A v jakém stádiu zralosti jste Hagantu chutnal, pane Mikeši? Už jsem psal v minulých letech, že měkčí Haganty trpí tak trochu "valorovským" neduhem přezrání. Řekl bych, že měkčí Haganty jsou ještě mdlejší, než měkčí Valory. Haganta je výborná jen v pevném stavu, pak její chuť jakoby zmizí. Na fotce je vidět půlka plodu ještě v pevném stavu, kdy je ještě chutná, naopak druhá rozbředlá půlka už z této chuti nemá prakticky nic. To je moje zkušenost s Hagantou. O Hagantách z obchodu ani nemluvím.
Pro porovnání jsem vyfotil plody Haganty a Valoru. Byly přibližně stejně velké, vážily v rozmezí 50-60 gramů. Plody Haganty byly chutnější, ovšem na stromku je jich všeho všudy asi 20, kdežto Valor je opět obsypaný. Valor je takto vysoce plodný na myrobalánu od druhého roku po výsadbě (z jednou přestávkou), kdežto Haganta na wangenhaimově má stále plodů málo. S plodů Valoru byla trochu cítit stanleyovská příchuť což má na svědomí pravděpodobně slíva Velkovévoda (Grand Duke). Pokud bude mít Haganta takto chutné plody i při větší úrodě, tak bych byl velmi spokojen (řízná, silně navinule sladká chuť).
A v jakém stádiu zralosti jste Hagantu chutnal, pane Mikeši? Už jsem psal v minulých letech, že měkčí Haganty trpí tak trochu "valorovským" neduhem přezrání. Řekl bych, že měkčí Haganty jsou ještě mdlejší, než měkčí Valory. Haganta je výborná jen v pevném stavu, pak její chuť jakoby zmizí. Na fotce je vidět půlka plodu ještě v pevném stavu, kdy je ještě chutná, naopak druhá rozbředlá půlka už z této chuti nemá prakticky nic. To je moje zkušenost s Hagantou. O Hagantách z obchodu ani nemluvím.
Abych pravdu řekl, pane Petře, tak už si nepamatuju, v jakém stádiu zralosti Haganta byla. Ale zřejmě nebyla ve zralosti konzumní nebo třeba jo, ale projevily se negativně jiné faktory (počasí, skladování...). Letos, jestli bude (snad není už po ní), tak se pokusím zase pár plodů otestovat. Za 2 roky bych mohl už ochutnat vlastní.
Slivoň Haganta je zatím pro mě velkou neznámou. Její plody se už každoročně objevují v řetězcích. Domníval jsem se, že jejich "bezchuť" má svědomí značné podtržení. Ovšem přesně to samé se děje při delším ponechání plodů na stromě, naopak nejlepší chuť mají v co nejpevnějším stavu, jakmile na omak více povolí, je pozdě. V pevném stavu je chuť velmi svěží, ostře navinule sladká. Jak to vlastně je se slivoní Hagantou?
