Při poskytování těchto stránek nám pomáhají soubory cookie. Používáním stránek s tím vyjadřujete souhlas.
Další informace.
Ú v o d n í   s t r á n k a  |  Reklama   
Zahradní domky.cz
Chaty, zahradní domky a domky na nářadí, dodání po celé ČR
Nábytek Vladeko
Dřevěný zahradní nábytek, doprava po ČR zdarma
Držáky na dřevo.cz
Kozy na řezání dřeva motorovou pilou přímo od výrobce


Drobné ovoce > Kanadská borůvka

Nejnovější příspěvky v tomto vláknu:
Železa obsahuje rašelina poměrně dost - půvo..., Standa_hk, 27.3.2014
Ten kralici hnuj bych radeji vynechal, misto... , host, 27.3.2014
Děkuji, celou sezónu hnojím hnojivem pro bor..., host, 27.3.2014
Ano, síran hořečnatý prodávaný pod obchodním..., Standa_hk, 27.3.2014
Cim hnojite pravidelne? Komplexni hnojiva ne..., host, 27.3.2014
Stránky: 1, 2, 3, 4, 5 | Zobrazit celou diskuzi   

Kanadská borůvka


host - xxx.xxx.46.1 (?)
8.5.2006 15:00, počet návštěv: 165339
Přejít na: tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den, zakoupila jsem si kanadskou borůvku 1 ks. A podle rad, které jsem se zde dočetla jsem jí zasadila. Pěstuji jí na balkoně, ve větší nádobě s podmiskou. Hlínu jsem nakopala v lese / jehličnatý/. Hlína má být kyselá, promíchala jsem jí s pískem. Borůvku mám v polostínu, slunce na ní svítí až pozdě odpoledne. Pěkně obrazila květama,celkem hojně. Doporučují mi,abych květy projela štětečkem. Nevím jestli je samosprašná. Chci zakoupit ještě hnojivo. Viděla jsem v Baumaxu přímo na borůvky. A  stačí 1 rostlina, nebo musí být 2? Jsem úplný laik a ráda bych své dceři udělala radost alespoň malou úrodou.děkuji iva

Připojit reakci   
recepty na vaření, uzení, zavařování, vína, destiláty
   

Kanadská borůvka


host - xxx.xxx.96.200 (?)
9.5.2006 13:09
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Je potřeba alespoň dvě rostlinky.
Připojit reakci
      

Kanadská borůvka


host - xxx.xxx.52.48 (?)
13.5.2006 20:09
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Jak se mam o ni starat?
Připojit reakci
      

Kanadská borůvka


host - xxx.xxx.184.112 (?)
9.5.2010 14:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Aj ked uz to isto za ten cas, ktory uplynul od zadania vasho dotazu, sama viete, cucoriedka ako taka je samoopeliva. V pripade opelenia pelom inej odrody, sa dosahuje vacsej velkosti plodov a tym aj urody. Mam jednu velmi skoru odrodu, ktora kvitne skor ako tie ostatne. Napriek tomu mam na nej kazdorocne urodu. Viem, ze toto nemozno pouzit ako univerzalnu pravdu, ale to ani tvrdenie ze potrebujete dve. Rozhodne to pravda neni, a ak je, tak vo vynimocnych pripadoch. Navyse ak Vam ju neopelia cmeliaci, mravce alebo iny hmyz, ktory sa dostane tak daleko do kvietku, aby ho mohol opelit, co Vam ho opeli? To prispieva k tomu, co je vseobecne podsuvane. Odporucaju sa dve - tri odrody ale z dovodu zvysenia vynosov a nie koli tomu aby ste mali vobec nejaku urodu. Ine je to u asimin, kde potrebujete dve geneticky rozdielne rastliny (dve odrody a nesmu byt krizenim pribuzne) na to, aby sa opelili, alebo kiwi. Ci uz kolomikta, alebo arguta potrebuje samicku a k opeleniu samceka. U vinica sa tiez stava, ze odroda ma len kvety zenskeho typu (gynoidny typ kvetu) a potrebuje opelovaca. U ziadnej odrody cucoriedok vsak neni ani jeden z tychto javov pravidlom, takze pokojne mozno bez strachu pestovat aj jednu odrodu.

Připojit reakci
   

Kanadská borůvka


host - xxx.xxx.11.24 (?)
11.5.2006 9:12
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Je potřeba do 50m v okolí jetě jedna pokud možno jiný druh borůvky kanadské kvůli opylení.Máme jednu taky na balkoně a soused taky jednu a je to v pohodě(3,rok)
Připojit reakci
      

Kanadská borůvka


host - xxx.xxx.97.5 (?)
2.6.2006 14:03
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Ako je to však, keď sú 3 typy podľa rodivosti: skoré, stredné a neskoré.
Môže byť kombinácia napr. skorá s neskorou ?
Připojit reakci
   

Kanadská borůvka


host - xxx.xxx.0.128 (?)
21.6.2006 7:11
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Koupili jsme 2, různě vysoké. V zahradnictví tvrdili, že je rozdíl pouze ve velikosti, ale každá kvetla jinak - větší skoro bíle a malá modře. Menší teď zasychá. Poradíte, prosím, jak ji zachránit? Děkuji.
Připojit reakci
      

Kanadská borůvka


host - xxx.xxx.251.161 (?)
22.6.2010 14:06
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dle mých informací je několik druhů a jen některé jsou samospašné, není jich mnoho.Pokud nejsou samosprašné nepomůžete si jakoukoli jinou v okolí, musí kvést ve stejném období.

Připojit reakci
         

Kanadská borůvka


host - xxx.xxx.187.104 (?)
3.7.2010 23:23
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mohli by ste uviest aspon niekolko z tych, ktore potrebuju k opeleniu inu odrodu?

Připojit reakci
            

Kanadská borůvka


jana brunecova (63) - xxx.xxx.146.135 (?)
9.7.2010 22:50
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mezi nejčastěji pěstované odrůdy kanadských borůvek patří Bluecrop, Patriot a Duke. Tyto jsou cizosprašné.

Připojit reakci
               

Kanadská borůvka


host - xxx.xxx.33.40 (?)
10.7.2010 15:49
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mozete toto tvrdenie niecim podporit?

Připojit reakci
                  

Kanadská borůvka


jana brunecova (63) - xxx.xxx.146.135 (?)
11.7.2010 12:39
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Další možné ověření - www.garten.cz/4616

Nikdy bych si nedovolila napsat lež.

Při hledání ověření pravdivosti mého příspěvku jsem našla tolik odkazů na pěstování a množení borůvek, takže další informace je zde zbytečné vypisovat. Mám pocit, že mé příspěvky stejně nikdo nečte, protože nikdo ani nereagoval.

Slíbila jsem, že uvedu hnojiva, takže slib plním.

Hoštické hnojivo na borůvky s guánem, Agra biomin pro borůvky /obsahuje rohovinu/, občas i hnojivo hnojivo Floria. Přeji všem úspěchy v pěstování.

Připojit reakci
                     

Kanadská borůvka


host - xxx.xxx.187.104 (?)
11.7.2010 19:48
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mrzi ma, ale musim protirecit.

V mojom okoli je mnzostvo ludi, ktori maju zasadeny jeden druh cucoriedky a preukazatelne nikde v okoli ziadny iny nerastie. Cucoriedky napriek tomu plodia. Podla jedneho clanku v casopise, kde je napisane, ze su cudzoopelive nemozete hodnotit, ze cudzoopelive su. Odkaz na stranku, ktory ste uviedla neni u mna funkcny a bol som nuteny si dohladat na tej stranke vsetky clanky tykajuce sa cucoriedok, prip. ich pestovania. Nasiel som ten clanok, na ktory ste pravdepodobne odkazovala. V nom sa pise velmi vseobecne, ze vsetky cucoriedky (vaccinium corymbosum) su cudzoopelive. Co samozrejme pravda neni. Na tej istej stranke som, ale nasiel clanky o ich pestovani, alebo o ich druhu, kde uz bola cudzoopelivost iba pripustena popri samoopelivosti a ciastocnej samoopelivosti. Je ich mozne si precitat tu a tu.

V casopisoch uverejnia kde - co a o internetovych strankach to plati dvojnasobne. Tazko sa budete odvolavat na nieco, co samo neni preveritelne a neodvolava sa na sapon trochu doveryhodne zdroje.

Mylne informacie o cudzoopelivosti sa siria zrejme od doby, ked ista skolka uvadzala na etiketach rastlin aj najvhodnejsieho opelovaca. Robia sa o tom vo svete aj studie. Odtial si niekto vyvodil, ze su zrejme cudzoopelive, a tak sa teoria cudzoopelivosti zrejme dostala do clankov v casopisoch a na internete aj do nasich koncin. Mnozstvo clankov predajcov aj nepredajcov, ktore potvrdzuju Vase tvrdenie tu nehra ulohu. O famach sa vzdy toho popise viac.

Aj ja som nasiel odkazy, ktore potvrdzuju moje slova. (Obaja vieme dobre hladat :))

Tento je komercny, podobne ako ten Vas (navod na pestovanie poskytnuty predajcom) a dava mi za pravdu, co sa tyka samoopelivosti odrody Bluecrop:

Blueberry Vaccinium (Pod pojem samoopelivy tu mozme zahrnut pojmy : self-fertile, self-pollinating, self-fruitful. Jediny, ktory ma uvedene, ze potrebuje opelovaca je Polaris a ten je krizencom cosymbosum x angustifolii.)

 Osobne skor verim vedeckym pracam, alebo studiam. Su tam uvadzane presne zdroje a je vidno kto a pre koho tu studiu, ci pracu vypracoval. Tym padom sa vlastnym menom zarucuje za pravdivost udajov v nej uvedenych. Je tam velka pravdepodobnost, ze ta praca presla rukami viacerych odbornikov v danej oblasti a to umocnuje jej vypovednu hodnotu. Jednu v slovencine si mozte dohladat podla vyssie uvedenych indicii a odkaz na druhu vo formate PDF v anglictine (mimochodom z polska) prikladam. Kto rozumie precita si a kto nie pouzije translator od google.

Uz v uvode (introduction) je uvedene velmi zjednodusene toto:

"V prirode si rastliny vytvorili viacero mechanizmov, ako zabranit sebaopeleniu.... V podstate sa jedna o to, ze ak nedojde k opeleniu cudzim pelom, ku koncu periody kvitnutia sa narusi tato nekompatibilita a nakoniec dojde k opeleniu pelom vlastnym, co je aj pripad cucoriedok."

Zaujimava je aj tabulka 2, kde je uvedeny pocet nasadenych plodov samoopelenim a krizovym opelenim pre dva roky a styri kultivary, ktore zas dava s odrodou Bluecrop za pravdu mne.

