Mulčování s použitím kartonu účinnost na plevele

Chtěla bych připojit svůj názor k mulčování. Protože nevěřím, že v lepence a v novinách nejsou neodbouratelné sajrajty, držím se svého několik let praktikovaného způsobu. Na místo budoucího záhonu položím kus starého lina, nechám tak rok, kořeny plevelů vytahám rycími vidlemi - zbývají tam opravdu jen ty nejvytrvalejší a mám totéž. Záhon osázím, namulčuji posekanou trávou a lino odtáhnu na místo dalšího budoucího záhonu.

Pokud to lino, které dáváte, není přírodní, pak jedny z nejhorších neodbouratelných sajrajtů jsou právě v PVC...

Neviem co pani pouziva, ale ak je to skutocne lino, nie je to taka chyba... Dnes sa bezne pvc hovori linoleum, ale original linoleum je z prirodneho kaucuku. Dost drahy material.

Originál linoleum je z korku. Od 20. století se už korek nespojoval přírodním kaučukem nýbrž pryskyřicemi s olejem.

Pokud jde o permakulturu, tak ta je vymyšlená hlavně pro trvalky - tam je mulčování jasnější než u zeleniny. Podle mě je to zjednodušeně tak, že čím větší je sazenice, tím jasnější a "jednodušší" je mulčování. U stromků a keříků je to jasné, nedat ani málo, ani moc (kvůli vzduchu, tedy u písčitých půd více, u těžkých méně), spíše rozložit pod celou korunu a doplňovat. Chce to asi zkoušet.

Se zeleninou už je to těžší, o té se v permakultuře moc nemluví, ostatně, stromy se přirozeně mulčujou samy, ale zelenina je jednoletka (trvalé se samozřejmě dají mulčovat jako ovoce). Já to dělám tak, že vždy mezi větší zeleninu přisypu trávu. Ale jako ideální se mi jeví mulčovat vzrostnější zeleninu (košťáloviny, rajčata, okurky atd.). Zasít nebo zasadit, vyjednodit a až budou sazeničky mít nějakou velikost, tak pak zamulčovat (buď trvale slámou a senem a nebo přihazovat trávu) - pokud to plevel nezničí, tak ho to aspoň oslabí - já než jsem odjel na dovolenou, tak jsem dal pod okurky trávu, a když jsem přijel, tráva byla rozložená, ale plevel skoro nikde - jinak už by to zahltil.

Zkoušel jsem mulčovat i mrkev, normálně jsem počkal až trochu vyroste a pak prosypal meziřádky seno a slámu a snad to docela pomohlo - ale mulčování je prostě alternativa okopávání a pletí a člověk si musí vybrat, zda ho to někdy vlastně nestojí více práce než kdyby to dělal klasicky. Ale myslím, že se to vyplatí i u zeleniny, jen to vyzkoušet a mít dost materiálu, chuti a času.

Proto je ostatně vždy lepší mulčovat trvalky, tam máme většinou jednu větší rostlinu a nic se nmá tam neplete.

Pokud ještě někoho zajímá složení vlnité lepenky, mohu stručně uvést, co si pamatuji ze školy. Jedovatá není. Vlnitá lepenka se skládá z několika vrstev kartónu nebo papíru. Kartón na krycí vrstvy (liner - "lajner") je často dvouvrstvý nebo vícevrstvý. Na povrchu obsahuje pevnější celulózu, vnitřní vrstvy krycího kartónu bývají ze sběráku (recykl.  hmota). Několik dílčích vrstev papíroviny, částečně odvodněné na souběžných bubnových sítech, se pak za mokra spojí bez pojiva, odvodní, vylisuje, vysuší a vyhladí a máme kartón. Celulóza i recyklovaná vláknina mohou být lehce zaklíženy pryskyřičnými kližidly, plnidla se obvykle nepřidávají. Mají smysl jen pro velmi kvalitní tisk u kašírovaných lepenek (zpravidla bílých). "Vlna" se vyrábí buď z "flutingu", což je za horka tvárný papír, který obsahuje mnoho přírodního ligninu (oproti celulóze) nebo ze sběráku. Vlna z recyklovaného papíru není tak tuhá a není hnědá, ale spíše šedá. Podle tvaru a velikosti se rozlišují vlny A, B, C, D a E (mikrovlna), C je nejčastější, u pětivrstvé lepenky C+B. Vlna se spojuje s kartónem pomocí škrobového lepidla (obvykle z pšeničného škrobu). Lepidlo obsahuje malé množství louhu a boraxu. Dříve se na lepení používalo také vodní sklo. To je však tak alkalické, že v místě styku vlny s kartónem rozkládá barvu na lícové straně krycího kartónu. Přířezy vlnité lepenky se pak mohou potisknout a na boku sešít kovovými sponami nebo slepit polyvinylacetátovým disperzním lepidlem. Ještě na doplnění: "KARTÓN" je papírenský výrobek o plošné hmotnosti cca 90-200 g/m2. To, co má plošnou hmotnost vyšší, je "LEPENKA"! To, co ji má nižší, je papír (např. v PC tiskárně je osmdesátka - 80g/m2).

Nevedel som, ze tlacim fotky na foto lepenku a nie papier

Teď jste mě dostal. Omlouvám se všem za zbytečné podrobnosti. Taky tisknu na foto kartón, který má i s třemi nepapírovými nátěry 150 až 240 g. O tom to však nebylo. Chtěl jsem jen vyslovit názor, že vlnitá lepenka zřejmě neobsahuje významné množství škodlivin.

Pokud jde o terminologii, trochu mi vadí, když někdo zaměňuje očkování za štěpení a mluví jinak soudobou češtinou. Zní to příliš nukleárně. Pro mě je to trochu podobné jako zaměnit pětivrstvou vlnitou lepenku (700g) za pětivrstvý kartón (200g), který tvoří její krycí vrstvy. Nebo když někdo napíše "amoňak"... Pro nás, kteří pomaleji chápeme, to může být matoucí.

Ještě k těm vodám. Myslím, že už mají všechny evropské papírny a hlavně celulózky zaokruhované technologické vody. Z hlediska vodních toků je však jejich potenciální škodlivost způsobena hlavně sacharidy a dalšími redukujícími látkami odebírajícími vodě kyslík (hemicelulózy, lignosulfonany). Odbourávají se biologicky (lihové kvašení, Torula apod.)

Kartony používám a funguje to dobře. Hodně se o tom píše na stránkách o ekozahradách. 

No koukal jsem na to. Žádná krása to teda není a mulčovat celými kartony je ještě větší humus...