Příprava půdy před založením sadu

Možná že nevíte co miešanka znamená... no dýť nejste od nás.Místním dialektem pojmenovaná směska.Koupíte ji v každém specializovaném obchodě pro zahrádkáře, pěstitelé.Touto volbou se Vám dilema volby zužuje z několika možných monokultůr v podstatě na typ směsky vhodnou pro jarní osetí... například oves, hrách, bob či jarní vikev(letošní podzimní směs už nestihnete).Osetí směskou vyvážíte možné nevýhody hnojení monokultůrou.Do dvou měsíců zaořete.Na podzim zvolíte spon, vykopete výsadbové jámy.Přes zimní období železné prvky v půdě zoxidují, hnůj uzraje a vytvoří s půdou jemnou drobtovitou struktůru... a na příští jaro naplánujete koupi předem zvolených stromků.

Většina příspěvků řeší co všechno udělat před sázením, jen pan Vysloužil opakovaně navrhuje včasnou výsadbu. V uváděné půdě budou pro malé stromky živiny dostačující, vždyť 1. a 2. rok to budou malé stromky. Hnojit můžete hnojivou zálivkou. Použitím stejných minerálních hnojiv jako při hnojení před výsadbou. Některá hnojiva stačí před deštěm rozhodit po povrchu půdy a ony se vsáknou, jiná můžete dát do děr po obvodu koruny. A nemusíte ztrácet roky. Slabé podnože koření pod povrchem, takže budete mít snadné hnojení při závlaze a menší spotřebu hnojiva. Silné podnože jdou hlouběji a proto si živiny najdou. Hnojení doplníte na list. Řešení co mezi stromky můžete řešit přes zimu po výsadbě stromků. Kombinací všeho uvedeného v příspěvcích (mulč, org a mineral hnojení, hnojení na list, hnojivá zálivka, zaorání meziřadí) stromky zabezpečíte ale i přehnojíte. Já doporučuji vysadit a pak řešit.

Děkuji za odpověď, no napsal jste velmi zajímavý příspěek. Takže hnojiva normálně rozpustit ve vodě a aplikovat ve formě zálivky po strom po obvodu koruny? A k tomu hnijení na list, jaké hnojiva používáte Vy? Mějte se

U jednosložkových minerálních je to patrné z udaného poměru N: P:K.

Pane Stando, to, co píšete, je protimluv. U jednosložkového hnojiva žádný poměr živin není, tam je jen jedna složka.
   Močůvka, kejda, aj. jakýsi fosfor obsahují, ale v nadbytku dusíku. Jedinýmběžně dostupným  přirozeným převážně fosforečným  hnojivem, co znám,  je kostní moučka, potažmo popel z kostí.
    Já bych doplnil hnůj (který sice obsahuje všechny prvky, ale dusíku nejvíc) superfosfátem a draselnou solí. Jistě, síran by byl lepší, ale pro sad neúměrně drahý.
   Co se týče vojtěšky. Opakovaně jsem se s ní pokoušel vylepšovat svoji bídnou jílovici, ale v těžké půdě se vojtěšce daří velmi špatně a obtížně snáší konkurenci plevelů, kterým tato půda vyhovuje lépe.
   Mělké ornice bych se nebál, pokud se na poli pěstovala řepa. Najděte si, do jaké hloubky běžně řepa koření a budete překvapen (tuším 3-5 metrů).

jednosložková jsou i dusičnan draselný (NK), fosforečnan draselný (PK)... Ale myslel jsem to obecněji... a máte pravdu, že jsem to asi nevyjádřil dost exaktně pro jednoznačný výklad.

Jen nevím, kde jste na to přišel, že chlorid draselný je významně levnější než síran draselný.

Máte pravdu, při nahlédnutí do ceníků vidím, že draselná sůl není dražší zas o tolik, jen cca o 25%, při přepočtení na K₂O ještě o něco víc. Myslel jsem si, že rozdíl je výraznější nebo tomu aspoň tak bývalo..

vidím, že draselná sůl není dražší zas o tolik, jen cca o 25%,

Nemůže být,naopak... dráselná sůl je levnější, než síran dráselný....o 25-30% porovnáním na tříkilovém balení.

při volbě mezi chloridem a síranem by se mělo vycházet z půdního rozboru a nikoliv z ceny. Pak je tady jeětě faktor potřeby vápnění při použití síranu, takže ta cenová houpačka je pak ještě složitější...

U mne například chloridové formy hnojiv nepřichází v úvahu, prostě nemám na to vhodnou půdu. Teď jsem koukal, že YARA má v nabídce i fosforečnan draselný, tak uvažuji že si zkusím nastudovat potřebné dávkování a vyzkouším...

Půdní rozbor dělá málokdo... nevím o nikom.Většinou se rozhoduju podle ceny, a rovněž podle toho, zda hnojím draslem plodiny citlivé na chloridy, stromky,dělám výsadbové jámy v předstihu, hnojím plodiny s větší potřebou síry, atd.Čtvrtinový rozdíl v ceně většího balení je pak znát.Rozhozem na trávní plochu nebudu plýtvat síranovou formou, ale použiju levnější chloridovou formu drasla.Hnojením chloridovou formou v předstihu se chlorid vyplaví, takže na jaře můžete s klidem sázet.chloridostřežné rostliny.Síranová forma je vhodná k přímému hnojení npř.k česneku, cibule,zelí,brukvovité,nebo brambor na jaře.

"Půdní rozbor dělá málokdo... nevím o nikom".

Já se hlásím. Nechal jsem si ho udělat:

a) ze zoufalství na starém pozemku

b) ze zvědavosti u nově nabytého pozemku

Doporučuji jej všem, kteří to se zahradničením myslí vážně. Není to tak drahé, rozhodně se to vyplatí. Výsledkem půdní analýzy není jen přehled  obsahu jednotlivých půdních prvků a stanovení podílu organické složky, ale i doporučený způsob hnojení pro vyrovnání případných deficitů a nerovnováhy.