Pěstujete rajčata, případně okurky, ve skleníku?

Vůbec nechci polemizovat, zda ve skleníku ano, či ne. Rád bych si - a doufám, že i vy - v tomto vláknu vyměňoval zkušenosti o pěstování ve skleníku.

   Ve skleníku na podzim vyseju ozimý salát, brzo na jaře ředkvičky, rozesázím salát a předpěstovávám již hrnkované sazenice rajčat systémem skleník ve skleníku, prostě co nejvíce vše urychluji. Se sklizní salátu z jedné strany hned zryju, přihnojím a vrátím na místo černou netkanou textilii a sázím rajčata. Nad řadou rajčat, s odstupy sazenic zhruba jeden metr, je připravená u stropu skleníku vodorovná tyč, ze které spouštím provázky, uvazuji a následně ovíjím rajčata při jejich růstu. Nic světoborného. Zalévám kropáčem ze sudů s dešťovou vodou (umístěných v této době ve skleníku) - taky nic moc, celkově dost namáhavé, zvláště s růstem teplot i rajčat.

V prostřední řadě (po jejíž obou stranách jsou chodníčky) pěstuji salátové okurky, kupuji roubované a doplňuji vlastním výsevem. Teď už je to souvislá dvoumetrová stěna.

   Odrůdy zkouším všelijaké - Start, Tornádo, Toro, Stupické, Cuor di Bue, Harzfeuer...  Koktejlová rajčata nějak neumím, praskají a hnijí.

Zajímá mne, jaké odrůdy se Vám osvědčily. Jaký máte systém závlahy, případně i větrání, jak s postřiky. Co keříčková rajčata. Co s rajčaty tyčkovými, když už teď mají přes dva metry - to už tu částečně bylo. Co třeba šroubovicové tyče - vyplatí se? Nebo i jiné nápady, zdá se mi, že už jsem vlastní fantazii vyčerpal. R.

Už nějaký ten rok co mě baví pěstování rajčat, jelikož je pěstuji sám (dříve to byla otrava, protože jako "dítě" jsem musel rajčata každý den zalévat... no zná to asi každý) je pěstuji ve skleníku hlavně pro dřívější a delší sklizň, vyhnutí se použití postřiků proti plísni. Po objevení tohoto fóra jsem začal s odrůdovým experimentováním a tudíž se snažím mít od každé odrůdy aspoň jednu rostlinu ve skleníku pro porovnávání. Z vlastní zkušenosto mohu říci, že jsem zatím s žádnou odrůdou neměl problém, všechny rostly a plodily bez problémů, ať už keříčkové, tyčkové, cherry, koktejlové. Systém zavlažování mám ve skleníku u zdi skoro automatizován, jedná se o samodomo vyrobenou jakoby kapkovaou závlahu, kdy na přívodní hadici mám rozdělovač na 24 hadiček a každá hadička končí u rostliny. K dokonalosi mi chybí už jenom nahradit kohoutek ventilem a nastavit časovač. Ve volně stojícím skleníku mám sud do kterého jsem svedl okapy. Dole jsem sud provrtal a osadil hadici a zalévám tou hadicí do PET lahví, která mám zakopané u kořenů. U všech rostlin používám spirálové tyče, ty si vyrábím sám ze zbytků nejlépe hromosvodového nebo jiného drátu 6-10mm na soustruhu. Větrání mi zajišťují automatické otvírače + otvítám dveře.

To Zdenci:

Zaujal mne Váš zavlažovací systém. Zkoušel jsem kovový sud na zvýšeném podstavci a z něho dvě zavlažovací větve - plastové hadice na konci zašpuntované a u každé rostliny vyvrtaná dírka o průměru asi 5mm. Nic moc, tlak nebyl na začátku a konci rovnoměrný, bylo nutno sázet podle dírek, s tím dát do souladu i krycí černou netkanou textili na zemi atd. Navíc se mi zdá, že zalévání je vhodné přizpůsobit vizuálně hodnocenému stavu rostliny, její velikosti, násadě plodů apod. Takže zpět kropáč. Dokonce mám dojem, že i polévání pěšin příznivě ovlivňuje růst rostlin vedle na záhonu, ale to může být omyl a mohou působit jiné vlivy - teplé počasí, dobré zakořenění aj. Poměrně dost se mi objevují svinuté dolní listy, probarvené žlutou mozaikou, asi viroza, nevím, zda může souviset s příliš častou závlahou. Prostě je odstraním a je to.Trochu také experimentuji se spouštěním příliš vysokých rostlin. Zatím mi to moc nejde - dostal bych na zem dosud nezralé plody. Jinak musím uznat, že Stupické skutečně zraje nejdříve, musím se mu omluvit a dám jich příští rok víc - teď, na začátku sklizně mne zachraňuje. R.