Mozme sa tu takto pretahovat az do sudneho dna a odvolavat sa na co chceme. Verme si comu chceme a komu chceme a sustredme sa na to, co nase skusenosti spaja.

Napriklad na to, ze v spominanom materiali sa nachadza potvrdenie aj s uvedenymi zdrojmi, ze po krizovom opeleni inou odrodou skutocne dochadza k zvyseniu velkosti (v danom pripade 13,6%) aj mnozstva plodov.

Z toho vyplyva, ze si nik, kto ma vaznejsi zaujem o pestovanie cucoriedok, po precitani tejto diskusie, nekupi jednu odrodu, ale viac, aby sa nepripravil o viac, vacsich, chutnejsich a kvalitnejsich plodov.

PS: Ja by som sa tiez neodvazil napisat klamstvo. A neupodozrievam z toho ani Vas. Je ale mozne, ze sa jeden z nas myli a kludne to mozem byt ja. Nebranim sa tomu. Na tom neni nic zle. Je to ludske.

Připojit reakci
                           

Kanadská borůvka


host - xxx.xxx.176.52 (?)
12.7.2010 9:12
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Myslim, ze sa jedna o tento odkaz.

Orezanie nazvu mohlo byt sposobene viacerymi faktormi, o ktorych pravdepodobnosti sa je zbytocne rozpisovat. K cielu vacsinou vedie niekolko ciest. Casom si najdete tu svoju najspolahlivejsiu. Za 3 mesiace nemozete vediet vsetko na 100 percent. To vlastne nevie nik ;).

Som rad, ze som Vas tu stretol. Prajem vela radosti a pohody pri pestovani aj v sukromi.

PS: Ako som uz pisal, nik Vas tu z nicoho neobvinuje. Netrapte sa tym, ze obcas nieco nejde, alebo Vam niekto protireci, moze to byt z nevedomosti jednej alebo druhej strany. Na to tu to forum je. Ked sa niekto myli, alebo nevie, ma moznost najst riesenie. Ak sa ovsem najde niekto so skusenostami a navyse svedomity a ochotny podat pomocnu ruku ako Vy.

Připojit reakci
                        

Kanadská borůvka


host - xxx.xxx.187.104 (?)
12.7.2010 6:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ked si ten system opelovania u cucoriedok znovu premietam, pripda mi dost pravdepodobne, ze niektora odroda moze mat system narusenia ochrany posunuty, alebo poskodeny natolko, ze sa neopeli. Takze az tak striktne samoopelive vsetky byt nemusia. Diky Vam som si to uvedomil a smekam pred Vami. Ospravedlnujem sa tym, komu som to tvrdil striktne, uz to tak robit nebudem, aj ked nepoznam odrody u ktorych by to tak bolo, vylucit ich nemozem.

Nestresujte sa skratenym odkazom. Odkaz moze byt skrateny aj systemom. Ja som svoje skopiroval z adresneho riadku prehliadaca a tu vkladal cez tlacitko zemegule s ockom retaze. Toto sa stane aj staremu harcovnikovi, nieto este cloveku s 3 mesacnou praxou.

Odvadzate tu dobru pracu. Nenechajte sa odradit ani znechutit. Je to Vas konicek, preco sa nepodelit o svoju radost, alebo skusenosti. Toto mame obaja spolocne. Ak som niekde proti Vam ostrejsie vystupil, moc sa ospravedlnujem. Ste uspesna pestovatelka. A podla vlastnej hlavy. Musela ste si vyselektovat tie spravne informacie z casopisov a prakticky ich vyskusat. Mate rozhodne dost nastudovane a more skusenosti, to sa ceni.

Verim, ze to tak citia aj ostatni.

Připojit reakci
         

Kanadská borůvka


host - xxx.xxx.187.104 (?)
6.7.2010 23:36
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Teraz budem citovat slova, ktore na strankach venovanym cucoriadkam napisal Ing. Daniel Simala. Na slovensku a "prilahlych emiratoch" nenajdete moc ludi, ktori by sa mohli k pestovaniu cucoriedok chocholikatych, alebo ak chcete kanadskych, fundovanejsie vyjadrit. Povodne s nimi zacal ako s vyskumnym programom a momentalne robi aj odborneho garanta pre velkovysadby. A ked vravi nieco o nich on, ma moju plnu doveru.

"Kvety čučoriedky chocholíkatej sú síce samoopelivé, avšak opelenie peľom inej odrody ma za následok zväčšenie bobúľ i celkovej úrody, preto je vhodné zaradiť do výsadby opeľovače, prípadne odrody v radoch striedať. "

Ste si isty, ze pestujete odrodu, ako ktoru Vam rastlinu predali? Aj s listockom o pravosti odrody? Odrezkovanie neni pre komercne vyuzitie pouzitelne. Cucoriedky vo vseobecnosti z odrezkov zakorenuju a uspesnost je mizive percento. Nie kazdy ma moznosti dat si odrodu poslat priamo od jej slachtitela a neskor pripadne dat namnnozit in vitro. Tak sa mnozia zo semena.  Ale obchodnici kolom dokola opakuju naucene formulky, len aby predali. Navyse semenac aj bujne rastie, takze aj pekne vyzera.

Pokial v cucoriedkach niekomu verim, je to prave On.

Připojit reakci
            

Kanadská borůvka


jana brunecova (63) - xxx.xxx.146.135 (?)
7.7.2010 19:40
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ráda bych věděla, zda jste také pěstitel kanadských borůvek?  Kde se dají koupit borůvky množené in vitro. Pokud vím, tak namnožení si můžete objednat, nejmenší odběr je 50 kusů. Vyškolený personál, drahý roztok atd., kolik potom taková sazenice stojí? Pro drobné pěstitele to asi není moc atraktivní. Děkuji za odpověď.

Připojit reakci
               

Kanadská borůvka


host - xxx.xxx.176.52 (?)
8.7.2010 12:17
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ano pestujem cucoriedky a moje prve sadenice pochadzali z miestnych zdrojov a tie pravdepodobne z polska. Pokial som dobre informovany dana spolocnost ma odrody zo zdroja v USA (neviem ci vsetky). Diky tomu prisli aj na omyly v nazvoch pri doposial pestovanych odrodach z europskych skoliek.

Ci dodavaju aj do ciech netusim, na slovensku aj posielaju aj sa da prevziat formou osobneho odberu. Rastliny nimi predavane su da sa povedat za lidovku. momentalne sa ceny u nich pohybuju do 3 euro za rastlinku, ale pri vacsich odberoch su lacnejsie. Rovnako je mozne odobrat rastlinky mladsie, alebo starsie, v mensom zakorenovaci, vo vacsom zakorenovaci a tam sa ceny tiez hybu. Vacsinou nadol. Za rastliny chranene licencne, je tato cena o licencny poplatok prirodzene vyssia. Ale nic hrozneho, celkova cena sa potom pohybuje okolo 5 euro a rastlinku. Stale je to prijatelna cena.

Staci si dat vyhladat cast vyssie citovaneho textu cez Google a najdete stranky splocnosti, pre ktoru spominany clovek pracuje. Kedze sa intenzivne zaoberaju pestovanim cucoriedok, maju odborneho garanta pre vysadby a zaoberaju sa aj predajom sadenic, dodavaju vacsinou sadenice aj pre tieto vysadby, aby bola zabezpecena odrodova pravost vysadeneho materialu.

Nepohybujem sa na profesionalnej pestovatelskej urovni, ale z publikacii na webe viem, ze ten pan sa tomu venuje od rokov 90 - tych, kedy koncom nich publikoval studie z testovacej vysadby v produkcnom stadiu rastlin. Takze praxe a skusenosti ma dostatocne. Aj omylov s europskymi skolkami si nieco preskakal, preto si radsej geneticky material objednava z doveryhodnejsich zdrojov. Ved si staci dat dohladat cez google jeho meno a pocitat si. Isto nejake jeho odporucania najdete.

Ked som sa riadil jeho radami pri pestovani cucoriedok (najma tymi na internete), vzdy to dopadlo dobre. Minuly rok som sadil rastliny na jar. Mali cca 25 - 35 cm. Na jesen uz mali niektore vyhony cez 150 cm. A vyzrete boli dostatocne, nakolko v zime nevymrzli. Tento rok idem prisadzat dalsich sest rastlin. Od ineho, ako od neho ich ale nechcem. Ani keby mi k nim priplatili.

Připojit reakci
               

Kanadská borůvka


host - xxx.xxx.176.52 (?)
8.7.2010 12:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

A samozrejme predavaju rastliny mnozene metodou in vitro.

Ked by ste sa rozhodla tam nakupit, myslim, ze Vas odrodova skladba isto potesi.

Nechcem tu na nikoho davat reklamu, sposob ako sa k danym informaciam dostanete som uviedol. Najdite si, pocitajte si, urobte si nazor a rozhodnite sa.

Prajem vela pestovatelskych uspechov.

Připojit reakci
                  

Kanadská borůvka


jana brunecova (63) - xxx.xxx.146.135 (?)
8.7.2010 16:03
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vyhledala jsem si to.  Uvádí tam, že v Evropě se množením zabývalo jako první Polsko a pak Německo, pak teprve Slovensko.  Přečtěte si to pozorněji. Vysazují klasicky množené řízky, případně in vitro. Také jsem použila při výsadbě směs zeminy a rašeliny. Máte pravdu, jeho studie je pěkně napsaná. Musím vás ale zklamat, mě to nepřineslo žádné nové poznatky. Vše o pěstování, množení a odrůdách borůvek najdete v různých časopisech a publikací s podrobnými informacemi. Jsem drobný pěstitel, mám 21 keřů různých druhů. Také jsem začínala s velkými neúspěchy. Vyzkoušela jsem různé způsoby výsadby, rašelinu, piliny, míchání se zeminou, až po 3 letech jsem došla k správnému způsobu. Některé borůvky vyžadují větší řez, jiné méně. Mám své vyzkoušené hnojiva na určité termíny, okyselování atd. Kdo se naučí porozumět potřebám k pěstování borůvek, ten to už nebude považovat tak složitě. Mám i několik sazenic z Polska, zakoupené u nás. Keříky jsou krásné, nízké a rodí poměrně dost velké borůvky. Jsou to řízkovance, protože mají stejně velké bobule, jako ostatní. Semenáče koupíte snad jenom někde na tržišti. Nereagovala jsem svými poznatky do této diskuze, protože každý má své poznatky a názory, které nechci nikomu vyvracet. Mohu ale říci, že je zde nekolik poznatků nelogických. Uvítám, když budete reagovat na mou odpověď. Stále nechápu význam nastýlání folie pod keř. Co se týká zadržení vláhy chápu. Zajímá mně hloubka umístění.

