Opylení

Neviem, či bude rada ohľadne opeľovača Karešovej pánovi niečo platná? Otázka bola položená 10.1.2011. Pri opeľovaní cudzosprašných či čiastočne samoopelivých kôstkovín je dôležitá nielen vzdialenosť opeľovačov, ale aj dĺžka ich kvitnutia a konkrétne počasie v čase kvitnutia. Každým rokom mi solitérna marhuľa Leskora bohato zakvitne. Napriek tomu, že marhuľový sad je odo mňa cez ulicu cca 150 m, v korune obrovskej Leskory mi ostane vždy iba miska plodov.

Zdravim Palo, marhule uvadzaju, ako dost narocne na draslik. Nedostatok moze byt tiez jednou z pricin, ze plody zhodi. Niektori odporucaju rozhodit kusky starej omietky okolo stromu...

Ďakujem za radu Libor!  Na jeseň pred rýľovaním som hnojil celú záhradku jemne mletým vápnitým dolomitom a posledné 2 týždne "zasypávam" povrch zrýľovanej pôdy drevným popoľom z dom. krbu. Pod broskyne plánujem nasypať ešte aj kompost z marketu a keď pôda na jar preschne, všetko rozhrabem, aby nestrácala vlahu. Popol zo zhoratého agátu, brezy či buku by mal mať dostatok draslíka, vápnika aj daaké stopové prvky.

Dobrý den. K opylení Vaší hrušně potřebujete jakoukoliv jinou odrudu neboť hrušně a třešně jsou většinou cizosprašné. Některé odrudy hrušek dělají panterokarpické plody. Karešova potřebuje opylovače Kaštanku, Burlat a jiné odrudy kvetoucí ve stejnou dobu a i ptačka je dobry opylovač. Třešně jsou plně zavislé na doletu včel a čmeláků. Sousedské stromy plně postačují vždyť včely mají dolet do 5km a čmeláci jsou také dobří letci a to i při nižších teplotách při kterých už včely nevyletí. V literatuře se uvádí rentabilní vzdalenost opylovače do 500m.

sadař vlada

Včely doletí i dál. V květnu, kdy je relativní dostatek, není solitérní třešeň žádné terno. Navíc musí nejdřív navštívit jinou kompatibilní třešeň.

Těch 500m uvádí jaká lieratura? Moc se mi to nezdá.

Včelaři praví - snad se to píše i ve Vřelařství, že dolet včel při snůšce je kolem 4-5 km. Samozřejmě čím blíže úlu květy jsou, tím více jich včela navštíví a tím méně sladiny spotřebuje dělnice k pokrytí svých energetikých potřeb. Včela, která se zalétá na jeden druh snůšky (květu) přednostně navštěvuje v tomto dni právě tento druh.

Že jsou včely narozdíl od čmeláků florokonstantní nezpochybňuji. Jen těch 500m mi přijde ve spojení se slovem rentabilní moc. Má literatura zas považuje sedmdesátimetrovou vzdálenost opylovače ve výsadbě za dostačující, ale nedoporučuje překračovat 50m. U volně rostocích stromů bych tu vzdálenost trochu natáhl, ale těch 500m mi připadá dost.

To je samozejmě pravda - co je to rentabilní. Určitě nikoho nenapadne cíleně zasadit opylovače až 500 metrů daleko. Nepochybně čím blíž, tím líp. Ale připouštím, že dva stromy v této vzdálenosti při dobrém zavčelení by mohly být jakous takous zárukou slušné sklizně (neprodukční).

Má literatura udává, že včely v sadu létají do vzdálenosti 700m. Spolehlivý účinný dolet je o poloměru 100-150m. Krajní vzdálenost, kdy je opylení ještě dostatečné je 400m od stanoviště. Když je chladné a deštivé jaro, létají včely jen na krátkou vzdálenost. Věřím, že za řepkou vyšle plně rozvinuté včelstvo své létavky i na vzdálenost přesahující 5km.

Podle svých zkušeností a zkušeností zdejších včelařů je 500 m vzdálenost od nejbližšího opylovače bez problémů (nesmí však být chladno).. Jsme úzká ves, která se táhne podél silnice více než 4 km. Bylo zde období, kdy staří včelaři s včelami končili a noví se do včelaření nehrnuli. Jsem na středu obce a v té době byli 2 včelaři na hořením konci a další včelař dole, nejméně půl km ode mne, ale včely na zahradě byly.

Podobná situace nastala asi před 3 lety, kdy v souvislosti s výskytem moru, museli včelaři u nás i v sousedních obcích z úředního rozhodnutí včelstva spálit i se včelíny. Obnova včelstev probíhala postupně, ti starší už se k včelaření nevrátili. To bylo také období, které úkázalo, kam až včely dokáží létat za pastvou.

Ovšem problém nastává, jakmile krajina zežloutne. To jsou včely ze zahrad pryč, dokud řepka neodkvete.