Jak jsem psal je to domo robo samospádem z 1000l nádrže, nic profi. Docela dlouho jsem laboroval s různými způsoby jak si zjednodušit zalévání, moc pokusů zkončilo neůspěchem. Až jsem vyzkoušel toto a funguje k mé spokojenosti. Základem jsou tenké hadičky, aby si nemohly "nasát", když jsem měl tlustčí hadičky, tak ta co první "nasála" sebrala většinu vody. Neměřil jsem sice jestli to dává z každé hadičky stejné množství vody, ale čůrky z hadičky vypadají stejně a zatím si žádná rostlina nestěžovala. Jinak mě se skleníku u zdi zatím zrají Bejbino, Currant, Tumbling Tom Red a Yellow, Zolotaja Andromeda a začíná Start.

Vyvýšený sud ve skleníku už jsem zrušil a místo obsadil rajčaty, takže musím vymyslet něco jiného. Zatím to vypadá na ponorné čerpadlo a hadici do ruky - je to míň práce než s konví. Jen to trochu moc energicky chrlí vodu. Ještě jsem zjistil občasný úžeh plodů, bude třeba nátěr západní stěny. Po vyhoštění ze skleníku zraje venku Salus ale chuťově vítězí Stupické.

Již asi 15 let pěstuji tyčková rajčata na drátěných spirálách. Letos jsem podstatně rozšířil počet pěstovaných rajčat (různé experimenty jak s odrůdami tak i způsobem pěstování) o 70 ks a pro tyto jsem si musel vyrobit dalších sedumdesát spirál. Spirála v mém podání je vlastně natažený závit z pozinkovaného drátu (rozměry i materiál jsou totožné s tzv. "závěšákem" používaným např. pro vedení telefonních linek mezi vysokými budovami). Na fotografii je vidět polovar po navinutí. Takové spirály by se Vám jistě vyplatily, protože mne stál materiál 140,- Kč a udělal jsem z něho cca 80 spirál o dělce 1,5 m tj. 120m spirály.Ještě přikládám obrázek použití spirály u mého jediného rajčete pěstovaného na balkoně.

        Mr Big 

Vaše řešení mne zaujalo. Jen mi chybí konkrétní údaje. Jestli to dobře chápu, vezmu kus pozinkovaného drátu o délce...(?) cm a průměru...(?)mm a navinu jej na kulatinu o průměru (?).. cm těsně, závit vedle závitu. Pak pustím, uvolním, ono se to nějak rozběhne. Následně, domnívám se,  jeden konec připevním na nosnou tyč, vedoucí asi ve dvou metrech nad řadou rajčat, spirála nějak visí dolu, kde se možná upevní ke kolíku(?¨) a rajče se "vmotává" do této pružné spirály, která možná pod vahou plodů poněkud péruje směrem dolu. Podle počtu vyrobených kusů předpokládám, že to funguje a prosím o upřesnění provedení. Používal bych normální pozink drát o průměru asi 2 až 3mm, na demontáž závěsných kabelů někde ve městě si netroufám. Ani nevzpomínám, kde bych tohle historické provedení viděl. Ale originál drát snad není podmínkou. Takže prosím, zkuste trochu specifikovat technické provedení. Děkuji. R.

Toto řešení, které už několik let používám jsem zde zveřejnil jako inspiraci pro Vás, případně jiné zájemce, protože toto řešení by mohlo být pro skleníky výhodné. Pochopitelně alfou a omegou tohoto řešení je možnost zájemce navinout závity na trubku. Jako každé řešení svépomocí závisí na možnostech realizátora. Já jsem měl možnost použít jednoduchý přípravek (trubka s navařenou klikou uložená na koncích ve dvou pouzdrech ve kterých se otáčí). Ve dvou jsme těch cca 150 m drátu natočili asi za dvacet minut (jeden jsme točili klikou, druhý vedl drát aby vytvořili závit).Na soustruhu ev. jiném zařízení by to šlo jistě také.

-trubka vnější průměr 35 mm

-drát průměr 2 mm pozinkovaný vázací (měkký)

Další už je jednoduché. Já jsem si zahákl jeden konec navinuté spirály za plot a tahal jsem postupně tak, aby se mně vytvořila spirála se stupáním cca 10 cm (v mém případě přes šířku zahrady tj. cca 10 m). Potom jsem nataženou spirálu rozstříhal na potřebné délky, v mém případě 1,5 m (vázací drát je plastický a drží tvar). Nahoře udělám háček, dole očko, které přichytím kolíkem (z napínacího drátu cca 30 cm) k zemi.

Rajčata při vyštipování vplétám do spirály asi tak jako když se vedou na provázcích.

          Zdravím Mr Big

Díky za návod. Trochu mne překvapil malý průměr trubky, očekával jsem asi tak trojnásobný. Rostliny v této hodně strmé šroubovici drží? Není třeba je občas uvázat? Jednu nevýhodu vidím v tom, že ve skleníku rostliny přerůstají a jedno z řešení je postupně je spouštět níže k zemi s tím, že kmínek se dole postupně ohýbá na způsob dilatační smyčky. To asi zde nejde, ale to ukáže jen praxe. Díky za inspiraci i za upřesnění. Asi udělám pár prototypů na zkoušku. R.

Drží perfektně. Pokud jde o přerůstání rajčat ve skleníku, tak to je otázka způsobu pěstování a zejména hnojení, ale do této diskuze bych se nechtěl pouštět, protože by kdokoliv mohl namítnout, že nemám skleník.

            Mr Big