

Mně termíny výsadby vysvětlovat nemusíte, mám v tom jasno. A co vám s největší pravděpodobností udělají stromčeky, nevyvěští ani ti největší guři. A pokdu o to stojíte, můj názor je jiný než MV. V nevytápěné kolně, kde mrzne stejně jako venku a stromky budou s kořeny mimo půdu v nějakém kybliku jim ASI moc neprospěje. Neříkám že uhynou.

PP: nechcem, aby tu niekto veštil ale ked mate raz toľko rokov co ja, tak predpokladam, ze aj skusenosti. keby to viem, tak sa nepytam (logicky). jediný stromček, ktorý sa mi neprijal, tak bol zasadený na jeseň pred mrazmi a práve preto mám aj obavy. nič viac, nič menej... . 

Já tedy zas takový odborník na sázení nejsem, proto mi asi nikdy nic z tohoto důvodu neuhynulo.Když jsem měl pro stromek místo připravené tak jsem ho hned sázel, jinak klidně někde za barák kde se drží více sněhu jsem udělal rýčem díru a na ležato stromky do díry strčil a přihrnul hlínou.Nyní když je místa méně a něco se mi u zahradníka líbí tak si to koupím a zasadím do děravého kýblu nebo nádoby a mám takového "čekatele", jakmile se místo uvolní tak zasadím a klidně až za rok, nebo dva... výhoda je v tom, že stromek můžu přednostně zalévat a přihnojovat, taktéž ho můžu zasadit třeba v červenci protože bal je dobře prokořeněný a nerozpadá se.

Bunny: možno nájdete odpoveď na svoju dilemu v tomto článku (foto). Ja len zopakujem svoj pohľad na vec - v zakopávaní celých stromčekov na zimu naležato do pôdy aj s korunkou nevidím zmysel/benefit. Ak by sme sa mali baviť o lokalitách kde bývajú zimné teploty bežne medzi -25-30°C, tu je namieste otázka či tam broskyne alebo marhule má zmysel vôbec pestovať. IH

p. Hlavatý, ďakujem pekne za obrázky, zariadim sa podľa nich. pomohla mi aj mama s tým, že v tej vaničke, kde sú teraz, tak ma ako decko kúpala a aký veľký som vyrástol, tak nevidí dôvod, prečo by to nemalo fungovať aj so stromčekmi 

Pochopitelně nebylo myšleno zakopávat stromky na ležato do země komplet, ale jen kořeny... tedy zkrátka na šikmo...

Ak by sme sa mali baviť o lokalitách kde bývajú zimné teploty bežne medzi -25-30°C, tu je namieste otázka či tam broskyne alebo marhule má zmysel vôbec pestovať.

Samozřejmě, že nemá! Jenomže u Vás v Podunají nepoznáte ten pocit, když návštěva uvidí obsypaný stromek a zvolá "Tak krásné broskve a tady - vždyť všichni říkají, že to nejde! Smekám..." Co na tom, že to uslyšíme 1x za 3 roky..
    Když se zamyslíme, má smysl doma pěstovat brambory, mrkev nebo cibuli?

"Krtince" nakopčenej zeminy pri jesennej výsadbe stromčekov (foto). Oporné kolíky dávam až na jar, po rozhrabaní kopčekov. IH

Můžu se zeptat, k čemu ty kopce u běžně na podzim zasazených stromů slouží? Resp. zda máte prakticky odzkoušeno, že takto zahrabanému stromku se v další sezóně daří lépe, a stromek nezahrabaný má v něčem problémy?

Petr z H.: Kontrolnú skupinu nemám, už viac rokov sadím stromčeky iba takto. Prácnosť a časovú náročnosť to navýši len nepatrne. V zime, keď mrazy klesnú na pár dní na hodnoty medzi -15 až -20°C, premrzne u mňa zem do hĺbky 15-20cm (overené osobne rýľom). Takýto kopček zeminy chráni oblasť v ktorej sa nachádzajú korene zasadeného stromku pred mrazom lepšie ako keď je zemina v úrovni okolia. Najmä stromčeky na M9 majú v čase výsadby často pomerne chabý koreňový systém, potenciálne zraniteľnejší mrazom. Vždy zakryjem zeminou aj miesto štepenia. Na druhej strane stromčeky (najmä jadroviny) majú dosť vysokú mrazuodolnosť a aj pri klasickom sadení bez kopčekov by pravdepodobne ujateľnosť bola rovnaká. Pri dlhotrvajúcich silných mrazoch to ale istý ochranný efekt - verím - môže mať. IH

Díky. Takže vlastně jen "pro jistotu". Mě to právě překvapuje, vzhledem k vaší poloze, protože u mě, jak jsem už psal, byla země promrznutá až pod 60cm, přesto vše přežilo, broskvoním se paradoxně v růsto dokonce vedlo nejlépe. Proto mě zajímalo, jestli s tím vršením zeminy máte (nebo kdokoli jiný) nějakou praktickou pozitivní zkušenost, že by to stromku oproti nechráněným pomohlo.

Petr z H.: Ono práve tá teplá poloha môže byť zradná a niekedy byť paradoxne nevýhodou. Stromčeky väčšinou bez problémov zvládnu aj silné mrazy, ak je ich priebeh "kontinuálny", teda postupne sa stupňujú, potom istý čas trvajú a zasa postupne ustúpia. Ohroziť ich môžu veľké výkyvy teplôt v krátkom časovom úseku, napr. ak je koncom januára pár dní +15°C a v priebehu niekoľkých desiatok hodín klesne teplota o 25-30°C. Vtedy aj -15 môže byť "viac" a horších ako -30. Kopček zeminy chráni aj miesto štepenia, ktoré považujem na mladom výpestku za najzraniteľnejšie, pred extrémnymi výkyvmi teplôt v krátkom časovom úseku. IH

Já toto podzimní nakopčení také praktikuji, ale mám k tomu jiný důvod. V naší oblasti jsou často suché zimy, a tak po důkladné zálivce nakopčím půlmetr zeminy proti vysychání.

Ono je to vlastně stejné - jestli nakopčíme kvůli zmrznutí nebo mrazovému vyschnutí, smysl je tentýž. Já k na podzim vysazenému stromku nasypu hromádku kompostu. Jestli to má smysl, těžko říci, na jaře rozhrnutý určitě prospěje.