Hrušeň Clappova



Jaroslav Gregorec - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (108) - 218.137 (?)
8.10.2008 19:16

Zdravim. Keďže sme už túto tému využili aj na páleničiarstvo, budem pokračovať tu a nebudem zakladať nové vlákno. Moje vedomosti o príprave kvasu som dostal od mojich predchodcov, nedostal som sa k žiadnej lieteratúre. Rád by som sa opýtal väčších odborníkov na nejaké "choroby " kvasu pri kvasení, ktoré plynú z jeho zakladania, miesta uloženia, čiže nejaké neduhy, ktoré môžu postihnúť kvas, čím ho môžu znehodnotiť. 

Ide o to napríklad. Chystám sa do pálenici začiatkom novembra s Williamsovými a dnes som nachvilu pootvoril kryt suda a na povrchu koláča som zbadal čistobielu, pravdepodobne plieseň. Budem to museť sledovať, nechcem aby sa mi kvas obrátil a plieseň ostala dnu, nakoľko neviem či je neškodná alebo áno.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
                     
host - 218.140 (?), 27.8.2008 18:42

Ja dávam cukor stále na podporu prekvasenia a zvýšenie výťažnosti. Povala no nenajdem pre nu český výraz no v podstate je to neobytné podkrovie.  Zhora len škridly a z dola beton, ktorý tvorí platňu domu. Umiestenná na severnej strane, čiže sa neprehrieva.  S tým odvetraním myslíte konkrétne čo?  Ja pálenku nechávam týžden bez uzáveru tak ako som ju doniesol z pálenice až potom ju poriadne uzavriem do demižóna. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 77.39 (?), 27.8.2008 19:20

Pálenku po přivezení z palírny nechávám vyvětrat otevřenou alespoň měsíc. V posledních letech ji skladuj v otevřeném demižonu trvale - jen přikrytou tkaninou, aby se do hrdla neprášilo. V chladné komoře, pochopitelně. Za rok ztratí asi 1% alkoholu, ale získá na jemnosti.
   Co se týče přidávání cukru. Kvašení se cukrem nepodpoří, ovoce kvasí stejně rychle a dobře bez něj. Výtežnost se, pravda, zvýší, ale k čemu to, ovoce je většinou víc než dost. Přidáním cukru se sníží riziko, že se kvas zkazí, ale je to vždy na úkor výsledné kvality destilátu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Jaroslav Gregorec - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (108) - 218.137 (?), 8.10.2008 19:16

Zdravim. Keďže sme už túto tému využili aj na páleničiarstvo, budem pokračovať tu a nebudem zakladať nové vlákno. Moje vedomosti o príprave kvasu som dostal od mojich predchodcov, nedostal som sa k žiadnej lieteratúre. Rád by som sa opýtal väčších odborníkov na nejaké "choroby " kvasu pri kvasení, ktoré plynú z jeho zakladania, miesta uloženia, čiže nejaké neduhy, ktoré môžu postihnúť kvas, čím ho môžu znehodnotiť. 

Ide o to napríklad. Chystám sa do pálenici začiatkom novembra s Williamsovými a dnes som nachvilu pootvoril kryt suda a na povrchu koláča som zbadal čistobielu, pravdepodobne plieseň. Budem to museť sledovať, nechcem aby sa mi kvas obrátil a plieseň ostala dnu, nakoľko neviem či je neškodná alebo áno.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Zera - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (88) - 73.236 (?), 5.3.2009 10:05

Vrátím s zpět k tématu otázkou: Do jakých rozměrů asi doroste Clappova - čtvrtkmen(podnož si nepamatuju).Jedná se mi o to, jak daleko od vloni vysazeného stromku sázet další stromek.Mezi mladým stromkem ke koruně dalšího stromu mám místo asi 20m a potřebovala bych tam nacpat jabloně Rajku a Vandu obě též čtvrtkmeny.  

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 94.12 (?), 5.3.2009 11:12

Ta výška kmene není až tak podstatná. Důležitější je kvalita půdy, stanoviště, nadmořská výška a samozřejmě - podnož.
   Obecně lze říci, že Clappova patří mezi středně až silněji rostoucí a později plodící odrůdy. Pěstuje se proto spíš ve volnějších tvarech a na malou zahrádku se příliš nehodí. Protože má špatnou afinitu s kdoulí, štěpuje se obvykle na semenáči - tedy další předpoklad většího stromu. Jistě, lze ji pěstovat na kdouli s mezištěpováním (třeba Hardyho), ale to by asi bylo na stromku vidět.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Zera - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (88) - 73.236 (?), 5.3.2009 12:44

Mezištěpovaný není, zahradu mám na severním ale skoro celodenně osluněném svahu, půda jílovitá, stanoviště-chráněné,nadm.v.360m. Zahradu mám 10arů tak snad se tam vejde.Známý mi dnes nabídnul ty dvě jablůňky, jemu se nevešly, tak bych je ráda co nejdřív dala do země a nerada bych přesazovala.Ale mám ráda stromky pěkně v řadě...   

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 54.125 (?), 29.3.2010 16:21

Dlouhým skladováním skutečně může dojít ke znehodnodnocení destilátů. U hruškovice to slyším ovšem poprvé. Nejčastěji k tomu dochází u destilátů z drobného ovoce -  jahod, ale i borůvek a malin. Tady je vidět, že dobrého by měl člověk užívat dřív než se to pokazí, nebo ho "sejme zubatá".

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Lenka 22 - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (122) - 119.93 (?), 31.3.2010 18:53

Přečetla jsem celou diskusi a jsem v šoku. Také mi bylo řečeno, jak je na začátku diskuse, že Clappova hruška nemusí mít vedle sebe druhou. Tu sice naštěstí mám, ale jsem v šoku z toho, že budu čekat 7-10 let na hrušky. Mám stromy na místě, kde mají slunce celý den z každé strany, ale svah je jižní. Půda je jílovitá a na opuce, takže kořeny nemůžou být hluboko. Předpokládám, že přes opuku kořeny nerostou. Není lepší ji přeroubovat, aby byla dříve, ale hlavně, aby nebyla moc velká? Že se jedná o vzrostlou odrůdu, to jsem se dověděla až z diskuse. Jak je to s hloubkou kořenů u různých odrod hrušní?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 151.38 (?), 31.3.2010 20:17

Jestli máte Clapovku na semenné podnoži, tak jeji plodnost je pozdnější.To neplatí, jestli je na kdouli (MA-se, K-T-E, BA-29-a jiné).Pak je jeji plodnost dřivější.

Všechny hrušky jsou cizosprašné-né jenom Clapovka.Určitě některý ze sousedů pěstuje hrušně (kvůli opýlení),pokud ovšem né takové které se neopylují, nebo kvetou v nestejnou dobu.

Semenné podnože koření hluboko, a stromek je většího vzrůstu.Vpozdnějších létech nebude třeba trvalá opěra.Kdoulonové podnože koření mělčeji, stromek je menšího vzrůstu, plodnost se přibližuje.

Můžete samozřejmě přeroubovat(teď je vhodná doba-pokud máte ovšem rouby).

rostislavik

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 202.237 (?), 20.11.2010 15:28

Mám zkušenost s málo odvětranou třešňovicí, uskladněnou 5 a více let, také není dobrá. Dobře (dlouho) odvětraná třešeň je lahodná i za x let. Pravděpodobně jsou na vině látky (je jich řada), které jsou součástí destilátu, a při jeho oxidaci se mění jinak než při uzavření. Asi probíhá jiný pochod. Stejný problém jsem zažil i u slivovice.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika