Lišejník na švestce

Od sousedu, kde jsou vysázeny túje se na švestce ve vzdálenosti 3m objevil lišejník. Je možné, že lišejník švestku zahubí! Jak přimět souseda skácet túje. Jirka.

Nejlíp uděláte, když pokácíte švestku. Zbavíte se tak záminky pro vymýšlení hloupých provokací. Martin.

Thuje s lišejníkem nijak nesouvisí. Lída

Řasy, mechy a lišejníky na kůře přímo strom nepoškozují. Ale mohou se v nich zabydlet choroby a škůdci, kteří mohou druhotně škodit. To, že třeba liišejníky v posleních letech hojně vyrůstají na kůře stromů, kamenech, plotech, střechách... znamená, že máme čistší vzduch. Odsířením elektráren spalující hnědé, nekvalitní uhlí. Lišejník na větvích můžete omezit postřikem mědí, třeba Championem, před vyrašením (měď po vyrašení může pálit lístky). Koukněte na střechy hlavně starších domů. Kudy vede měděný vodič od hromosvodu, moc mechů a lišejníků pod ním není.

Některé větve jsou porostlé opravdu hustě, to nikdy nebývalo a šíří se to v posledních letech. Se sírou v ovzduší bych to spojoval jen okrajově, elektrárny jsou odsířené roky a lišejníků tolik nebylo. Ale v době "sirnaté" pamatuju, že padlí na angreštu neexistovalo. Dnes bez postřiku není možné angrešt vypěstovat.
Že mech stromům neškodí tuhle hlásal nějaký lišejníkomil v rádiu. Neškodí třeba na kmeni borovice, kde je kůra 5 centimetrů tlustá. Neškodí asi přímo ani na větvích ovocných stromů, ale tím že obalí větve se k nim nedostane slunce a vzduch. Nevěřím, že to tomu stromu nevadí, o těch druhotných škůdcích nemluvě.

Lišejníky a mechy na ovocných stromech a bobulovinách opravdu vadí. Ne, že ne. Zejména menší a malé větvičky angreštů, rybízů, ale i zákrskových ovocných stromů lišejníky postupně úplně obalí a zadusí. Mechanické čistění tak malých větviček není možné, ale pomáhá jarní postřik roztokem Sulky, i když ne okamžitě, spíše postupně, ale už za rok, dva je vidět pozitivní výsledek. Kařdopádně ale síra lišejníkům neprospívá. Na mých zákrskových jabloních problém s lišejníkem vygradoval před lety a rozhodl jsem se ho řešit právě sírou. Používám 4% roztok Sulky na napadené části stromků.Přirozeně to obalení větviček lišejníky není záležitost jednoho roku, ale spíš desetiletí, rozvoji napomáhá přehuštěná koruna, zastínění, nedostatek slunce, závětří, vlhké prostředí.

Ohledně konstatování, že dnes nelze angrešt bez postřiku vypěstovat, si dovolím poznamenat, před lety už jsme to s panem PP probírali, že dnes už jsou vyšlechtěné odrůdy angreštů, které poměrně slušně odolávají padlí hnědému a není nutné je proti němu chemicky ošetřovat. Ach, ano, jejich chuť zaostává za Zlatým fíkem, ale jsou i tací pěstitelé, kteří trochu sleví z chuti při vědomí, že nebudou konzumovat plody angreštu postříkané chemií.

Souhlasím, pane W. Akorát k té sulce, angrešty před rozpukem, že?  A s tím angreštem máte taky pravdu, ale kdo ochutnal Industrii, nebo Fíka, nemůže zapomenout.

Ošetřuji angrešty každý rok na začátku květu Kumulusem (sirný připravek) proti americkému padlí, přesto mám na kmínku a starších větví hojně lišejníku.Asi to zkusím ručně ačkoli jeden stromek jsem ošetřil letos mědí a čekám co to udělá.Zbytek mědi po ošetření broskvoní používám také na jabloně k likvidaci zelených řas a tam to stromek nádherně vyčistí.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

Máte pravdu, pane PP, Zlatý fík, Industrie a Šolcova naděje, to byla chuť. Ale člověk časem na tu chuť zapomene a třeba takový angrešt Remarka nebo Rolonda mu postačí.