Díky za odpověď. O té bezpečné vzdálenosti jsem četl taky, nicméně, moc tomu nevěřím. Beru to spíš až na jakou max vzdálenost se může šarka přenést, ne že v tomto dosahu se strom automaticky infikuje. Zkušenost mě už naučila, že do zahradnické literatury často píšou tací, kteří na zahradě v životě nebyli. A co napíše jeden, ostatní pak po něm donekonečna opakují. Proto spíš hledám radu na tomto foru.
Ta Lepotice, co měla šarku, měla bezvadné plody, pouze trochu začervenalou dužinu u špičky pecky. Nechal bych ji na zahradě, ale obávám se přenesení šarky na broskvoně. I když je slivoň tolerantní, zůstává po napadení šarkou stálým zdrojem nákazy. A i když u tolerantních slivoní se šarka na plodech neprojeví, u broskvoní ano - kruhama na plodech, což - jak jsem viděl zatím jen na fotkách - moc pěkně nevypadá.
Zkusím udržet zahradu bez šarky, staré slivoně a broskvoně jsem už vykácel, u nově vysazených budu doufat že si šarku nepřinesly už ze školky. Sousedé šarku v zahradě mají, ale daří se mi je přemlouvat k vykácení napadených stromů. Občas pomůže i příroda - loni vichřice vyvrátila sousedovi napadenou slivoň, co stála hned u našeho plotu. Nářadí desinfikuji Jodisolem (normální jodová tyčinka z lékárny) - snad by měl fungovat.
Mo.