Rajčata samovolné ukončení terminálu

Ahoj, mám zahrádku v mrazivé kotlině u potoka, je to zpožděné a ještě začátkem června tu byly mrazíky a vše stálo, proto jsem zatím ani neochutnal, rostliny jsou menší a mají jen tři až čtyři vijany. Tak je mi divné, že převážně odrůda Spencer mi za třetím vijanem ukončuje terminál, lépe řečeno terminální výhon na konci už má jen květenství a nepokračuje. Vedle něj na první fotce jsou jen dva zalistky a konec. Na další fotce je vidět jak jsem vyřešil tím, že nechám jeden zalistek pokračovat, na třetí fotce postižené rostliny. Má to cenu s tím pokračovat, nebo rostlinu ukončit, když to sama vyžaduje? Jasně žádná věda, jen si rád přečtu vaše komentáře. Pro úplnost, díky poloze a časté rose a mlze jsem již 3x stříkal ridomilem, protože loni jsem ani nestihl ochutnat.

Mám železné dvoumetrové roxory do betonu, zapíchnuté do země, takže nechám rajčata vyrůst k vrcholu roxoru (cca 1,7 m), a pak je na vrcholu zastřihnu. A vystříhám všechny květy a plody odshora dolů, o kterých si myslím, že nedozrají. Samozřejmě rostlina znovu obráží, takže znovu vylamuju. Ale chci zachovat co největší listovou plochu nezatíženou květy a neperspektivními plody. A neodstraňuju ani spodní listy. Známí mají krásná rajčata, sem tam chemicky ošetřená. Pak jim najednou hrábne a otrhají všechny spodní listy do dvou třetin stonku, a když rajčata stále nezrají, tak je otrhají a dají za okno dozrát. Teď na začátku zrání. Nepochopí, že cukry a všechny další látky vznikají v listech!

To je zajímavý systém a myšlenka, asi to vyzkouším. Tedy mimo ponechání těch spodních listů, ty co se courají po zemi už jsem ustřihal.

Konkrétní souplodí živí vždy nejlépe ty tři listy umístěné níže. V profesionální praxi se tak ve sklenících odlisťují ty listy, které mají živit předchozí den sklizené laty plodů. Aby plody dozrávaly stejnoměrně, tak se po opylení a vývinu prvotních kuliček lata zastříhne dle odrůdy (proto taky máte u všech v krámě "keřík" o 5 plodech, "karkulka" 12 plodech,...) Tím že je plodů méně než geneticky predisponováno, tak dorostou rychleji do stejné velikosti a také v dané výškové úrovni ve stejnou dobu uzrají. Protože ve sklenících jsou na provázku, tak ten se každý týden "o patro" spustí níž, takže ve finále rostlina dlouhá 8 m od kořene po růstový vrchol v době likvidace porostu, tak je růstová zóna stále jen 2,2 m vysoká. Zóna květů je 1,8 m nad podlahou, zóna plodů pro zastřihnutí "na počet" a také pro vyštipování zálístků je cca mezi úrovní ramen a úrovní očí (1,4-1,5 m), zóna zelených plodů o krok níže a zralé se sklízí asi 0,7 m nad podlahou. Každá z těch zón se každý týden posouvá a operace se provádí před nebo po posunu tak, aby to "operátor" měl pohodlně v konfortní zóně bez potřeby plošiny nebo schůdkostoličky.

Protože na záhoně je sezóna oproti skleníku časově omezena na určitý počet týdnů, je také zbytečné pěstovat rostlinu vyšší než v sezóně dozraje. Mně pro Start_S_F1 vychází výška rostliny 2,2 m po nejvyšší květenství, které ještě je schopno uzrát. Pro koktejlová rajčata často stačí 1,7 m jako to má KUKY. Prodejci spirál začínali profilem 8 mm a délkou 2 m. Nyní v honbě za nízkou cenou mají trubičku 6 mm se sílou stěny 1,2 mm a aby se to pod váhou rostliny neohnulo, tak raději jen výška 1,4 m.

SfK.

Některá rajčata v reakci na chlad a délku dne se chovají determinantně místo indeterminantně. Tedy jak píšete, jste v údolí (máte vysoko obzor a tedy délka dne je kratší) a navíc ve studené poloze (zejména ranní teploty asi budou pod 16°C) takže odrůda, která ve skleníku je indeterminantní se u Vás může chovat tak jak jste nafotil.

MilosK - Váš postup je správný, jak pěstovat semideterminantní odrůdu jako indeterminantní. Přístě jale zkuste zvolit některou z velmiranných odrůd se spolehlivě indeterminantním růstem.

SfK.