hnojení broskvoní



Stránky: 1,  2,  3,  4,  5  >   
host - 106.13 (?) 
14.4.2008 18:06, zobrazeno: 203263x

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, zda hnojit a čím broskvoně staré asi 4-6 let?  Děkuji za radu

Adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   
jekyll - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (498) - 214.25 (?), 6.5.2008 21:48

V našich zemepisných šírkach sa okolo tejto problematiky často chodí neistým krokom a každý tvrdí svoje. Názory (hlavne na vápnik) sú často protichodné. Nedalo mi a zrešeršoval som si zahraničné metodiky z krajín, kde broskyne pestujú vo veľkom a úspešne.

Ako začiatočník som medzi okolitými ošľahanými zahradkármi za kacíra, zato ale mám broskyne celkom pekné. Na rozdiel od nich.

Broskyňa sa má prihnojovať, vcelku intenzívne! Dusíkom a vápníkom. Situácia pre plodiaci strom a ešte neplodiaci je rozdielna. Ešte neplodiace - iba dusíkom.

Celková potreba dusíku sa počíta ako konštanta = 11g N (až 22g) na 1rok veku stromu. Teda 5 ročný potrebuje 5x11g=55g (až 5x22gN=110gN), 7ročný 7x11g, atd.

Pre stromky ešte neplodiace sa počíta 45-90g N na rok - to býva prvé 1-3 roky. Ide o to aby sa dosiahli maximálne prírastky ešte v tomto období. Dusík by sa mal kontrolovať laboratórne a podľa toho sa stanoví množstvo (teda či len 11g alebo až 22g), ale toto je pre záhradkára nereálne. Preto som pre seba zvolil konštantu 11g/rok.

Dávka je rozdelená! Sú viac-menej dve hlavné schémy.

Prvá je delenie dávky N na 3 etapy (až 4) - a to tak, že polovicu vypočítaného N dáme 3 týždne pred kvetom - vo forme 10-10-10 (od 4-4-4 až po 16-8-8 podľa toho nakoľko potrebujeme doplniť P a K. A teda Cererit 8-13-11 nie je zrovna terno, ak nepotrebujeme P a K až tak moc.) Druhú polovicu dodáme vo forme kalcium nitrátu (ako preferovaného hnojiva) - v dvoch dávkach, teda štvrtina N pri objavení plodov po odvete a poslednú štvrtinu N o 3 týždne neskôr. Túto kalciovú polovicu možno rozdeliť aj na 3 tretiny - po 3 týždňoch. Funguje to.

Druhá je schéma dvoch dávok. V III. dáme polovicu N - zase 10-10-10 a pod., začiatkom VIII. druhú polovicu vo forme kálcium nitrátu. (Toto som osobne neskúšal.)

Broskyňa je zlý kompetitor o dusík. Pod stromami by mala byť len zemina v polomere aspoň 1m. A nič iné! Ani tráva. Hnojivo nesypeme ku kmeňu ale v polomere cca 30-50cm. pH pôdy je optimálne 6,5, kritické hodnoty sú pod 6 a nad 7,8. Preferovaná úprava je mletým vápencom (dolomitickým iba v prípade príznakov nedostatku Mg).

Tento rok som prešiel z ledku vápenatého na Wuxal Kalcium. Prvý postrek broskyne práve dostali, ďalšie budú podľa doporučení Aglukonu. Teda, celkovo 4-6postrekov. Z toho - prvý pri "vylúpnutí" plodu, druhý o 14 dní, tretí a následné od veĺkosti vlaškého orecha v 14 denných intervaloch. Koncentrácia 4ml/1L postreku (resp 4L/ha).

Dávky neodhadujem kalibrovanou rukou, ale počítam a navážim.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 76.122 (?), 7.5.2008 0:09

Podle mě nějakej ten fosfora draslík navíc nemůžou bejt na škodu, spíš naopak.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 76.122 (?), 7.5.2008 0:44

Třeba tady se ale píše že to v podstatě nemá smysl:

www.goodfruit.com/link/May1-99/special8.html

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
jekyll - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (498) - 214.25 (?), 7.5.2008 5:31

Spomínaný článok Melissy Hansen z roku 1999 ovšem hovorí o nevhodnosti prehnojovania dusíkom v peckovinách obecne. S čím sa dá samozrejme súhlasiť. Uvádza nevhodnosť dávok 100-325 pounds per acre - čo je pri štandardnom počte 109 trees per acre - skutočne obrovské množstvo (ekvivalentné použitiu 14-45kg Cereritu na 1 ár!). A je to mnoho-mnoho-násobne viac, ako som uviedol v schéme vyššie. Ak som správne pochopil kontext vtedy používaného prehnojovania dusíkom, tak cieľ bol splnenie certifikačných požiadaviek na vzhľad a farbu plodu určeného na trh.

Celkový výnos je aj tak daný probírkou plodov, dusík - nedusík.

A ohľadom vhodnosti rozumného hnojenia broskýň sa metodické doporučenia vzácne zhodujú - teda na jeho potrebe a vhodnosti. Dávka 11g až 22g N na rok veku stromu je v podstate až alibisticky opatrná, skoro homeopatická.

Našťastie, nikto nie je povinný hnojiť broskyne, ak nechce, a ak si myslí, že to nemá zmysel.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 85.27 (?), 7.5.2008 15:16

Je třeba si uvědomit, kam a pro koho jsou články a hnojení a doporučované dávky určené. V podstatě existují dvě krajní situace:
a) Oblast, kde se broskve pěstují ve velkém - např. Znojemsko, Balkán, event. jižní Slovensko, kde je teplo, lehčí písečná půda, tedy relativně sucho,  a půda díky závlaze a pravidelným výnosům živinami spíš chudší. Tady je výnos a kvalita přímo úměrná dodávce vody a potřebných hnojiv. 
b) Většina oblastí ČR, kde se broskve ve velkém nepěstují a stromky opečovávají zahrádkáři u vyhřátých jižních zdí. Půda bývá obvykle humózní, vlhčí a bohatá živinami, mj. i proto, že broskvoně plodí jen občas - díky mrazům a tolik ji nevyčerpají. V této oblasti je důležitější, než počítat dávky dusíku, postarat se o ochranu před mrazy, o dostatečně vylehčenou nepodmáčenou a vysychající půdu a taky o prevenci kadeřavosti.  Případným přehnojením zde získáme více fyziologických chorob a nezdravého ovoce

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
VM - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (83) - 1.194 (?), 19.2.2009 21:23

Jsem stejného názoru jako Vy. Akorát s tím plozením občas nesouhlasím. Každý rok se mi polámou větve pod tíhou plodů. Někdy se stane, že v době květu sněží a je zima. Potom je to slabé. Polámané větve potom musím ořezat a strom má pořád tah na růst. Je pravda, že 10-tým rokem umírá na klejotok. Znovu nasadit nový, dát pod něj dostatek kompostu a dalších 10 let do jeho životnosti není potřeba přihnojovat. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 76.122 (?), 7.5.2008 17:27

Tak to jo, já se v těch jejich jednotkách moc neorientuju, snad jen trochu palce...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 76.122 (?), 7.5.2008 17:33

Máte to správně spočítané? Zkusil jsem to přepočítat a vyšlo mi zhruba 1kg N na ar.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 76.122 (?), 7.5.2008 17:39

aha, vlastně děleno 8%, to dá opravdu 14 kg...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika