Jak správně nasadit kosu

Moc děkuji všem za pomoc... jdu se na to dnes vrhnout. Tomáš

Dobrý večer, Kde prosím Vás je päta kosy, spodná časť pod ostrim kosy, alebo úplne spodná časť kosy kde sa nachádza výstupok na zádlab do kosiska? Ďakujem.

Jsem až překvapen, že je o kosu zájem. Přečetl jsem s celou řadu blábolů v tématu kosa. Popis: list - čepel, hřbet, špice, pata, patka. Čepel je tenká část, na vnitřní straně je břit na vější hřbet (zesílená část), špice je vlevo, pata je úplně vpravo nejširší část čepele, patka je ten camprdlík, za který se kosa upíná na kosisko - kosiště. Pro začátečníka bych doporučoval kosu o délce 70cm, je to takové optimum. Existují kosy od délky 30cm do délky 120cm.Vybrat si kosu s listem co nejširším a směrem dolu vypouklým - lépe se s ní seče, neni to žádný Rus, vybral bych třeba zn. WOLF-SENSE, Garant, obě jsou dosti tvrdé, nebo nějakého Jugoslávce, nebo Rakušáka. Před použitím je třeba každou kosu naklepat, to je v šířce několika milimetrů list ztenčit údery kladiva na speciání podložce. Tuto činnost bych určitě napoprve svěřil odborníkovi, to je dědkovi na dědině, který to umí. Jestliže někdo chce tuto operaci provádět sám, doporučuji pozorovat při vlastním klepání. Pak to opatrně zkoušet. Téměř všichni začínající klepači vyrobí pukavce - zvlněné ostří, takovou kosu je možné jedině vrátit zpět do hutí a nemusí být jen jedna. Klepání nelze uspěchat, vyžaduje určitý zájem a trpělivost. Týká se to obzvláště nové kosy. V žádném případě nešahat na kosu bruskou za účelem ztenčení čepele. Starosti s přesným úhlem seříznutí kosiska si nedělejte. Úhel doladíte při vlastním sečení levou rukou. Musíte kosisko naklonit tak, aby se čepel dotýkala hřbetem země a špice lehounce směřovala nahoru, protože jste jinak špicí v zemi. Vyzkoušet lze na podlaze. Při sečení se kosa pohybuje na pomyslné kružnici. Dosáhneme toho tím, že v lehkém předklonu levou rukou táhneme dozadu za sebe a pravou rukou tlačíme za současné rotace trupu doleva. Proto delší kosa než 70cm vyžaduje velmi silný a trénovaný cemr.To je část zad mezi sedinkou a hrudníkem. Nyní k přiloženým fotografiím:  obr. č.1 - kosu postavíme cca 30cm od zdi, patou ji oni opřeme a místě styku uděláme značku.

           obr. č.2 - kosu vykloníme doprava tak, aby byla špička pod vytvořenou značkou. Velikost míry mezi body A-B volíme podle délky kosy a velikosti pokosu, který chceme vytvořit(Pokos-šířka sečení na jeden záběr). Větší u delší kosy a menšího pokosu, menší u velkého pokosu. Velikost pokosu volíme podle zdatnosti-hlavně silný a ténovaný cemr a toho, co sečeme.

           obr. č. 3 - upnutí kosy na kosisko pomocí kované objímky a táhlého klínu, na dřevěný klíd ne nikdy nekluče, ten slouží jen jako podložka. Možná by tuto věc vyrobil některý kovář na dnech kovářů na Helfštýně.

           obr. č. 4 - upnutí kosy na kosisko pomocí objímky se šroubama. Musel jsem upravit- sprasit pro tuto montáž stávající kosisko, protože pro tuto montáž se má správně použít kosisko, které má konec vyhnutý dolů o úhel seříznutí, který se vytváří na volném kosisku. Je nutné objímku vypodložit dřevěným zaobleným klínkem. Viděl jsem to zde v nějakém angl. orig.

           obr. č. 4a - při této montáži na toto kosisko je nutné napřed objímku nasadit na patku kosy a pak společeně navléknout na kosisko, proto je zádlab prodloužen v drážku. Protože nejsem stolař a nemám potřebné nástroje, vytvořil jsem to naostřeným hřebíkem.

