Míchání hnojiv



Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (3225) - 135.175 (?)
11.9.2019 13:10

Docela drahé hnojení.sad

           Vladimír

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
                     
Petr z H - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (690) - 132.55 (?), 15.9.2019 8:32

Ano, vaše typická reakce, když je vám odargumentováno, že nemáte pravdu - do někoho kopnete a pak napíšete, že to vzdáváte. no

Je úplně jedno, jak se materiálu z hnojiště říkalo. Moc dobře víte, o čem píšu - směs hnoje, rostlinných zbytků, popela a dalších zužitkovatelných věcí. (Ne, opravdu se nechodilo s popelm po poli a nerozsypával se po něm, jak se snaží tvrdit další anonym.) A toto se vyváželo na pole. Něco o tom vím i z vlastní zkušenosti, můj děta s babičkou před několika desítkami let taky hospodařili na svém poli a měli domácí zvířectvo, takže jsem se toho přímo účastnil.

Pole už se pár století nezúrodňují žďářením, jak jste tvrdil v předchozích příspěvcích. Žďářením se pouze vytvářejí nová pole, která jsou do začátku zúrodněná popelem. Ale pokud je chcete udržet úrodná, musíte jim dodávat i organickou složkou. Vůbec nechápu vaše pohnutky, proč se snažíte tvrdit, že se to tak po staletí nedělalo...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 15.9.2019 11:28

Sousedi před pár desítkami let ještě hospodařili a na velkém dvoře měli hnojiště, kam vyváželi hnůj od zvířat. Na hnojišti končilo taky vše ostatní - zbytky z kuchyně, popel i veškerý další bilogický odpad. Posečená tráva samozřejmě ne, tou se krmilo nebo se sušila. Je logické, že samostatný kompost nepotřebovali. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (3225) - 135.151 (?), 15.9.2019 16:07

Tak u nás doma se dřevem jen zatápělo, topilo se uhlím. Popel se nesypal do hnojníku, ale na vůz popeláře tažený koňmi, který každých čtrnáct dní kolem nás projížděl. Rodiče asi věděli, že popel z uhlí na pole nepatří. Asi jsme byli chudší rodina a topit jen dřevem bylo tehdy pro nás levnější. Jak je to dnes nevím, bydlím v paneláku.

           Vladimír

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Registrovanýuživatel - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (407) - 218.212 (?), 11.9.2019 10:03

Moc nechápu tyto "made home" pokusy, obzvlášť když tomu nerozumíte, na celou sezonu rajčat si vystačíte s krabičkou kristalonu start a plod akvět, dohromady za 200Kč.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
Jiří II - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (598) - 120.64 (?), 11.9.2019 11:01

Přesně tak. A co Kristalon Zdravé rajče a paprika? Letos jsem odzkoušel a s výsledkem jsem spokojený. Jedná se o Kristalon s obsahem 2 složek (dva sáčky) - hnojivo 300 g + vápník 200 g. Hnojení zálivkou 1x týdně na střídačku, jeden týden vápníkem, druhý týden plné hnojivo atd.

Organickou hmotu je potřeba zarýt do půdy na podzim, aby byly zajištěny dobré podmínky pro růst kořínků.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 180.6 (?), 11.9.2019 13:52

Kristalon Zdravé rajče jsem právě zkoumala, protože ten "Aktivní vápník" mě zaujal a zjistila jsem, že se jedná o obyčejný ledek vápenatý. Vzhledem k tomu, že mám starší krystalické hnojivo na rajčata, tak se mi ho moc kupovat nechce a při případném problému - černání rajčat asi použiju ledek a pak buď směs superfosfátu se síranem draselným, nebo podzimní NPK, to bude mít asi podobné složení jako druhá složka Kristalonu Zdravé rajče. Tak uvidíme, jak se to osvědčí. Ale i tak díky moc za radu, jsem ráda, že někdo hnojivo vyzkoušel a se zkušenostmi se podělil, a že to funguje, myslím že ten můj postup bude hodně podobný.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (3225) - 135.175 (?), 11.9.2019 13:10

Docela drahé hnojení.sad

           Vladimír

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 180.6 (?), 11.9.2019 13:58

Protože to řazení příspěvků je tu dost nešťastné, ten můj dole reagoval na příspěvek z konce minulé stránky, tak raději přidám svojí reakci na Váš příspěvek z minulé stránky sem.

Moc děkuji za obsáhlou radu. Jenom bych chtěla pár věcí upřesnit:

1. Nejde mi pouze o hnojení rajčat, ale i o hnojení jahod. Na ty jsem právě sháněla to bezdusíkaté fosforečno-drasenné neutrální hnojivo. Tím je velmi prospěšné hnojit jahody koncem srpna, aby přešly z vegetativní do generativní fáze - zakládání květních pupenů na příští rok. Roztok superfosfátu a síranu draselného (který jsem nakonec použila) mi přišel příliš kyselý, vzhledem k tomu, že mám půdu spíš kyselejší.

2. Dřevěný popel jsem opravdu měla letos v úmyslu dát na záhon, kde budou příští rok rajčata. Někde jsem ale četla, že je dobré s ním posypat sníh. Chtěla jsem to tak udělat a případné rytí nechat až na brzké jaro, rajčata se sází až v květnu. Myslíte že bude lepší popel rozhodit a zarýt už na podzim?

3. U rajčat se mi projevilo černání plodů především na Startu F1. Naštěstí to bylo asi jen u čtvrtiny plodů a ten popel kupodivu pomohl. Nebo pomohlo ochlazení, kdo ví. Teď mám už plodů mnohem méně, než v první polovině srpna, ale jsou zdravé. :-)  Protože mi tato odrůda rajčat velmi chutná, chtěla bych jí pěstovat i nadále.

4. Pokud se mi příští rok černání opět objeví, tak uvedený postup přihnojování vyzkouším. Ledkem vápenatým bych dodala dusík a vápník, superfosfátem se síranem zase fosfor a draslík. První směs bude zásaditá, druhá zase kyselá, tak by se mohlo pH vyrovnat. Myslíte, že budou stačit týdenní intervaly mezi hnojivými zálivkami?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 3.155 (?), 11.9.2019 14:31

U rajčat mám zkušenost s černání konců plodů takovou, že nedostatek vápníku není daný jeho nedostatkem v půdě, ale tím, že rajčata ho díky vysokým teplotám nedokáží využít. Mám na jedné zahradě velmi vápnitou zeminu a na druhé neutrální. K černání konců rajčat dojde ve stejnou dobu na obou zahradách a to vždy v červenci a srpnu při velmi vysokých teplotách. Když se ochladí nebo je obecně chladno, k černání nedochází.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 180.6 (?), 11.9.2019 15:41

No tak to mě vůbec netěší, že si zálivkou nepomůžu. Pak už zbývá jedině postřik na list, ale jak se vyhnout plodům? A mít dusičnany v rajčatech opravdu nechci. Navíc stříkám cokoliv hrozně nerada, ještě tak jahody, ty jsou nízko a nemám pak postřik všude.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika