Jak jsem již naznačil v jednom z předchozích článků, tak Milan Sobotka poslal do USA mimo Stupické i další tři odrůdy, které se do dnešní doby pěstují pod těmito jmény: Olomovitz, Czech´s Bush a Urbikany. Dle informací z Kanadské databáze rajčat se jedná o tři keříčková (determinantní) rajčata. Koupil jsem si v Kanadě semena všech tří s tím, že z nich vypěstuji rostliny a ty spolu s plody porovnám se známými popisy a pokusím se určit o jaké české odrůdy se vlastně jedná. Olomovitz-člověk nemusí být žádný velký lumen aby poznal, že se jedná o keříčkové rajče Olomoucké nízké. S tím Czech´s Bush to bylo složitější, ale v seznamu schválených odrůd bylo rajče Imun, odrůda, která vznikla výběrem ze stejnojmenné světové odrůdy u nás pěstované od roku 1921. S určením toho, co může znamenat Urbikany to bylo horší, ale užil jsem si to. Napadlo mne, že bych v překladači Googlu mohl zjistit v jakém jazyku to jméno je. Google mně našel filipínština, což mně vůbec nepomohlo. Tak jsem zkusil Google maps a ono to na mne vychrlilo Vrbičany. Takže jméno českého rajčete je Vrbičanské nízké. Objednal jsem si všechny ty tři odrůdy v Kanadě, že si je otestuji. Jen jsem si nevšiml, že Urbikany je v Tatiana´s TOMATO base označeno jako indeterminantní ( po našem tyčkové), přičemž i tam bylo konstatováno, že by to mělo být keříčkové determinantní. V roce 2015 jsem všechny tři vysadil. Jakmile se objevily první květy a plody, tak jsem ujistil, že to „Vrbičanské nízké“ opravdu není keříčkové. naštvalo mě to, a tak šlo do odpadků.
Vyhodnotil jsem si chuť obou těchto rajčat. Chuť Olomovitz byla taková, kterou mám rád a na jakou jsem si u českých rajčat zvykl. Pokud jde o Czech´s bush (Imun) tak to bylo horší, řekl bych že mně nechutnalo. Asi jsem nebyl sám, protože i na webu Tomatoville.com bylo hodnocení většinou mírně negativní.
Pěstoval jsem v tom roce i jiná česká rajčata, bylo mou snahou porovnat je s těmi „americkými“.
Na obrázku je několik českých rajčat, z nichž Hana a Jitka jsou rajčata s chutí jako Olomovitz a přitom jsou plody těchto rajčat uniformní, což je jistě šlechtitelským přínosem. Stejné je to i s odrůdami, které na tomto obrázku nejsou (např. Karla) a které jsem v tom roce 2015 pěstoval.
Hned na podzim jsem začal hledat semena toho Vrbičanského nízkého. V Česku mně nabídl pomoc Mikeš 13, odkázal mně na ředitele pobočky České genové banky, ten mně doporučil svou manželku a od ní jsem se dostal ke kurátorovi sbírek semen rajčat. Ten mně slíbil, že mně semena Vrbičanského nízkého pošle. A sliboval pořád dál, ale při mých telefonických dotazech měl vždycky nějakou výmluvu (musí dokončit nějakou nutnou práci, je právě na dovolené,atd.). Po půl roce jsem to vzdal a ani jsem mu neřekl co si o něm myslím a ani jsem nevyužil další nabídku od Mikeše 13. Zkusil jsem to v cizině, dostal jsem semena z Arizony a koupil také Urbikany v Anglii. Při pěstování v roce 2016 jsem zjistil, že ty rostliny Urbikany nejsou keříčková. Definitivně jsem se vzdal pěstování této odrůdy i když byla vyšlechtěna přímo pro pěstování v pařeništích, což jsem začal zkoušet. Při nějaké příležitost jsem napsal na Facebooku, že nemohu sehnat semena Vrbičanského nízkého (Urbikany), ozval se nějaký Strýko Peter a poslal mně pět semen Urbikany. Na jaře jsem čtyři semena vysel a získal jsem jednu rostlinu, kterou teď pěstuji. Je opravdu keříčková a dnes už mám nějaká zralá rajčata. O tom možná příště.
Autorem článku je Vladimír