           obr. č. 5 - šroubové objímky, místo klíče používám kličky z vyřazených oken (okolo zateplovaných paneláků se vybouraných oken s těmito klíčkami povalují v kontejnerech celé haldy, jen je nutné mít v kapse pořádný šroubovák s výměnnými bity). Jsou v každém případě mnohem lepší, než klíč přiložený v objímce - kanálové železo.

           obr. č. 6 - kovaná objímka (vyrobí i ji zručný zámečník vyříznutím z třímilimetrového plechu ohnutím a svařením konců, seříznutých šikmo, aby svár byl co nejdelší). Vypadá archaicky, ale lepší prosttředek kosy s kosiskem není!! Celé složení se skládá z vlastní objímky, dřevěného klínu-tvrdé dřevo a táhého ocelového klínu (nutno zakalit a popustit, možno vyrobit kovářským způsobem ze zlomeného sekáče).

           obr. č. 7 - pomůcky k obtahování kosy k sečení. Z leva: prostorný krbík- brousek do něj musí volně zapadnout, až na dno. Krbíky z hliníkového plechu, které jsou na trhu jsou naprostý šmejd, protože zasunutý brousek jde  jen těžko vytasit, Pískovcový brousek, ten co je vyobrazen se dostane v Rožnově ve Skanzenu, vyrábějí ho na místě a k dostání je tam i krbík z kravského rohu - paráda. Pískovcový brousek řezaný - dostane se někdy v prodejně s brusivy, a karborundum brousek. V krbíku je nutné mít trochu vody, protože mokrým brouskem se snáze a lépe kosa obtahuje. K obtahování kosy je třeba mít více brousků různých typů. Obtahovat se začíná pískovcem, pak jemným karborundem, pak hrubým karborundem a pak je nutné kosu překlepat.

           obr. č. 8 - první způsob obtahování kosy - způsob lepší!!

           obr. č. 9 - druhý způsob obtahování kosy.

Způsob obtahování kosy používáme takový, který individuelně více vyhovuje. Brousek se nasadí na kosu a při pohybu od těla sjíždí z kosy. Brouskem se nikdy netlačí proti ostří.

Při vlastním sečení kosou smýkáme po zemi a v žádném případě ji nezvedáme. Při pohybu do záběru tlačíme patu k zemi. Při pohybu zpět lehce odlechčíme. Při zvedání kosy, když sečeme jakoby mačetou vzniká velmi nepravidelné strniště na kterém se v případě sušení pokosené trávy na seno velmi špatně pracuje. A takto posečená ploch vypadá velmi špatně!!

Každá sebenepatrnější nerovnost - třeba koleje po dopravním prostředku způsobují potíže. U začátečníka téměř nepřekonatelné. I zdánlivě rovný pozemek může být pěkně hrbatý. Tím, ale nechci nikoho odradit od této činnosti, jen upozornit na potíže.

Kdo by chtěl vědět více, mohl by se to dočíst v jednom časopise, který vycházel za mých mladých let, kde psali, že atomem vyrobíme tolik ele. energie, že domácnosti i budou mít zadarmo a budou vytápěné silnice a železnice (kolejiště). Ten časopis se jmenuje VTM-věda a technika mládeži. Šikovná knihovnice by za Studentskou pečeť byla určitě ochotná toto vyhledat a nakopírovat. Hledat pod výrazy kosa, kosení. Já osobně to někde mám (vytržený list). Když to člověk nepotřebuje, tak se mu to válí pod rukama a když je to třeba není to možné najít.

Pěkné sečení a málo bolesti v zádech přeje Jiří

Dobrý večer. Jirko dobře jsem si početl! Taky hodně kosím kosou má to svoje kouzlo a romantiku. Tuto činnost bych doporučoval jako povinné rehabilitační cvičení. A hlavně nedělá to kravál. Tráva je po ručním kosení jako kartáč. Člověk je i v pokročilém věku  jako proutek. Zdeněk  

Jak kdo...

Ještě bych dodal. Nesekat silou. Nejste ve fitnesu. Kosiště držet lehce v ruce. Při nárazu na překážku by v podstatě mělo vypadnout z rukou. Jen tak se neunavíte a kosení je nádherná činnost.

to je přímo diplomová práce, je pravda že jsem to nebyl schopen přečíst a vstřebat všechno tak nevím zda ten pisatel nezapomněl že jsou třeba hlavně ty konečky co koukají z rukávů a kdo je má nešikovné tak s kosou bude bojovat jak pražák proti švédům takže těm co se to nenaučili od svých předků v dětství doporučuji křovinák, ušetří si peníze a pobavené pohledy okolí.jo ze sečení kosou záda nikdy nebolí ani se člověk nenadře, kosa musí zvonit a je to jak baletní vystoupení, lehkost elegance, a klepání kosy?kdo z vás to dnes ještě slyší?

Autor diplomky bude mít ke konci roku 70. Před cca 15 lety jsem kosil na seno něco přes půl hektaru najatých zahrad. Tož to bylo pošušňáníčko. Samý omladek, nejvíc tam kde jsou švestky. Jsou vyrostlé z pecek i kořenů. Když je to mladý čerstvý výrustek, tak se celkem nic neděje. Horší je když to uschne - ty pahýly trčící ze země. Nejsou dobře vidět a když se po takovém švestkovém dřevě šmrncne kosou, tak je to hrůza - převrácené a potrhané ostří. Odbrousit a znovu naklepat. Kosa jen hořela, to je velmi rychle ubývala. Na takovu neupravenou zahradu jsem běžně bral s sebou i tři kosy. Aby se to stalo únosným, tak jsem za sebou na provázku tahal motyku, abych ty dřívka mohl vykopnout, když jsem na ně přišel. Jindy na ně totiž ani nenarazíte. Určitě by na to byl velmi vhodný křoviňák. Tomu by ani ty omladky nevadily. Tehdy ovšem ještě se onich moc nevědělo. No a mně by velmi silně vadil vzniklý hluk a vibrace od motoru. Kravál jde na uši a hlavu, ikdyž se používá ochrana člověk rychle ztrácí sluch. Z vibrací mrtví a otékají ruce, jde se na to do kriplpeze - sám mezi ně patřím, ale s něčím jiným, a pání posudkoví to nemají rádi - zbaví kripldůchodu a pošlou do práce člověka, který si nedá hrnek kafe k hubě, aniž by se polil. Ty konečky co čouhají z rukávů umím i přes spoustu potíží používat. Práce na zahradě považuji za Bohu libou a zdraví prospěšnou činnost. Nejúčinnější je právě aktuelní kosba kosou a k podzimu rytí - 3ary. Toto jsou věci a spousta dalších, které panelákový člověk nikdy nepochopí. Já mám radost z trochy vlastnoručně vypěstovaných brambor. A takový vařený mladý brambůrek, který se zbaví slupky jen s pomocí prstů, bez jakéhokoliv nástroje s máslem a půllitrem podmáslí z Kunína je něco co panelákový homo sapiens nezná. Zvadlé a nahnilé nelibě páchnocí brambory z Řecka za 27Kč kilo a k tomu podmáslí, které se vyrábí v severních Čechách - tak k tomu je odsouze panelákář. A za nejušlechtilejší zábavu osobně považuji včelařinu.

Jiří

V souvislosti s tou kovanou objímkou utaženou kovovým klínkem : je i varianta, že místo dřevěného klínku je tam plátek silné kůže. Objímka je víceméně čtverhranná se zakulacenými rohy a i příslušná část kosiště je pak odélníkového průřezu.  První pokusy doporučuji např. na kopřivách a pod. jemná tráva je nejhorší. Brzy přijdete na to, že sekat se musí   ráno, kdy je rosa a tráva je křehká.  Kosa  (její čepel) se nechávala přes zimu na dešti, aby orezla a ztenčila se. Proto byla stará kosa lepší na práci než nová. Klepe se i proto, že se ostří napěchuje a je tvrdší,  brousit na brusce je čuňárna. Klepání je věda, nejlépe si to nechte ukázat. Existují (existovaly) přípravkjy na klepání, nemám s nimi zkušenost.Broušení cik - cak (tjbrousek jede při pohybu od nás po jedné straně ostří, zpět po druhé) je náročné, jednodušší je brousit jednu a pak druhu stranu. Není nad to, nechat si to ukázat od někoho, kdo to umí. Jo a mně se seká lépe po svahu než naopak. Sekat švihem, nervat to silou - viz předchozí příspěvky.

Jirka

Výborný a poučný článoček!!! Ďakujem:

Len malá pripomienka: mne sa kosa výborne naklepáva prípravkom
"naklepávač kos" - s prípravkom sa pracuje rýchle, presne a kvalitne.

Dedko Ivan