Připojit reakci
                     

Kanadská borůvka


PP. [PE, 550] (4927) - xxx.xxx.147.108 (?)
8.7.2010 17:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Kruh uvádí v návodu: vykopat jámu 50x50x50 cm, vyložit fólií, sem tam propíchnout, naplnit substrátem. Mám to tak udělané zatím od jara. Nevýhoda je, že se musí sledovat vlhkost. Ve vedrech to vysychá.

Připojit reakci
                        

Kanadská borůvka


host - xxx.xxx.187.104 (?)
9.7.2010 12:53
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

To vysychanie riesim podpovrchovym zavlazovanim.

Pred pravidelnym dosypanim substratu (smrekove piliny). Zobral som hadicu, sidlom napichal do nej diery, na koniec dal zaslepku, do osmicky som to preplietol pomedzi kriky, odrezal, pripojil spojku a zahrnul zahon s cucoriedkami substratom. Teraz mozem polievat aj uprostred sparneho letneho dna. Jedina nevyhoda oproti bazeniku je ta, ze ta voda nesmie tiect na plne pecky.

Dalsou moznostou je kvapkova zavlaha.

S trochou fantazie sa takto da vytvorit aj automaticky zavlahovy system, s pripadnym primiesavanim vodorozpustnych hnojiv.

Ale to by sa clovek pripravil o moznost sa o ne starat. To by sa mi uz tak neratalo. ;)

Připojit reakci
                     

Kanadská borůvka


host - xxx.xxx.187.104 (?)
8.7.2010 23:37
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

21 krikov? Kam sa na Vas hrabem. Ani po rozsireni pestovania o sest rastlin na Vas nemam. Zatial. :D

Pokial mate na mysli nasledovny citat, tak som ho znovu precital velmi pozorne a o mnozeni ani povode rastlin tam neni pisane nic.

"Najväčšie skúsenosti s pestovaním čučoriedky chocholíkatej vo svete majú v USA, kde bolo vyšľachtených aj najviac odrôd. V Európe založili najviac plantáží v Nemecku a Poľsku."

Neviem, ci este pracuje pre tu spolocnost. Jedna sa tu prave o ten projekt z 90 - tychrokov, ktory som spominal vyssie. Roky uvedene v tabulke vynosov su vsetky este z minuleho tisicrocia. Povedzte. Mala ta studia vtedy vypovednu hodnotu? Myslim, ze pre zaciatocnika ju ma dodnes.

Aj keby ste s tym mnozenim mala pravdu, stale to nehovori o doveryhodnosti europskych mnozitelov vobec nic.

Vase tvrdenie, ze kriky su mnozene odrezkovanim, lebo maju rovnako velke bobule ako ostatne, neni pravdiva. Skor by som to videl ako sprievodny znak napravdivosti.

Rozne odrody maju rozne velkosti bobuli (nie zanedbatelnu od 10 mm do 25 mm). Roznu makkost, tvar (su spolostele, sudkovite), oinovatenie, roznak znasaju prepravu, niektore su kyselkavejsie, niektore su velmi sladke, az fadne, ine zas maju vinovo kyselkavu aromu a pritom su sladke. Niektore maju hustejsie strapce a niektore zas volnejsie, niektore maju pozoruhodnu vyrovnanost bobuli pocas celeho obdobia zberu, ine maju tendenciu ku koncu sezony drobniet. Su odrody, ktore zbierate uz koncom juna(cerven), ine koncom septembra (zari). Su odrody, ktore maju termin zberu znizeny na jeden - dva zbery, ine zreju postupne. Mate odrody, ktore idu lahko od stopky a ine nie, mate odrody vhodne pre mechanizovany zber a ine vylucne rucny. Niektore znasaju prepravu a su komercne pre velkovysadby zaujimavejsie aj ked su chutovo na tom slabsie ine zas tolko nerodia, ale maju neopakovatelnu chut. Vzrast je tak isto rozdielny. U mna je to od cca 120 cm, az do 150-160 cm. Ale su to este mlade rastliny, takze to podla mna este porastie.

Kupene su tiez z polska, zarucene prave odrody, s certifikatom. Napriklad, ked si u mna porovnate odrodu Berkeley s odrodou Berkeley, kupovane v jeden den v rovnakom case jednou osobou u jedneho obchodnika, je uplne odlisny habitusom, listom aj ranostou. Bobule su si viacmenej podobne, a to aj tvarom, aj velkostou aj chutou. Co si mam o tom potom mysliet? Neverim. A verit uz nebudem, lebo stratili moju doveru. Ktora skolka v cechach, alebo na slovensku sa venuje komercnemu rozmnozovaniu cucoriedok? Mozno o nich iba neviem. Ale vsetci pestovatelia cucoriedok, ktorych poznam maju s mnozenim odrezkami rovnake skusenosti. 30 odrezkov pouzitych a 3 zakorenene. Samozrejme sa to moze lisit odroda od odrody. Ludia pestuju a skusaju odrezkovat rozne z nich, nepoznam nikoho, kto by si povedal, naodrezkujem si este par krikov cucoriedok, aby som dosadil zvysne miesto. Skusenosti s tym ich odradia hned pri myslienke. Mozno iba nemaju tu spravnu technologiu. :D Na velkovysadby a podnikanie vo velkom je in Vitro, rychlejsia, pohodlnejsia a od urciteho mnozstva aj lacnejsia. Myslite si, ze s tymito skusenostami, svojimi aj druhych, este budem pokusat miestnych dodavatelov, ktori to aj tak beru z polska? Odkial inakial? Ked to neberu oni, berie to odtial ich dodavatel. Mozno je par svetlych vynimiek, ale ja o nich neviem.

