Mravenci na ovocných stromech

Já oblepím kmínek kolem dokola někokika vrstvami leukoplastu a až pak na něj nanáším chemostop. Na podzim přestrihnu a spálím. Lucas.

Pozor na lepový pás od firmy Propher.

Konkrétně Stromset Lepový pás, je to absolutně nepoužitelný pás, prostě výrobek k ničemu nekupujte budou to vyhozené peníze.

Dříve jsem měl doma lepový pás vypadal jako oboustranná kobercová páska neví od jaké firmy a to bylo v pohodě, ale tento rádoby lepový pás vám podleze kde co, navíc jsem při instalaci byl od něho zalepenej.

Su tak naštvanej že jsem to nemohl nenapsat.

PavelO

Taky jsem předloni koupil Stromset.  Zapatlal jsem jsem se při tom pořádně a na uchycení jsem musel použít kousky drátku, protože přiložené pásky mi nějak nefungovaly. Na HLADKOU kůru velmi mladých stromků to funguje dobře (mravenci nemají kudy podlézt). U starších stromků je dosažení těsnosti skoro nemožné a mravenci podlezou. Ale pod páskou utaženou natěsno (drátkem, provázkem,...) kůra poněkud mokvala a nevypadala hezky. 

Další model byla již zde popisovaná dvouvrstvá lepicí páska. Manipuluje se s ní o mnoho líp a člověk se zapatlá minimálně či vůbec. Podlézání mají mravenci složitější, neboť se přilepí za záda. Ale u hodně hrbolaté kůry může někdy vzniknout tunel, i když je to mnohem míň pravděpodobné než u jednovrsvé pásky nebo třeba papíru natřeného Chemstopem.  Jenže ta dvouvrstvá páska lepí tak dobře, že opravdu likviduje drobné ptactvo. Odchytil jsem dva ptáčky, naštěstí jsem je objevil včas a přežili. Pásku jsem loni v létě proto sundal(i s mladou kůrou třešně). Kůra stromů je v místě po pásce ještě teď zapatlaná a lehce lepkavá. Je jiná než okolí, ale nezdá se, že by to něčemu vadilo.

Dneska jsem zkusil třetí způsob a to napatlání Chemstopem. Uvidím, co to udělá. 

Když to shrnu, všechny tyto způsoby ochrany se na kůře projeví, ale zatím doufám, že jen opticky a že strom neutrpí po Chemstopu újmu.

Taky se mi nelíbí mazat lepidlo přímo na kůru. Vypadá to pak několik let divně a kdoví co to provede. Podle principu léčit příčinu, likviduju mravence, nestavím jim překážky. Používám Loxiran, který je naprosto nejlepší přípravek, co jsem zkoušel. Jednak jej mravenci dychtivě berou, druhak je spolehlive likviduje. Po jedné - dvou malých dávkách je po hnízdě. Oproti jiným přípravkům nemá chybu. Lepidlo mažu na pás a používám jako pojistku proti zatoulaným a průzkumným jedincům.

Na třešních se v tuto dobu dost často objevuje poměrně velké množství mravenců, aniž by byly na listech přítomny mšice. Zajímá je sladký produkt mimokvětních nektárií (bradavičnaté útvary v horní části řapíků listů).

A co mravenci ve skleníku?Jak jim zabránit aby roznesly mšice na papriky.Nejdřív jsou vidět na paprikách jednotlivý mravenci a do deseti dnů jsou vidět i mšice.

Mravencům ve skleníku jsem nabídl na mističce kvasnice smíchané se šťávou a trochou marmelády. Chutnalo jim to a už se nevraceli. No a na mladé stromky jsem opatrně z větší dálky (abych kůru nezmrazil / nepopálil) nastříkal spejem pruh přípravku určeného proti lezoucímu hmyzu. Nemyslím si, že vytlčením či vyhubením mravenců se člověk zbaví nebezpečí napadení mšicemi. Ony některé generace létají.

I omezení mravenců a tím mšic je přínosem. To je jako boj s blbostí. Sice se nedá vyhrát, ale nesmí se přestat bojovat.

Ano, mšice přiletí, vyklopí na jednu hromádku potomstvo a z této skupiny čítající desítky až stovky jedinců je pilní mravenečci roznesou na šťavnaté vrcholky. A už to jede, už to fičí, s krásou a zdravím stromu je to v... prkenné podlaze! Když se brablencům postaví nepřekonatelná hráz, jsou mladé mšice v jednom chumlu, je ztracena jen jedna špička větvičky-často jsou však odhaleny ptáčky a užitečnějším hmyzem dřív, než stihnou cokoliv napáchat. S.P.,Ch.

Lámání výhonků má nejspíš na svědomí nárazový vítr, prevencí i léčbou v jednom je závlaha s výživou. Dalším pachatelem může být člověk, pes, medvěd...S.P.,Ch.