Ked si pozorne precitate popisky u jednotlivych odrod na tejto starej stranke a na stranke jeho terajsieho zamestnavatela, najdete v nich dost zasadne rozdiely. To su tie ponaucenia s europskymi mnozitelmi so zarucene pravymi odrodami. Necham Vas si to vychutnat. Prezradit Vam to by bolo ako povedat na zaciatku detektivky, kto je vrah. ;)

Okyslovanie? To je preboha co? Moje zatial bujne kriky si vypytaju iba na jar rozpustne hnojivo, zaciatkom leta organicke a po aplikacii mykoriznych hub v tomto roku, vazzne uvazujem o vysadeni hnojenia az do stavu, kedy uvidim deficit, alebo raz za niekolko rokov, aby som ich nepriotravil zivinami. Asi mame uplne odlisne skusenosti, aj ked pestujeme to iste. Clovek ked mu nieco ide a chuti mu to, ma tendenciu dokupovat dalsie. Takto ste pravdepodobne prisla az na to cislo 21. Ja k nemu asi nikdy nedojdem, ale staci mi, ze budem mat na svojich zahonoch len tie odrody, ktore mi chutia a dosahuju vyssich kvalit.

Dokazete v obchode rozoznat, ci sa jedna o rezkovanec, semenac alebo rastlinu vypestovanu in-vitro? Ak ano, myslim, ze by ste sa tym mali zacat vaznejsie a mozno aj komercne zaoberat. Podla velkosti krika ci velkosti plodu to ale naozaj nejde. Zvlast, ked tvrdite, ze su rovnako velke. Takze na trzisti, co v zahradkarskych potrebach, vsetko jedno. U nas v okoli je ta spolocnost, od ktorej som ich kupil, velmi znama. Maju velke pozemky na okrasne rastliny, robia vysadby velkych mestskych parkov atd. atd. robia aj do ovocnych zahrad, architekturu a pod. V tom maju moju doveru. Ale v kupe cucoriedok z akehokolvek ineho zdroja ako som uz spominal nema moju doveru nik. Vacsina je z polska.

A s tym ze ste neziskala ziadne nove poznatky ste ma nezklamala. Pri pestovani takeho kvanta krikov by som sa cudoval, keby ano. Uz musite mat vypracovane svoje postupy.

No ja musim povedat, ze som sa rozhodol pestovat cucoriedky vo vacsom az potom ako som ich vyskusal a vynimocne sa im dari. Nemienim vsako opakovat chyby, ktore som pritom urobil a viem ze ich podobne urobili aj druhi.

Momentalne som si presiel odrodovu skladbu spolocnosti, kde je tento pan zamestnany. 37 odrod vratane licencovanych, ak som dobre pocital. Vsetko su to vaccinium corymbosum, pripadne krizene s vaccinium angustifoli.

Prajem vela dalsich uspechov v ich pestovani.

Připojit reakci
                        

Kanadská borůvka


jana brunecova (63) - xxx.xxx.146.135 (?)
10.7.2010 2:28
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zopakuji -odstavec kvalita rostlin - na konci - množené klasicky řízky, príp. metodou in vitro.Pokud to stále nenacházíte, mohou si to přečíst ostatní, jako já. Jar@ tam je nedoručitelný. Informace tam tedy odtud jsem nezískala, takže si nekoupím nic. Na slovensku se pěstování věnuje pan Š. na výzk. pracovišti v Krivé. Založené plantáže v oblasti Liptova a Oravy mají 16 ha. Hlavní pěstované odrůdy jsou Bleucrop, Blueray a Duke. Pro výzkum a nové křížení se vozí sazenice ze severní Ameriky a Německa. Velikost bobulí mám od 15 - 22 mm, před 2 lety jsem je všechny přesazovala. Sazenice z Polska mají velikost okolo 15mm. Mají je tak velké semenáče??? Řízkovanec plodí již druhým rokem, byť by měl 1 prut. Semenáč nerodí dřív, jak za 3 roky. Nevěříte v důvěryhodnost evropským množitelům?  Já ano, proč věřit jenom vám?  Semenáče už koupíte jenom někde na obyčejné tržnici, kde podvodníci chtějí zbohatnout na neinformovaných lidech. Také ta cena tomu odpovídá. Mám dotaz - kde konkrétně jste v Polsku zakoupil sazenice s certifikátem??? Nenazýváte certifikát ten doprovodný štítek s názvem úrody? Nedávají se jen certifikáty velkoodběratelům?  Proč jste posedlý tím množením in vitro? Vždyť množením řízky se zachovají veškeré genetické znaky. Po přečtení jednoho webu děláte hned nějaké závěry.Prostudujte velké množství literatury a změníte názor.Myslím si, že tady je zajímají konkrétní poznatky o pěstování, zkušenosti a omyly, kterým lze předcházet.Pokud máte zájem, tak vám napíši, od kdy se u nás pěstují borůvky, jak množit řízky a další. Váš názor na hnojení se mi nelíbí. Zkuzte udělat, co jste napsal a do dvou let budete další nespojený pěstitel. Co se týká výživy, máte tam nějaké neznalosti. K číslu 21 jsem došla zhruba za 5 let. Proč nepěstovat, když mi chutnají a mám na to prostor. Proč bych měla sekat jenom trávu? Je to mé hobby, věnuji se tomu 10 let. Internet mám teprve 3 měsíce, takže mé poznatky nepramení odsud. Až budu mít čas, tak věřte, že ho prolezu celý. Uvádíte, že jste udělal chyby. Věřte, že já jich udělala velmi mnoho. Každý radil jinak, tak to zkoušela. Co se týká těch kříženců, už máte vybráno? Křížením / half- highvaries/ v.corymbosum X v. angustifolium / lowbush -výška do 50 cm / jsou keře vysoké 1,2 m. Běžně se neprodávají. Seznam odrůd mám. Okyselování? Síran amonný, Okyselovač půdy / AGRO /, testy půdy lakmusovými papírky na PH 3,9- 5,4. Nechám vás to také vychutnat. Chcete- li se tady podělit s poznatky, založte novou diskuzi.

Připojit reakci
                           

Kanadská borůvka


host - xxx.xxx.187.104 (?)
10.7.2010 8:11
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Opakujem, odvolavate sa na takmer desat rokov stary text, ktory ma napriek tomu pre zacinajucich stale svoju hodnotu, kde o mnozeni v nemecku a v polsku neni ani slovo. Len o pestovani. Vtedy mozno tak dodavali.

Neviem, ci este pracuje ako zamestnanec spominanej vyskumnej stanice ale pracuje ako zamestnanec inej spolocnosti. Myslim, ze ako pestovatelia su neni rozhodne bezvyznamni. Citujem: V súčasnosti máme vysadených okolo 25 ha

Ale odbocme od jeho osoby a prejdime k teme. Hm. Od samosprasnosti sme sa dostali az sem. Nevadi, aj odtialto mozu zacinajuci aj pokrocili pestovatelia cerpat. Na tu ste nazor nevyjadrila a posielate ma zakladat si nove vlakno? Ja len reagujem na Vase nazory a skusenosti a konfrontujem s mojimi. Neznamena to ani to, ze presadzujem len a len svoje metody a druhe z principu odmietam, no ani to, ze metody, ktore som vyskusal a nepriniesli zelany vysledok su automaticky zle a nik s nimi nemoze mat uspech. Nesnazim sa Vas prekrutit. Napriek tomu pouzitemu tonu si myslim, ze z tejto vymeny skusenosti moze vzist nieco dobre. Zosumarizujme si to.

Substrat:

Najvhodnejsi je s kyslou podnou reakciou. Ak neni s kyslou, treba dokyslovat a merat lakmusovymi papierikmi. Na dokyslenie mozno pouzit okyselovac pudy, alebo hnojivo siran amonny. Substrat sa ale po nejakom obdobi vracia ku svojej povodnej reakcii a treba okyslovanie opakovat. Pri hnojeni hnojivami v siranovej forme sa do urcitej miery kyslost udrziava (Toto je iba odhad, nemam s tym prakticku skusenost.). Percento spalitelnych casti v nom by sa malo pohybovat od 18 percent. Idealne okolo 70 percent, cize ma obsahovat dostatocne mnozstvo organickej hmoty. Neviem aky substrat pouziva pani, skusenosti mam len s prirodzene kyslymi substratmi s obsahom organickej hmoty vysoko prevysujucim 70 percent, pilinami z ihlicnatych drevin a kyslou raselinou, kde tym padom odpada okyslovanie a meranie jeho kyslosti.

Hnojenie:

Pri hnojeni je potrebne sa vyhnut chloridovym formam hnojiv, pripadne hnojivam s obsahu vapniku. Pokial sa jedna o kombinovane hnojiva, na trhu ich je dostatok. Treba sa sustredit na hnojiva pre kyslomilne rastliny (azalky,  rhododendrony, vresy), alebo priamo pre cucoriedky. Pokial nie, je vhodne pre dusik a draslik pouzit siranovu formu (siran amonny a siran draselny). Pre fosfor je vhodne siahnut k superfosfatu.

Doplnky k hnojeniu:

Cucoriedka, ako kyslomilna rastlina, pouziva na ziskavanie zivin pre svoj rast spolupracu so specifickymi druhmi hub. Ziju spolu v symbioze. Toto sa nazyva mykorrhiza a huby sa nazyvaju mykorhizne huby. Moje kratkodobe skusenosti s aplikovanim preparatov na baze mykorhiznych hub na korenovu sustavu cucoriedok su velmi kladne. Treba vsak dbat na to, aby boli urcene pre kyslomilne rastliny. Pouzitie mykorhiznych hub je jednorazove pre cely zivot rastliny, znizuje potrebnu davku hnojiva a tym aj setri naklady.

Zalievka:

Najvhodnejsia je makka dazdova voda. (Su pestovatelia, ktori uz roky bezne pouzivaju vodu z vodovodu, bez negativnych javov. Vacsinou su to pestovatelia s raselinnym substratom, ale stretnut sa da aj s pilinovym. Zrejme tam dochadza k nejakej chemickej reakcii, presnu pricinu nepoznam.)

Vyber odrod:

Tu sa v nazoroch rozchadzame.

Spolocne: 

Je to rastlina samoopeliva, ale je vhodne vysadit viac odrod rastlin, koli vzajomnemu opeleniu. Dosahuje sa tym vacsej velkosti bobuli a tym aj urody. Pokial je priestor, je vhodne vysadit rastliny s viacerymi terminmi dozrievania a predlzit si tak obdobie zberu.

Rozdielne:

Pani preferuje akehokolvek miestneho, e-shop, polsko dodavatela okrem nakupu na trznici. Ja preferujem dodavatela, ktory vie garantovat pravost odrody a to, ze je dodavatelom rastlin pre velkovysadby. Tak isto u mna zavazi aj siroky sortiment a predpredajova i popredajova starostlivost o zakaznika. V neposlednej miere je pre mna dolezita aj jeho uzka specializacia a to, ze tieto rastline iba nepredava, ale ich aj pestuje. Neni som vylozene proti nakupom inde, len je tento vyber dodavatela u mna na rebricku vyssie.

Spon vysadby:

Tu je to dost zavisle od vyberu odrod. Menej vzrastne vysadzame v rozostupoch od 0,8 m a viac vzrastne az do 1,2 m. Vzdialenost medzi radmi sa voli od 2 - 2,5 m. Ak je pouzita mechanizacia, rozostupy medzi radmi su prirodzene sirsie (3 - 3,5 m).

Zaburinenie:

Cucoriedky maju velmi plytky korenovy system a preto je krajne nevhodne ich okopavat. Moze sa tym narusit ich korenova sustava. Pre udrziavanie okolia rastlin v nezaburinenom stave je vhodne pouzit mulcovanie, alebo herbicidy aplikovane s pouzitim herbicidneho zvonu, aby nedoslo k zasiahnutiu listov cucoriedok.

Dovolil som si tu zosumarizovat to, na com si myslim, ze sa zhodneme, aj nezhodneme. Ak mate nejake pripomienky k tomu co som popisal ako zhodne, pripadne ak som Vas zle interpretoval, poprosim Vas o vyjadrenie. Ved na to tu ta diskusia je. Nema zmysel si zneprijemnovat svoju zalubu zbytocnymi sarvatkami. Odradi to nas aj citatelov. Vase skusenosti su o to cennejsie, ze ste sa k nim musela dopracovat sama. Mnoho ludi by to v tejto faze vzdalo, myslim ze aj ja. Vsetka cest. A presadzat take kvantum rastlin by som rozhodne nechcel. Rozhodne Vam nechyba vola, ani odhodlanie.

Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky) >> | 1, 2, 3, 4, 5 | Zobrazit celou diskuzi   
Založit nové téma Nápověda
  Název diskusního téma   Počet příspěvků   Datum   Počet návštěv
Maliník - je to metlovitost? 323.6.2017198
Kanadská borůvka - zrzavé fleky 123.6.2017102
Angrešt a rybíz 20176422.6.20178429
Zasychání květů jahodníku v truhlíku522.6.2017232
Staré kanadské borůvky321.6.2017253
Velkoplodé meruzalky od p. Karla Jašíka420.6.2017252
Jahody choroba? 219.6.2017213
Žloutnutí a špatný růst maliníku 118.6.2017228
Uschlá kanadská borůvka? 617.6.2017430
Co mi to na rybízu roste? 716.6.2017562
Useknutá jabloň2715.6.20171565
Plodnost kamčatské borůvky10614.6.2017210646
Jahody - jde o chorobu nebo škůdce?213.6.2017217
Stromkový angrešt na keřový410.6.2017407
Samosprašné kiwi - jak je to se samcem?810.6.20171728
Moruše387.6.20177791
Muchovnik256.6.20175246
Kříženec rybízu a angreštu Jolona54.6.201710440
Rybiz? 34.6.2017378
Čokoládové víno23.6.2017241
Rozmnožování muchovníků73.6.20176247
Jahody 71.6.20172642
Neujímá se očko 41.6.2017403
Řez červené jeřabiny131.5.2017100
Muchovník Lamarckův2831.5.201776663
Hloh 2030.5.201717315
Pro pěstitele kanadáků? 530.5.20175068
Jahodník - vyštipujete plody?430.5.2017446
Drobné ovoce jsou už dávno i aktinidie, zrovna tak i ovocné zimolezy 1625.5.20174254
Jaké hnojivo k rybízu?924.5.20171991
Kdy stříhat maliník224.5.2017368
Černy jeřab (Aronie)11324.5.2017194718
Angrešt — nemoc 923.5.20171043
Muchovník lamarckii bez bližšiho určení odrůdy1023.5.20175686
Zahojí moruše tuto ráno po roubování 622.5.2017498
Kamčatská borůvka - lonicera4617.5.201774271
Biely povlak na listoch u Moruši Ćiernej Bzeneckej 316.5.2017278
Určení dřeviny 216.5.2017232
Kanadské borůvky - hnojení slepičáky1914.5.20175222
Kustovnice = goji713.5.20171169
Další diskuze: 1, 2, 3, 4, 5 >  
Fórum pro chovatele - domácí miláčci, psi, drůbež, králíci, včely, krmiva, pelíšky
Mrtvý králíček24.6.2017
Pozor Kavapo a Slepicar.cz jsou ta sama firma23.6.2017
Mrtvý králíček23.6.2017
Mrtvý králíček23.6.2017
Nemoc ledvin22.6.2017
Další příspěvky > 
Úvodní stránka | Informace o serveru | Podmínky užívání | Reklama | Podněty a připomínky
(c) Lupo Media s.r.o. 1999 - 2017
Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů